STEPHANIE DE SAINT-AIGNAN: Berberiades Extreme (něžná síla)

Mám ráda zázvor, protože je hodně proměnlivý a tíhnu ke svěženkám. Zázvor a citrusy jsou záruka mojí spokojenosti. U malých parfumérů bývá obykle zázvor jako zázvor, na rozdíl od mainstreamu, kde je utlumený tak, aby neobtěžoval průměrného strávníka, ale je efektní ho mít ve složení. Těšila jsem se na Extrémního barbara!
Na začátku mne oslovily broskve, jásavé, nasládlé broskve, jako v Yvresse/YSL. Což je divné, protože tam žádné ovoce kromě citrusů není. No, není to poprvé, co jsem se minula se složením. Čekám na ten zázvor.  Zatím nic, jen se přidávají hezké, nasládlé citrusy, džus ze zralých pomerančů a citrónů bez slupek.
Tahle fáze trvá pár minut a pak se citrusy promění v NĚCO: tak ano, vážení, to je grandiózní nástup zázvoru! Voní jako čerstvě nastrouhaný kořen i s hořkou, suchou, šedou slupkou, zastřená drsná zeleň. Na pozadí pořád voní něco sladkého, ale už to není broskev, nýbrž se vyjasnilo na sladký bílý jasmín a sladké koření; tipovala jsem hřebíček, ve složení je psaná skořice. Nevím, prostě něco exotického tam je. Výsledek je lahodná květinová (fakt, květinová) vůně, která jakoby se ztrácela v listí; mám asociaci s kytičkou konvalinek obalenou v jejích mečovitých listech a srdíčkách břečťanu. Trochu primitivní, trochu barbarské, ano.
Kdo je nositelka? Něžná mladá svěží žena, na pohled jemná, ale má sílu a schopnosti, ale zatím je neukazuje, jen naznačuje. Vystrkuje drápky. Pro dospělou ženu je vůně dost jemná.

Něžná síla.

Bohužel – bohužel: návštěva barbarů trvala celkem 40 minut a vytratila se ve slabounkém obláčku generických květin.