• GUERLAIN: Aroma Allegoria Aromaparfum 3. APAISANT (modrá)

Jako poslední jsem si nechala modrou, uklidňující Apaisant, neboli Soothing. Nejen proto, že ke mně putovala několik měsíců (já mám prostě na vůně – cestovatelky štěstí a teď zrovna mám nějaké horké zboží na cestě z Vladivostoku, nikdy předtím jsem netušila, že Rusko může mít pobočku v Japonsku). Nejen proto, že jsem ji získala jako poslední z trojice – prostě NEBYLA. Když hledáte Aromaparfémy, docela často se kápnout na oranžovou, červená taky není nějak neobvyklá, ale modrá je vzácnost. A já vím proč a to je právě ten důvod, proč jsem si ji nechala nakonec: je výjimečná. Těžko se jí kdo vzdá.

Četla jsem pár recenzí, podle kterých má být bylinná. Představovala jsem si ji jako Eau de Campagne / Sisley, vůni naší vesnice, sena a svěží trávy, bazalky, pelyňku, máty, meduňky… Proto mi vrtalo hlavou, proč je MODRÁ? Neměla by být spíš teda zelená? Moje očekávání se vybičovalo úplně na maximum, když jsem ji konečně koupila…a pak jsem na ni čekala 3 měsíce. Když se mi konečně dostala do pracek, roztrhala jsem celofán, stříknu, nadechnu se…a čumím jak puk! Ohromila mne neočekávaná medová sladkost, povědomost a určitá vtíravost vůně.

• Heřmánek

Tak tahle vůně není bylinná. Možná bylinková, ale jde o dvě konkrétní léčivé byliny, takže já bych jí tak neříkala. Ale je modrá, a to tedy rozhodně a jednoznačně. Modrá podle azulenu. Znáte azulen? Nevím, jestli se ještě dnes používá Aviril (Žabova jediná dětská kosmetika v naší bio-domácnosti až do dnes je Sudocreme a vzorek Rybilky z porodnice), ale pamatuju si ji od kamarádek. Jedna z nich si modrým heřmánkovým olejíčkem mazala nafukující se břicho a pak mimino a tak mám vůni heřmánku spojenou s klidem, radostí, domovem, očekáváním dobrého, rodinou, mateřstvím, teplem. Božským klidem. (Zapomeňte na sexy, být ženou, být emancipovanou ženou, mít svůj život pod kontrolou, být moderní ženou…tahle vůně po vás chce jediné: hoď se do klidu a usmívej se.)

•  Lipový květ

Druhou – a poslední zřetelnou – složkou je lipový květ. Spíš ten sušený z pytlíku babky bylinkářky, než čerstvý medově nektarový, jaký najdete třeba v Tilleull / Parfums d´Orsay. Prostě: vyženete manžela s dětma letecký den, nasypete do hrníčku sušený heřmánek, sušený lipový květ, zalejete vodou, malilinkou kapičku medu, natáhnete se s knížkou, popíjíte, inhalujete. Všechno platí: vůně je uklidňující, má aromaterapeutický vliv na nervy, je bleděmodrá. Perfect!

• Krása jednoznačnosti

Původně jsem chtěla napsat krása jednoduchosti, ale to se mi nezdálo tak přesné: Apaisant není jednoduchá, obyčejná; je spíš jednoznačná v tom, co chce vyjádřit. Jestli jsem si u těch předešlých vůní mohla myslet cokoliv o marketingu, orientaci na byznys, vypočítavost vůči zákazníkovi… tady se podařilo Jean – Paul Guerlainovi přesně naplnit myšlenku exkluzívní aromaterapie. Já rozhodně nejsem milovník sladkých květinových vůní. Přesto si mne tenhle parfém získal: není mi úplně příjemný, ta vlahá vodová sladkost není nic, co bych vyhledávala; ale hrozně, nesmírně a neodolatelně se mi na něm líbí, že je JEDINEČNÝ. Druhý takový neznám, neslyšela jsem o něm a nevím, že by existoval (a celkem ani nevím proč, spojení heřmánku a lípy je v aromaterapii obvyklé a oblíbené – asi nenastala ještě ta správná módní hodinka). Je prostě milý a hodný společník. K tomu patří i to, že má slušnou (celé odpoledne) výdrž i projekci, poletuje si kolem vás jako obláčky poklidu, které vysíláte. V podstatě se nevyvíjí, zůstává pořád v poznatelné podobě heřmánko-lipového čaje, snad trochu zesládne a zmedovatí. To je fajn.

• Závěr trilogie

Tak nevím, jestli jsem někoho nalákala k tomu, aby si trio trochu záhadných Aromaparfums sháněl. Pokud byste se rozhodli zkusit jedinou, doporučuji právě modrou Apaisant / Soothing. Ta je exkluzívní a naprosto odlišná od toho, co dnešní trh nabízí. Ale celkově si myslím, že tahle krátká kapitolka Guerlainovských dějin může být uzavřená, zaklapnutá do složky a zařazená do archivu. Nepřinesla nic převratného, nic nového, nic objevného ani z hlediska parfumerie, ani z hlediska marketingu. Jen pro fanoušky Guerlaina je asi zajímavé poznat tuhle lehkou anomálii v produkci.

Camilla Ancillotto – Allegoria del Trionfo di Venere. Když jsem hledala info o těchto třech vůních, vypadl mi obrázek, který máv názvu Allegorie. Zcela zřejmě s Guerlainem nesouvisí, ale podle mne všechny tři vůně hezky vystihuje: mišmaš hezkých věcí, které můžou fungovat spolu a ladit.
Zdroj: http://womanbrideblog.com/2012/10/31/camilla-ancilotto-presenta-in-fieri/

Nabízela jsem v prvním díle článek o tom, kdy porpvé se LVMH pokusil nabídnout trhu moderní vůně v “domečcích”, ze ketrých se pak vyvinuly Malé černé, La Petite Robe Noire. Nestyďte se k tomu napsat nějakou poznámku do komentářů, ať vím, jestli se do toho pustit – jestli vás tento typ článků zajímá.

Recenzi všech tří Aromaparfémů najdete TADY.