• PARFÉMOVÉ EXKLUZIVKY A LIMITKY – jaro 2016: Armani, Chanel, Dolce & Gabbana, Prada, YSL, Dior, Bvlgari, Tom Ford

Miláno je nejen o niche vůních, ale každý rok v termínu Fashion Weeks uvádějí novinky svých exkluzívních kolekcí a limitky prémiové kosmetické značky. Fashion week v Miláně proběhl před pár týdny a regály jsou plné. Skoro. Někdo jim říká LUXURY, my se vším respektem LEPŠÍ MAINSTREAM. Nejde o kvalitu, ale o dostupnost a typ vlastnictví značky, kdy majitel společnosti není přímo odpovědný za kvalitu výroby a tvorbu portfolia. A taky zákazník je úplně jiný, zajímavější než obsah je značka na lahvičce a prestiž prodejního místa. Vzhledem k velkorysým budgetům se občas podaří vytvořit poklad a my se s Mirkou a Deradem poctivě&trvale snažíme objevovat poklady. Než zpracujeme stovky fotek a dojmů z Esxence, přináším reportáž z mobilních fotek: pokladem jara 2016 se stává…

• Nejdřív kde v Miláně

V centru Milána byly vždycky dva body, kam jste se mohli vydat za parfémovýma novinkama: La Rinascente, exkluzívní obchodní dům, který se sám srovnává s Galeries Lafayette a usilovně se snaží prokopat do první ligy. Podle mne se z La Rinascente stal za posledních pět let mnohem exkluzívnější obchod, co do výběru zboží, ale mnohem horší co do šíře nabídky, chudý v zákaznickém servisu a absolutně postrádá genius loci. Dřív jste tady našli vedle značkových butiků tématická oddělení, kde bylo možno vybrat věci od “levných” (u kabelek se začínalo Furlou) až po ty extrémní. To bylo hrozně fajn, právě pro nákup luxusních suvenýrů a dárků: oddělení šátků, rukavic a deštníků; oddělení kabelek; oddělení prádla; oddělení psacích potřeb, kravat a kapesníků; no a ty voňavky – jedno oddělení mainstreamu, druhé niche. Dnes zůstaly jen ty vo’ňavé butiky, ostatní se rozdělilo přísně podle značek, ty levnější a italské úplně zmizely (kabelky začínají na Korsovi, pak je díra a další nejlevnější asi Sophie Hulme). Luxusní oddělení nemají výlohy ani přepážky, jako v Lafayette, ale procházíte přímo mezi regály Gucci, Bottega Veneta, Miu Miu, Fendi… jen ten Vuitton si uchránil trochu soukromí. Výhodou je, že si klidně každý kolemjdoucí může sáhnout live na kabelku za 5.000 euro, což se asi úplně každímu v životě nepodaří (a mnoho z násvěštevníků to vůbec netuší a neocení). Nevýhodou je, že když si pak jdete koupit kabelku za 5.000 euro, tak si už na ni sáhlo asi 5.000 lidí, kterým to bylo úplně jedno. Jako v holešovické tržnici. Tady to došlo až na dřeň: luxus zcela ztratil eleganci a exkluzivitu, je to jen a jen o penězích.

Ne, že by to zde nakupujícím, mluvícím převážně asijskými a jedním slovanským jazykem vadilo, klidně si vystojí tu hodinovou frontu na vrácení DPH s rukama plnýma papírových tašek (vím to, lini jsem stála ve stejné frontě na změnu na věrnostní kartičce. Italská prodavačka měla problém s tím, že mám na kartě uvedenou italskou adresu, poslala mne do oddělení služeb záklazníkům. Vypadalo to tam jako na vesnické poště, včetně absence klimatizace a fronty ve stoje na prošoupaném linoleu; zákazníci už nakoupili, není třeba je dále ohromovat zbytečnou elegancí. Když se mi přes korejského pána se zásobou Burberry pytlů pro celou soulskou čtvrt podařilo propracovat k okýnku, paní po deseti minutách zjistila, že adresu opravit nedokáže, kartu mi zrušila včetně nasbíraných bodů a řekla, že si mám sama založit novou kartu přes internet.
Ale nezanevřela jsem; vím, že tady spolehlivě ty limitky a exkluzivky najdu, i když to pořád ta world class prostě není a ty top nabídky mají vždycky zpoždění. A oddělení mainstream parfumerie má velmi slušnou nabídku, k novinkám většinou probíhá pěkná dárková promo, kterou jinde nepotkáte. V oddělení nichovek najdete slušný basic, L´Artisan starší kolekce komplet, celou nabídku Annick Goutal i pár italských značek.

