• GUERLAIN: Aqua Allegoria Nerolia Bianca, Eau de Lingerie, Eau de Lit, Colognes
Včera jsem se zavázala k recenzi, dnes už se mi do ní moc nechce. Allegorickou posedlost totiž moc nechápu, pokud nejste sběratel a nechcet mít všechny ty hezké flakonky. Včera jsme byli v divadle a parkovali jsme vedle Institutu, tak jsem si odskočila a v rychlosti zkusit novinky: Eau de Lingerie a Nerolii Biancu.
Takže: co mi AA Nerolia Bianca dala? To, co má v názvu: neroli a bílé pižmo, that´s all. Bílé pižmo se teď stává módní mainstreamovou záležitostí. To je dobrá zpráva, to by bylo výborné, kdyby konečně něco vystrčilo ty protivné karamely a kompoty. Guerlain pižmo umí báječně, začali ho hodně používat, zákazníci ho milují, takže je i tady. Thierry Wasser popisuje vůni jako kompletní bigarade, hořký pomeranč, s poupaty, květy, listy, plody, kůrou…stejně popsaný je i Bigarade Concentrée, ale s tím nemá pranic společného (opomenuli to, že jsou pomerančové).
Začátek je hořká kůra a neroli. Neroli má zvláštní nahořklou bergamotovou příchuť, narozdíl od pomerančového květu, který je výrazně, toaletně sladký. Pomerančový květ je úžasný třeba 24, Faubourg/Hermés nebo v Boucheron/Boucheron, musí být hodně dobře zapojený, silný se silnými složkami, aby nebyl protivný a nevoněl jako desinfekce na záchod. Což se, bohužel, podařilo přesně tady. Počáteční hořké neroli a kůra, které je hezké, jemné a vyvážené, postupně sládne, právě do vycmrndlého pomerančového květu s bílým pižmem. A to je smrt: voňavka do čistících prostředků a voňavka do prášků na praní. Nevoní to čistým prádlem, jak by se mohlo zdát; voní to desinfekcí. Takže: první hodina ano, další tři už to nejde. Ano, tři hodiny – síla i živostnost je výborná, u AA ne úplně obvyklá, vyrovná se luxusní produkci.
Krásné lahvičky Eau de Lit a Eau de Lingerie jsou dva důvody, proč mít flašku parfému na nočním stolku. Tedy: jediné dva důvody. Hezká myšlenka, mít navoněné noční prádlo. Dokážu si představit paničku ve střevíčkách s labutí babulkou a růžovém negližé načechrávající hnízdečko pro svého miláčka, poskakující s lahvičkou kolem bílých vyšívaných polštářků a myslím, že jsem to už i viděla. Ve filmu. Jinak je to trochu zbytečný produkt z ranku “fanoušek koupí cokoliv”. Ale obě voní krásně a mají krásné lahve a jako dekorace k těm naducaným polštářkům a benátskému zrcadlu ach. A zkouší se na peříčko, ne na papírek! Eau de Lit je starší a taky voní jako starší; čisté prádlové pižmo s kolínským bergamotem. Eau de Lingerie má růžovější flakon i vůni. Je to ovanilkovaná Eau de Lingerie.
Co opravdu stojí za zastavení v Institutu: kolekce kolínských. Po dlouhých letech je vatáhli na přední pulty. Pižmo jde do módy, to je jasné. Ale jejich kolínské vyrobené podle starých receptur, kromě bergamotu neobsahující nic pro EU kritického, koňské maso do toho snad nedávají, voní tak, jak kolínská vonět má: lahodná, lehká, osvěžující vůně. Guerlainí škála nabízí celý rozsah od měkkých pižmovo-vanilkových, po suché jehličnaté typu staré Fariny. Všechny jsou dobré a všechny mají krásné flakony, nestojí tak moc, kterákoliv z nich udělá radost muži ženě. Dobrý marketingový nápad oprášit zrovna tenhle sortiment. Doporučuji vyzkoušet. (Nemám – prostě nemám lepší fotku).
A jaké bylo to divadlo: fajn. Trochu naivní, ale ne hloupé, představení pro děti z repertoáru černého divadla Image v Pařížské. Děcka řvaly nadšením. Je to kombinace pantomimy a performancí černého divadla, takové tanečky na téma “zvířátka”. Kukly, ze kterých se vylíhli neonoví motýli byli trochu strašidelní, závěrečná zebra byla zábavná tak, že se probudil i můj manžel. Nedoporučuju pro děti pod tři roky, budou se nudit u pantomimy, protože ji nepochopí a hodina a půl je už dost náročná na soustředění. Na druhou stranu nikomu nevadilo, že tam mrňata hulákaly a lezly pdo židlemi. Divadlo je na konci (na začátku?) Pařížské, mezi Diorem a Cartierem, tak si můžete o přestávce zaskočit na nákup. Na představení pro dospělé bych asi nešla, nudila bych se, ale odpoledne bylo věnováno spratečkovi, který si přál pak ještě “kolečko” a pak usnul v autě. Skvělé! Na Staromáku je pořád ještě Velikonoční trh a mají tam ohrádku s oslíkem, kůzlaty a jehňaty, no a pak ten orloj s panáčkama a stánky s “kolečky” – trdelníky (zdá se to jen mně, že ještě na Vánoce to byly krásně nakynuté, nadýchané buchtičky, s půlcentimetru silnou bílou vatičkou a tvrdou uzenou cukrovou krustou, ale letos jakoby se všem těsto srazilo a jsou to vysušené nezajímavé placky, jen do kulata? Jakoby chyběly kvasnice, vanilka, oříšky… Zkoušíme různé stánky a všude se to zdá stejné; jakoby po vzoru kyselých ksichtů prodejců zkyslo i těsto. Naše dítě nic sladkého, než občasné kolečko, nedostává, takže je spokojené i tak, Italům to taky chutná, ale mně štve, že se z toho stává taková pokažená tradice. Podnikání po česku.
Na Vánoce to ještě bylo v pořádku.