• Robert Piguet: Pacific collection, just-so vodičky

Když už jsem tam byla, tak jsem zkusila i Pacifickou kolekci. No, po pravdě: celá kolekce je taková nicmoc. Je vyrobená pro horký a klimatizovaný asijský trh, který nemůže tradiční Piguetovy smrťáky rozdýchat. Takže jen a jen pro ně byla připravena trojice nenáročných vůní (už to nudné téma a název – Čaj), která by měla otevřít asisjký trh a buď uživatelky přivést do náruče náročnějších Piguetů, anebo aspoň rýžovat z těchto jen-tak vodiček známé značky.

Sám promotér připustil, nebo spíš navrhnul, že to jsou “netypické Piguety” a taky byly stydlivě schované až vzadu za pultem (on tam tedy byl i ten Petit, a když jsem se dožadovala nové kolekce, tak mne promotér nezlomně vedl k té jarní kolekci, kterou už znám – o tom, že chci fakt vidět tu úplně novou ho přesvědčilo, až když jsem začala asijskou kolekci jmenovat). A i proto se mimo Asii prodává pouze ve výše zmíněném House of Fraser a nikdy se nikde jinde prodávat nebude, protože by mohla konkurovat kvalitou tak zeleným Ardenkám (to trochu přeháním), ale cenou už ne. Z tohoto hlediska mne překvapuje, že pro tuhle trojici, nebo spíš čtveřici, nenavrhli v marketingu pozměněnou verzi obalu, která by se lišila od klasické kolekce. Jasně, že z těch černých kvádrů těží svoji pověst, ale bude se to plést a komu z informovaných Evropanů se jako první namane do cesty Chaí nebo Jeunesse, tak se asi k značce nevrátí, protože nemají moc co nabídnout. Jednoduché názvy, jednoduchá témata, jednoduché vůně.

Takže jen stručný popis:

Chaí – dominantní složky jsou bílý čaj, zelený čaj, zimolez, med. Vůni chybí ta zelenočajová síravost a svěžest, jakoby z ní byla tahle nakyslá část ustřižená; na druhé straně z těch sladkých složek je zase odstraněná sladkost, takže sice cítíte med a nektar, ale jen tak zdálky, žádný “čumákem do medu” se nekoná. Všechny složky jsou vlastně jen jakoby naznačené. Je slabounká a velmi příjemná, netradiční čajovka, krásná, lehká a lahodná; ale furt jen čajovka a při nejlepší vůli se z ní nich lepšího, než cosik jako kolínská vykouzlit nedá. Myslím, že pro milovnice Ardenek a Bvlgari čajíčků by byla svojí nevýrazností dost zklamáním.

Blossom – variace na pomerančový květ. Ale není to soliflor, je obohacená o tangerinkový olej, takže výsledný dojem je jako kousnutí do čerstvě utrženého pomeranče, utrženého ze stromu v pomerančovém háji v Turecku; i s tím počasím, protože pomeranče dozrávají v prosinci a to už tam moc horko není. Zase: krásné, lehké, nekonfliktní, obyčejné.

Jeunesse – tohle je light vůně z light kolekce. Prostě něco, co má přivést poberťačky z bohatých asijských rodin k značce. Vyrobeno podle vzoru “escada – oranžová lahvička”. Složení je granátové jabko, pomeranč a broskev, no představte si to sami. Na rozdíl od Escad je to docela lahodné, kouzlo bude v použitých surovinách, ale prostě sladkokyselá kompotová směs. Nic pro ženu s řidičákem (já vlastně nevím, v kolika letech se v Emirátech ženským dává řidičák, jestli vůbec).

Pomerančový háj v Demre (Myra), Turecko: máte romantické iluze?

Co teď? Vůbec nevím, jak je ohodnotit. Jsou to pěkné vůně, všechny tři. Kvalitní složky, vyvážené kompozice. Dobře odvedené řemeslo. Žádná invence, orignalita ani nápad, tohle už tady bylo tisíckrát. Ale oni to tak chtěli a přesně to se jim povedlo, a to bez urážky na cti. Co mám vlastně hodnotit? Jestli se mi líbí, jestli voní? Jo, to jo. Jestli mne zaujaly? Vůbec. Dám dva palce každé a už se jimi nebudu zabývat a vy taky nemusíte, nestojí to za poštovné nebo cestu do Ejši.