Druhou adresou, kde zákazník jako já, omdléval nad nabídkou nichovek, včetně kompletního Acampory a extrémně nedostupného Cerchi nell Aqua (které jsem si chtěla letos koupit) býval Excelsior, nádherná pasáž kousíček za Duomem (čili asi 200 metrů od La Rinascente). Loni jsem vynechala a že se z Excelsioru za rok stala kosmická loď s nabídkou předražených blbostí pro mladé&bohaté turisty mne překvapilo, ale nevadilo by mi, kdyby se půl patra niche parfumerie nescvrklo na dva ubohé regálky v chodbě, která byla prosycená vůní hnijící ryby. Jestli šlo o svačinu jedné ze dvou extrémně otrávených dívek (“Mirko, to musí být šílená práce, dělat v parfumerce a celý den stát nehybně na místě a sem tam otráveně zákazníkovi říct “nemáme”, že?”), o havárii kanálu nebo o záměr, čemuž by odpovídalo chování prodavaček nevím, nicméně regály jsou vylágrované, Acampora jen zbytečky a i podle ostatních značek to vypadalo, že parfémy v Excelsioru končí (ne, není výprodej). Zato si tady můžete koupit makronky Ladurée. Čili když Excelsior příště vynecháte a vydáte se rovnou do některé z niche parfumerií, které jsou poblíž (dočtete se v příštích článcích o Esxenci), nic se nestane. Akorát se nezapomeňte projet výtahem Enterprise. (Kdybyste věděli, kde v kameném krámě v Evropě prodávají Acamporu a Cerchi nell Aqua, dejte mi vědět!)

Tak a teď už k nabídce, kterou najdete v La Rinascente. Upozorňuju, že všechny fotky jsou pirátské, tak se nedojímejte jejich kvalitou, prosím.

• DOLCE & GABBANA: The One Royal Night, excslusive edition. Tak ta lahvička je moc pěkná. Pokud jste Arab  a víte, co je na ní napsané, já bych neriskovala “kebab s dvojitýma hranolkama”, tak se bude hezky vyjímat v mramorové koupelně se zlatými kohoutky. Tedy ta lahvička je opravdu pěkná. Jste-li mladý arabský chlapec, je vám jedno, že budete vonět nudným generickým nasládlým dřevem s trochou momentálně hyper-oblíbeného kardamomu (aha, o to jde!) a že za 100 ml vypláznete 220 €, tak je tohle pro vás pravá volba. A bude to vypadat hezky na instagramu, ve společnosti luxusních zavazadel.

• ARMANI PRIVE: ROUGE MALACHITE a VERT MALACHITE. Dvojka, která přišla na terh právě teď a spolu. Flakony se vymykají linii Privé, na fotkách jsou hezčí, ve skutečnosti to není takový hit, ty klasické, černé s plastovým kamenem, vypadají podstatně luxusněji. Jestli jde o limitky netuším, ale nejsou vystavené spolu s kolekcí. Vůně dodržují působivost většiny vůní z této linie je dodržená, nejde o žádné vodičky. V červeném najdete omamující květinovou pecku, jasmínovo-tuberózovou, hezky vyčištěnou od obvyklého pachu gumy a indolů (hniloby); Mirka sice dělala trochu obličeje (moravsky: xichty), ale mně se to docela líbilo, přestože kytky nepreferuju. Ovšem nic převratného. Zato zelená, ta se mi líbila! Čerstvé kadidlové pryskyřice a citrusová kůra v první řadě, podepřená těžkou, zemitou lilií. Hodně živoucí, zemitá, silná a působivá. Povedené. Vyprodáno

