MAZZOLARI: Alessandro (Fabii nebo Lamborghini?)
Milánská firma Mazzolari dělá vůně pro ty chlápky a dámy, co v Miláně žijí: luxusní, nenápadní, elegantní, exkluzívní, nároční, znalci krásy i nároční snobové. Ono na takovém Lamborghini není nic jiného, než na Fabii: plech, plast, šroubky, matičky, lak a zrcátka, to je strašně důležitý, zrcátka. Motor, karoserie, sedadla, pedály, volant. Jede, vrčí, houká, stírá, svítí. Proč teda v Miláně všichni jezdí v Lamborghini a ne ve Fábiích*?
Alessandro je cvičeníčko na téma: jak z obyčejných složek, v obvyklé kompozici a nepřekvapivém tématu vyrobit Maseratti.
Začátek je taková hezká, výrazná, klasická květinová kompozice. Úplně KLASICKÁ, voní přesně tak, jak očekáváte, že zavoní starý pudr z šuplíku babiččiny toaletky. Růže, kosatec, fialka, jasmín. Na rozdíl od jemného pudru je první doušek Alessandra našlapaný jako hustý koktejlový sirup.
Jen pár minutek, vůně se přeskládají, rozestoupí a udělají špalír hlavní složce: praženým mandlím v cukru.
Pražené mandle nemám. Ale pražené kaštany před luxusní Gelleries Lafayette v Paříži taky dobrý, ne?
Jenže to není spečený cukr z Matějské. Je to suchý práškový cukr, do kterého kuchařka sype horké mandle z pánve. Obláčky pudrového cukru vyletují při dopadu každé mandle a všechno kolem obalují sladkým popraškem.
Mám v bloku poznámku: „jakoby L´Instant Magic dostal injekci plnotuku“. Rozumíte, že? Zatímco L´IM ještě nechává prostor jiným složkám, Alessandro abstrahuje mandle a všechno ostatní jde do pozadí. A ano, tyhle mandle jsou si podobné.
A druhá důležitá poznámka: heliotrop. Jestli si pořád nejste jistí heliotropem, jako já, tak tady ho bezpečně najdete. Od začátku nepochybujete, že vanilka není vanilka, ale „ta druhá“.
Motýlí keř.
Díky kvalitě složek a minimalistickému složení máte možnost ho poznat heliotrop v ideální podobě. Suchá, prášková, jakoby vyprázdněná vanilka. Jestli jste ho dosud považovali za náhražku, tady pochopíte naplno jeho význam pro kompozice: vanilka by příliš křičela. Vyrobila by z téhle intenzívní husté kaše sladkou gurmánku. Díky heliotropu zůstává sladkost suchá, nelepivá, vůbec není jedlá, a nechává prostor vyniknout vůni mandlí, ne jejich chuti. Chce se mi říct, že je to geniální…já to řeknu: je to GENIÁLNÍ.
Ještě nechápete, v čem je rozdíl?
[youtube=http://www.youtube.com/watch?v=DGyC0qHfChg]
(Mmch. francouzským autům celkově nefandím, Žabožrouti umějí voňavky, víno a kabáty, ale tenhle byznys jim jde stejně, jako Čechům parfémy. Ovšem tenhle Peugeot 206 těch prvních edicí je Kostěj Nesmrtelný a za dvacet let bude v síni slávy automobilového designu vedle Brouka a Kachny a Pašíka. To jsem zvědavá, kdo mi rozumí.)
*správná odpověď: Fabie je v Miláně vzácná.
