• VOŇAVÁ HISTÖRIE 5.: BACK TO THE EUROPE + Meteora (galerie)
Do Evropy se parfémy vrátily díky křižáckým výpravám za osvobozením svatého hrobu. Z asijských kruciát vozili vojáci exotické zboží: drahokamy, drahé kovy, látky, oděvy, koření a také parfémy. První z nich byla růžová voda. Lodi přijíždějící z Asie kotvily v Benátkách, Janově a ve Florencii, kterou ovládalo impérium rodiny Medici.Rodina, která položila základy nejen parfumerii, modernímu obchodu, ale i mafii, ovládala i církev a tak jejím obchodním záměrům v prodeji vůní nedokázal zabránit ani Ježíšek.
Italské šlechtičny byly okouzleny exotickými vůněmi a tehdy vznikl první středověký evropský parfém. Překladištěm a veletrhem asijského zboží mezi Evropou a Asií byl Kypr, kam kupci z Itálie vyráželi na nákupy zboží: a tak se Cyprus stal symbolem a názvem prvního komerčního parfému. Základními složkami byla ambra, mošus, santál a růže. Přestože podle složení by ho tam dnes znalci asi neřadili, dal Cyprus základ nejvariabilnější rodině parfémů: chypre. Za dlouhý čas od vzniku základní, nejstarší verze, se chypre parfém obohatil o řadu nových složek, tak jak přicházely do módy a stávaly se dostupnými; florentské dámy by se asi hodně podivovaly tomu, co dnes nazýváme chypre.

Středověká Firenze a parfumerská dílna na obalech i Profumi di Firenze
Opravdové parfumernictví v Evropě, tak jak ho definujeme dnes, vznikalo mezi 13. a 15. stoletím a později transformovalo díky rozšíření trhu v moderní parfumerii. Byly vytvořeny základy pro ustálení formy evropského (západního) parfému: konzervace v alkoholu a požadavek na neškodnost použitých ingrediencí. Testování účinků přírodních látek nanesených na kůži, kterým se věnovala rodina Medici a založilo jejich pověst „travičů“, bylo pravděpodobně jen vedlejším produktem intenzivního vývoje při
výrobě parfémů. Medici dali základ marketingu: pro úspěšnou prezentaci a prodej vytvořili jméno a obal, pod kterými se voňavé kompozice proslavily a byly identifikovány a požadovány zákazníky.
Středisky výroby byly v Jižní Evropě především mužské kláštery. Nudící se mnichové měli dostatečný prostor, čas i příležitost pro pěstování bylin a jejich nerušené zpracování. Od začátku 14. století se bylinné koncentráty uchovávaly v alkoholu destilovaném z těžkých vín a byly souhrnně nazývány Aqua Vitae. Některé z klášterů vyrábějí nepřerušeně již několik set let parfémy podle původních receptur, ani technologie se moc nezměnily: jde většinou o levandulové kompozice na sever od Itálie, kolem Středozemního moře se zpracovávají jehličnany a citrusy a letní bylinky.
- díl: Pravěk, Egypt a Řecko
- díl: Stará Asie
- díl: Středověká Evropa
- díl: Nepřerušená tradice Indie, Číny a Japonska
- díl: Zpět do Evropy
- díl: Konečně Paříž
- díl: Molekula vůně štěstí
Mám Dylana: mám dát do galerie fotky z Florencie (Medici), nebo klášterní zahrady? Jdu si hodit flakonem.
Meteora vyhrála: k umístění Florencie ještě bude hodně příležitostí, oslí můstek na létající Řeky hned tak nenajdu. Nechávám na vašem zvážení, jestli je parfumerie nějak stresující byznys…
- Řecko, Meteora
- Řecko, Meteora
- Řecko, Meteora
- Řecko, Meteora
- Řecko, Meteora
- Řecko, Meteora
- Řecko, Meteora
Tonku Esteban jsem měla se mi zdá jako bytovou vůni.
Vzpomínám dál… Pak je taky cítit v Akkadu Lubin, ale tam je to jen jako jedna z bylin rozehřátých na slunci. Takový středomořský polední odér.
Výrazně tymiánová je Tonka Esteban, mastný dřevitý a slaný tymián.
Ty byliny by mě zajímaly: trvám na tom tymiánu – co dnes? Používá se v něčem?
V každé klasické pánské kolínské. Soliflor dělá třeba L´Erbolario – Periplo, 4711 – Acqua Colonia Lavender & Thyme, L´Occitane taky určitě něco má…