• ARMANI PRIVE: SABLE FUME. Poslední člen linie z roku 2014, není to tedy ten hledaný poklad jara, ale byla mým kandidátem. Vybalancovaná směs kadidla a plných, hřejivých pryskyřic, mrkvově pudrovitá po kosatcovém kořeni. Teplé smoly a chladivý kosatec. Nepůsobí arabsky, jak je to teď moderní u balzamických vůní; naopak, dovolává se tradice evropských kostelových klasik, ale ten chladič jménem kosatec ji posunuje k dennímu nošení. Flakon je krásný, kouřový  s metalickým kamenem a profilovanou etiketou, celkově povedený a luxusní kousek. Rozhodně se k ní ještě vrátím.

• ARMANI PRIVE: FIL ROUGE. Kdybyste to nepoznali, na obrázku je super limitka vyrobená jako součást jarní haute couture kolekce Armani, ČERVENÁ NIT. Detaily oblečení jsou červené výšivky a aplikace z krajky, červené tylové spodničky, mašličky a proužky. Obsahem lahvičky je nenápadná a nevýrazná vůně čistoty, prý aldehydy, citrusy, kosatec, andělika, bílé pižmo, šedá ambra. Zaujalo vás to? Ani nás ne.

Ve skutečnosti flakon vypadá takto, prodávají ho v pytlíčku, stojí 600 €, je vzácný a jestli nejste sběratel, klidně na něj zapomeňte.

Zdroj: Armani.com

• DIOR: OUD ELIXIR PRECIEUX & CUIR CANNAGE. Ani jedna z nich není horká novinka, ale konečně jsem si nechala vysvětlit, jak se elixíry mají používat a dostala jsem se ke kombinaci, která mne oslovila. Kdybych nešla právě z Exscence už ohromená, možná by mne ohromila. Čili: vybrala jsem si ze čtyř olejových attarů OUD, vlastně jen proto, že se mi zdál nejvýraznější. Ale klidně bych brala kterýkoliv z nich. Tady pochopíte, o čem je řeč, když se mluví o kvalitě ingrediencí; Dior sice uvádí u těchto attarů jedinou složku, ale tak to určitě není, zcela zřejmě jde o kompozice, kde je vždy nejvýraznější ta, po které je pojmenovaná. Ambra, která sama je bezvýrazně sladká, obsahuje suše dřevitý tón; růže není omamně sladce bulharská, je výrazná a přitom málo sladká, sázím na přidaný kosatec a citrusy. Pižmo je sice klasické, ale jde hodně do pudrova a taky postrádá typickou lepivou sladkost. A poslední, OUD, cítím jako kompozici vyzrálých dřev s kapkou štiplavě řezavého oudu; už jsem měla několikrát příležitost zkusit čistý oud a ten má k tomuhle daleko; čímž ale vůbec nechci říct, že je Diorův attar OUD je špatný, naopak. Mně plně vyhovuje a mohla bych ho nosit samotný. Nechala jsem si dát kapku na zápěstí a asistent mi vysvětlil, že teď se má “přepudrovat” nějakou bežnou vůní (nejlépe z Dior exkluzivek, ale to není podmínkou). Elixír zajistí charakter, výdrž a intenzitu; přestříknutí dodá zabarvení a jiskru. Vybírali jsme tedy doplňující vůni, měla jsem čtyři tipy: kožená Leather Oud (tam už oud je), tonková Fève Délicieuse (moc sladká, ale asi by to šlo), kosatcová Bois d´Argent (to by určitě šlo) a nakonec jsem sáhla po Cuir Cannage, suchém semiši. Trefa! Funguje to náramně, složky se krásně propojily, oudová báze si zafixovala kousek semiše a držela jeho charakter až do konce. Dokážu si představit prožít rok jen s těmi varhany, co vidíte na fotce, a míchat si svoje kombimace, permutace a variace. Kdyby…a to je taky ten důvod, proč Dior není pokladem jara 2016: cena 3ml attaru je 280€, flakon 125 ml diorovské privátky koupíte za 210€. Za pětistovku si dokážu představit takovou menší hromádku nádherných nichovek…

