*news* NASSOMATO: Blamage (když se něco nepovede)

Úplně poslední, desátá vůně značky Nasomatto (Šílený nos), je šílená. Parfumér Alessandro Gualtieri je taky trošku šílený a Nasomatto si založil pro radost, když se jeho zaměstnavatelům, pro které míchla různé komerční vůně, začaly zdát jeho nápady už příliš šílené. První linie značky v roce 2008 přinesla drogovou sérii dobrých fetů Black Afghano, China White a Hindu Grass a tím zpečetil svůj osud: do budoucna už bude dělat jen parádní plné vůně s lehce šílenými příběhy (viz letošní smrtelná kolekce pro Maria Lux).

10153856_662211117147654_7402870898201962172_n[1]
Po pěti letech se Gualtieri rozhodl značku uzavřít poslední vůní s posledním šíleným nápadem: spousta dobrých a slavných parfémů byla dílem náhody, když někomu ujela ruka v dávkování. A vznikly legendy: Chanel No.5 je overdosed aldehydy, Shalimar / Guerlain předávkovali kadidlem. Intuice a náhoda zvítězila nad zkušeností, kterativitou a řemeslem. Šest základních surovin Blamage vybral a nadávkoval se zavázanýma očima.

shapeimage_7[1]Předtím ovšem absolvoval cestu po celém parfémovém světě, kam ho vyhnala posedlost po dokonalých ingrediencích. Kdo byl na podzim někde v Amsterdamu nebo 22. března v Miláne na Esxenci, mohl jeho cestu vidět v dlouhém dokumentárním filmu Paula Rightera „The Nose – Searching for Blamage„.

Neznám žádný jiný film, včetně těch s Dennisem Hopperem, ve kterém by hlavní postava řekla stokrát „cazzo!“. Titulkář to vzdal hned po prvním neobratném překladu („shit„) a pak už nechal Gualtieriho pronášet své cazzo zcela volně a bez překladu. Jeho něžný a citlivý přístup k tomuto slovíčku totiž přesně kopíruje jeho přístup k vůním: tím, jak intonuje, frázuje, s jakým gestem či mimikou, s láskou či výrazem odporu, jakou kadencí vyslovuje svoje „cazzo„, tvoří přesný popis okamžiku, atmosféry. Přesně poznáte, aniž byste znali význam slova, co chce Alessando říct. Nepotřebujete umět italsky a pochopíte to. (Pro ta, kdo překlad potřebují: jist, má to doslovný překlad, to si vygooglete; ale lingvistický význam se téměř přesně shoduje s moravským „kurva„. To zase asi nepochopí Pražáci…“tyvole„).

shapeimage_4[1]Ve filmu jsou takové hezké momenty z každodenního života parfuméra, třeba když Alessandro narazí v shopu na fejky Black Afghano, nebo když v nočním Miláně lepí na zdi parfémové fontánky. Jestli se vám nepodaří na film podívat, zkuste aspoň scénu cazzo s nákupem santálové silice v Indii, je to legrace.

Poslední Nasomatto ve fantastickém flakonku Blamage můžete od května koupit na stránkách Nasomatto, v niche shopech v Evropě a taky v príma pražském Ingredients. Ještě MUSÍM jednu neparfémově-organizační poznámku: v některých (nejen parfémových) e-shopech je fakt problém nakoupit, nevím, jestli je to dáno amatérismem nebo lhostejností nebo chutí nechat si v nepřehlednosti dodacích podmínek právní prostor pro výhru ve sporu se zákazníkem. E-shop Nasomatto nejen, že perfektně funguje, ale TAKTO zpracované podmínky jsem ještě neviděla – to by měli obšlehnout všichni, kdo chtějí podnikat na webu. Nebo ať je přístup do shopů limitován diplomem z právního minima.

To jsem zvědavá, jak zase dopadnu ve vyhledávačích, tolik cazz, to mi sem zase poleze úchylníků…

podpis_ROM

You may also like...

4 Responses

  1. derad napsal:

    Zdá se, že italští parfuméři jsou úžasně zábavní. Francouzští jsou krásní a italští praštění – amare!

  2. Sedmi napsal:

    tyhle tvoje pribehy z jineho sveta (pro me) mi vzdycky zvednou naladu, diky… sice jsem naprosty ignorant co se tyka parfemu, ale ty pribehy me fascinuji… a navic vyborne pises 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..