TOKYOMILK: Bulletproof (první sníh) + první sníh na Ještědu 2013

Spolumajitelka, designérka obalů, nos a duše americké parfumerní značky Tokyo Milk Parfumarie Curiosite perfumes and colognes Margot Elena chtěla v kolekci “Dark” najít svoje spojení s punkem, Sex Pistols, The Cure,  Skinny Puppy, Eddie Grantem… Hledala emotivní stránku punku a já jsem v nich hledala černou vůni (pravidelní čtenáři vědí). A nejčernejší z černých se mi zdála neprůstřelná Bulletproof. Tedy…zase tak černá ne-ní.

Začátek je nádherně černě zahulený. Jestli někdy pijete čaj Lapsang souchong, znáte ten zápach, když poprvé otevřete sáček se sypaným čajem. Intenzívní pach spáleného listí a pokropených uhlíků dřevěného uhlí. Uhlí ze sladkého santálu. Ve složení píšou něco o ebenu, podle mne eben nevoní a já tady mám příjemný mysorský santál. Pach spáleniny je tak překvapivý, že vám vystřelí oči z důlků. Jako jasně, ty flakony vypadají drňácky, jenže to dnes kdeco, retro-punk je v kursu. Bulletproof drsný, aspoň navenek, je doopravdy.

Po delší chvilce se začne objevovat zlaté srdce tvrďáka punkera. Vyjeví jemnou a sladkou povahu ve vanilce a kokosu. Kombinace kouřového čaje a lahodných gurmánských složek najednou ohromně zalichotí mým sliznicím. Sladká složka se dostává postupně nahoru a v kombinaci s hořkým kouřem se převléká za tonku. Přesněji za klasickou kombinaci vanilka+tonka, a tu já mám moc ráda. Tahle fáze dost dlouhá a vlastně lineární, jen se ztrácí uzený čaj.

Na konci cesty je hořkosladká kokosovo-tonková makronka a každý, kdo má rád gurmánské hořké mandle máčené v kokosovém mléku, se musí zamilovat. Bohužel pro ně bude začátek nepřijatelný. Pro mne je přijatelná od začátku do konce, TEMNÁ, ŘEŘAVÁ, HOŘKÁ, SLADKÁ,  dekadentní alternativa Vanille-Tonka / Parfums de Nicolai a jsme teď nové kamarádky. Všichni pankáči šli nakonec do práce.

A teď tedy jak hořící čaj souvisí s prvním sněhem: Tokyo Milk je značka v Evropě strašně špatně dostupná. Moje kamarádka, která žije v Kalifornii, mi přivezla balíček výměnou za výlet na Ještěd. Ráda fotí a ještě ho nikdy neviděla. Naložila jsem ji do auta v prosluněné Praze, vypadalo spíš tak na babí léto, a ona se těšila, že si v tom krásném jasném počasí vyfotí panoramata. Někde u Boleslavi začalo pršet a u Turnova jsem zapnula mlhovky. Ještě pořád jsme si mysleli, že je to mrak, kterému ujedeme. V Liberci byla zima, což ale nebylo nic proti tomu, že na Ještědu sněžilo. Kaliforňanka postupně vychládala, z původního nadšení “u nás nesněží ani na Vánoce, toto jsem už dlouho neviděla” (což Žaba nedokázal pochopit, že existují taková místa na světě, kde nepadá sníh) přešla přes “to je škoda, že máme zrovna dnes takové počasí” až do fáze “doprdeletujekosajedemezpatkydoprahy”. Nicméně, vzhledem k včerejšímu článku o podzimu mám nutkání vám vyjádřit prostřednictvím následujících obrázků naději, že už bude brzy v přírodě i v Praze pořádek. Podle číšníka na Ještědu od dvou v noci do rána sněžilo. Nezvratně začal velký vánoční úklid přírody. Takže tady  exkluzívně pro vás fotky prvního sněhu sezóny.