• BVLGARI DESIRIA, IRINIA, SPLENDIA. Bvlgari každý rok přináší tři drahé kameny na jedno téma, loni to byly orientálky, letos jsou všechny tři Le Gemme Imperiali postavené na magnolii. Tady posloužím pouze fotkou, procházely jsme s Mirkou kolem a pult byl obsazen a v téhle cukrárně nabízeli tolik dalších lízátek…zkuste někdo za nás.

• TOM FORD – SOLEIL BLANC. My tady na Toma máme trochu pifku, já jsem zatuhla u White Patchouli a od té doby se značce dlouhodobě vyhýbám, Derad to celkem respektuje, ale pozornost mu nevěnuje a Mirka se cítí osobně dotčená Tomovou poslední tvorbou. Chtěla jsem náš vztah trochu posunout a dopadlo to 1:1. Jednou špatně, jednou dobře. Špatná volba byla horká novinka Soleil Blanc. Teda ne, že by byla špatná – já tuhle vůni miluju! Je to jedna z mých top letních vůní, kterou už roky dokupuju a doplňuju a polívám se jí od hlavy po paty…ale ano, mluvím o Soleil Blanc. Totiž tohle není jnic jiného, než Estée Lauder / Bronze Goddess. A to nemyslím “je to jako” – tohle prostě JE ona. Já ji moc dobře znám, poznám a ostatně koukněte na ten název: Tom v roce 2007 v žoldu Estée Lauderv vyrobil první vůni řady Bronze Goddess pod názvem Azuree Soleil pro kolekci opalovací kosmetiky. Kolkce i vůně se stala hitem značky a od té doby ji EL každý rok přináší znovu a znovu už pod novým názvem Bronze Goddess. Toaletka (eau fraiche) se jen velmi lehce pozměňuje a jde o vůni opalovacího krému – kokos, citrusy, ylang-ylang. Proč se Tom vrátil k vůni, kterou už jednou dělal pro někoho jiného, netuším – předpokládám komerční důvody. Každopádně nevidím důvod, proč to kupovat za trojnásobek, recenzí se nezdržuju a jak voní si přečtěte tady (a tady ještě něco málo k historii vůně).
• TOM FORD – AMBER ABSOLUTE. To je ta lepší volba. Není to dávno novinka, ale stála vedle kokosáku, chtěla jsem dát Tomovi šanci. Ambra je pro mne příliš nudná, nevadí mi, ale neužiju si to obvykle. Tohle ano. Hluboká, se dřevy, kadidlem a vanilkou, tekutý jantar. Nechci srovnávat s jinou ambrou, moc je neznám, ale toto bych klidně nosila a i Mirka, ambrová ambassadorka, souhlasně mručela. Tak jeden bod.

• YSL Le Vestiaire des Parfums – TUXEDO, CABAN, CAFTAN, SAHARIENNE, TRENCH. Kolekce pojmenovaná po oblíbených textilích YSL. Vůně jsou jednoduché a strohé, jako jejich flakony, a ani jedna nemá ve složení WOW! efekt. Hodně mi charakterem připomínají Hermessence, sterilně elegantní nenápadnost. Mně se líbil kosatcovo citrusový Trench, kosatcem hodně podobným infúzi od Prady, který se rozležel do hezkého lehkého fíkového mléka (zase tady máme otázku: proč za to platit 250 €/100ml); Mirku zaujal orientální Caftan ( i když ona tvrdí, že to byl Caban), nicméně jsme odešly nepoznamenané.

