• PUREDISTANCE: I (tichý luxus přirozené elegance)

Puredistance je značka, která pro je pro mne synonymem luxusní elegance. Intimní, na nic si nehrající, přirozené elegance.
Kdesi Romana napsala, že vůně přebírají charakter jejich autorů. To se mi moc líbilo a platí to stoprocentně i v případě značky Puredistance. Jan Ewoud Vos, její majitel je stoprocentně elegantní, distingovaný gentleman, hovořící několika jazyky. Je také velmi sečtělý a zcestovalý.

Všechny vůně Puredistance mají v sobě nejen otisk elegance svého tvůrce, ale i uvážlivosti a velké péče, se kterou jsou tvořeny. Dialog vedený mezi parfumérem a Janem Ewoudem probíhá i několik let a v procesu tvorby vzniká mnoho slepých uliček. Výsledkem je ale harmonický, jednotný a vysoce elegantní produkt.
Konceptu je uzpůsobena i prezentace a obaly. Vše jednoduché, ale luxusní. Základem jsou skleněné ampule o objemu 17,5 ml. K nim ale lze přidat buď kovový kabelkový obal, nebo elegantní kožené pouzdro. Ale samozřejmě si můžete koupit i velmi drahou limitovanou edici křišťálového obalu, ručně vyráběného u Swarovskiho.

I je první z kolekce, základní a určující vůně. Jakási signature celé značky. Je synonymem pro motto značky Puredistance: čistý minimalistický luxus.
První okamžiky s intenzivní mandarinkou mi připomněly krém Maryna. S červeným víčkem, pamatujete? A to je u mě poklona, já ho právě pro jeho vůni milovala. Dokonce pořád existuje, i když v jiném obalu a prý se i vůně změnila.

Možná trochu směšné spojení v tomto případě, ale nejde právě o to? Vůně mají působit na emoce, vyvolávat vzpomínky.  Spojení čichových receptorů s mozkem jde právě jako jediný ze smyslů přímo přes centrum emocí.
Ten dojem známého krému byl jen krátký a prchavý. Pak se samozřejmě vůně ubírá jiným směrem než levný krém na ruce.

I je tak lehká a zároveň plná. Perlivost vodních tónů a mimózy zašimrá v nose a připomene bublinky tančící ve sklenici šampaňského.
I bublinky časem vyprchají a zůstanou hladce splývající květiny, z nichž už žádná nedominuje. Je to kytice složená tak hladce, že do sebe složky zapadají a prostě si jen tak tiše a luxusně voní.
Je to jako dobrý koncert. Souhra, kdy nevnímáte jednotlivé nástroje, ale výsledek dokonalého souladu. Taktovky se v tomto případě ujala Anne Buzantian.

Říká se, že Anne na této vůni pracovala roky. Původně ji plánovala pro svou vlastní potřebu. Chtěla ji mít jako svou signature vůni. Setkání s Janem Ewoudem ale změnilo její názor a tak se můžeme i my těšit z výsledné kompozice, jež plyne hladce jako hedvábí.
Sladce ambrový dojezd je třešničkou na bezchybném dortu.
I nepůsobí složitě, nepřekvapí nějakými dramatickými zvraty. Přesto právě tím, jak je hladká, bezešvá a jemná, tím je dokonalá.
Vůně pro přirozeně elegantní a inteligentní bytosti. A to my jsme, že?

 
 
Fotky s Janem Ewoudem Vosem jsem si s laskavým spojením vypůjčila od paní Škovranové z 1907, které tímto děkuji. Já tam fotit nemohla, protože jsem seděla u téhož stolu.
Za poskytnutí vůně taktéž děkuji paní Evě a Puredistance.