• Voním, tedy komunikuji: 1. Smysly a komunikační nesmysly

Zamysleli jste se někdy nad tím, co o sobě sdělujeme, když se navoníme těžkou gurmánskou vůní s pačuli? Co o sobě říká světu kolega, který nepoužívá deodorant a evidentně považuje včerejší pivo a topinky s česnekem za fajn dyjora? Co vlastně chce vyslovit muž, který koupí ženě No.5 na radu prodavačky? Vidíte ta slovesa? Daleko zřetelněji, než slovy, komunikujeme pachy. Takže co? Takže nový seriálek.

Chuť, zrak, hmat, čich – slyšíte to taky?

To, jak se chováme, jak vypadáme, jaký děláme dojem, to vše je KOMUNIKACE. Komunikace, jejímž hlavním úkolem je kontakt s osobami kolem nás. Když hodnotím osobu podle fyziognomie, poznám spoustu věcí: zda je muž či žena, dítě, dospělý, senior, běloch, Asiat, Afričan; určím barvu očí, odhadnu váhu, posoudím tvar postavy. Podle míry zakořenění společenských zvyklostí posuzuju úpravu osoby, její úroveň, kvalitu, vhodnost úpravy pro příslušné prostředí: plavky na koupališti, róby na plese, galoše rybáře. Sleduji taky, co člověk deklaruje (co říká, co píše) a taky jak to deklaruje: tón řeči, barva hlasu, úroveň vyjadřování, neverbální projev, místo kde se vyjadřuje. Možný pohled je co a jak člověk dělá; druh a výsledky jeho aktivit, absence aktivit.

Čokoláda z Angeliny! Zapojte všechny smysly!

Abychom to všechno dokázali hezky přehodnotit na lidské kvality, matka příroda (nebo ten druhej, víte kdo, jak je komu z vás libo) nám nadělila pět darů – lidské smysly: ZRAK je z nich nejdůležitější, protože zprostředkovává první kontakt a člověk zrakem vnímá 80% informací. Velmi významný SLUCH zprostředkovává sofistikovanější informaci, kterou člověk uvádí do souladu s viděným a opravuje prvotní úsudek.

Sluch nestačí k tomu, abyste pochopili sdělení od komunikátora.

Stejně tak HMAT, který je v kontaktu s novými či cizími lidmi reprezentován především stiskem ruky, podle kterého předpokládáme vlastnosti partnera. V intimním styku je hmat nahraditelný, např. ve vztahu novorozenec a rodič, zvláště v době krátce po porodu, kdy se dítě teprve učí používat smysly, má naprosto zásadní význam pro styk s okolím a budování emočního rejstříku. Ale hmatová komunikace je důležitá i mezi staršími jedinci: sexuální styk, opření se o člena rodiny, líbání, objímání, hlazení, držení za ruce s přáteli, poplácávání atd. Formou hmatové komunikace je také fyzické násilí. CHUŤ má v mezilidské komunikaci zvláštní pozici a největší význam má v intimní komunikaci. Ovšem nezapomínejme, že chuťové receptory mají velmi úzké spojení s čichovým centrem, chuť i vůni vnímáme spojitě. Můžeme tedy čichovým signálem komunikovat i chuťově, např. výrazný vanilkový parfém navodí u příjemce pocit sladké chuti v ústech, vyvolá chuť na zákusek, citrusový parfém na limonádu, nepříjemný parfém nechutenství, nauseu. ČICH je dosud nejméně prozkoumaných smyslem. Rozpoznání vůní tkví v principu „lock and keys“ (Turin), klíčků a zámků. Proteiny (čiva) v lidském čichovém orgánu umístěném v nose jsou „zámky“ a molekuly vůní „klíčky“. Správný klíček zapadne jen do správného zámku a tím je vůně identifikována. Každá osoba má individuální sestavu čichových čidel a proto jsou různé vůně vnímány mozkem jako libé, nelibé, žádoucí, nebezpečné. Toto vnímání částečně závisí také na zkušenosti a kulturních zvycích jednotlivce.

Všechny díly seriálu:

1. Smysly a komunikační nesmysly

2. Trocha (čichové) teorie vás nezabije

3. Ta žena voní arogantně

4. Voním, tedy komunikuji, tedy jsem

5. Jak vypadá vůně