• DOLCE & GABBANA The Velvet Collection – VELVET GINESTRA. Ginestra, neboli čilimník, je jarní keř, příbuzný hrachoru a má podobnou, nasládle mdlou vůni. Nevím, jak slečnu napadlo parfém prezentovat jako jarní a svěží; jarní dobře, pokud to mám považovat za sezónu čilimníku; svěží vůbec ne. Jde o vzácně vybranou kompozici mdlých žlutých vůní, ze kterých nevyčnívá vůbec nic. Unylou sladkost čilimníku, lipového květu a včelího vosku nevytrhnou cistrusy ani benzoin. Nelíbí se mi, ale dávám sto bodů za nápad, neobvyklost a zajímavost té absolutní uondanosti. Zkapalněná lenost, ospalost a gaučové povalečství. Doporučuju zkusit.

• PRADA Olfactories – Purple Rain, Nue au Soleil, Tainted Love, Un Chant d’Amour, Cargo de Nuit, Heat Wave, Day for Night, Double Dare, Pink Flamingos and Marienbad. No tak konečně! Nebudu vás natahovat: pokladem luxusního mainstreamu na jaře 2016 se stává kosatcový CARGO DE NUIT z této úplně nové, filmové kolekce Prada. Původně jsme šly na Marienbad, který voní jako barokní hotel z filmu “Loni v Marienbadu”. Kolekce je celá nádherná, propracovaná, nenašly jsme slabé místo. Bohužel ani vrchol. Jak říkal promotér, parfémy se odvolávají na slavnou tradici vůní Prady, zejména jejich pověstného mrkvového kostace, a bylo to poznat. Pozitivní, jen ať hezký drží tradici a tuto krásnou linku. Jenže zase: cena 100 ml flakonu je 250€, v dárkovém balení najdete miniaturku, sadu všech vzorků a pytlíček s motivem vůně. Pominu-li pytlíček, bylo by za ty peníze asi tak 6 deci Infusion d´Iris. Jestli si to ta Prada tímhle nepokazila, když ukázala, že to jde dělat levně. Nicméne, odhlédnu-li od cenového hlediska, musím celou kolekci vyhodnotit jeko nejlepší úkaz letošního jara a rozhodně se ještě k vrátím k jednotlivým vůním.

• CHANEL LES EXSCLUSIS – LE BOY. Po kabelce s přezdívkou nejoblíbenějšího milence Coco přichází i první pánská exkluzivka. Levandulová. V La Rinascente ji ještě neměli, což mne ale nepřekvapilo, fakt nejsou tak ryschlí. Proč sem teda cpu ten obrázek? Uvažovala jsem asi dvacet sekund, že si koupím 28 La Pausu. Stály jsme s Mirkou u slavného Chanel zkoušecího pultu, zespoda prosvícené černé desky, ve kterém jsou zasunuté keramické tyčky ponořené ve vůni. Nevím, jak probíhá údržba a kontrola takového zařízení, nicméně všechny vůně byly zkažené. A to tak, že sálaly kyselý zatuchlý pach, to se nestalo dnes nebo tento týden, to nebyl začátek kažení, který postřehne jen trénovaný nos. Totální degradace, která změnila vůni v břečku zřejmě trvalým teplem od osvětlení. Překvapení – na základě čeho se tedy ruští a arabští zákazníci Chanelu rozhodují? Nicméně maloobchodní prezentace Chanelu je vždycky nejkrásnější. I když nevoní.

Dnes to bude asi plné chyb a překlepů, ale dávám přednost obsahu před formou, omlouvám se. Musím už jít dohnat spánkový deficit z výletu. Dejte nám pár dní na vydechnutí. Esxence byla náročná, reportáže budou stát za to.