• TOKYO MILK: Let Them Eat Cake (vanilkový cukřík)

TOKYO MILK není, jak by se zdálo, japonská značka, a majitelka a parfumérka Margot Elena není, jak by se zdálo, příbuzná se slavným parfumérem Jean Claude Ellenou, jak si občas někde přečtu (co to chybějící “L”, jazykoví zvrhlíci?). Nicméně stejně jako Francouz Ellena má Američanka Elena takovou drobnou úchylku, kterou proměňuje ve vůně. Ellena se snaží o absolutní impressi a čistotu vůní; Eleně jde o to, aby lidem přiblížila jejich pocity, vzpomínky, historii, aby vylíčila situace. V řadě DARK jde o punk, sichrajcky v uchu a černou kůži; v základní řadě jde právě o ty situace a můj dnešní parfém se jmenuje “Let Them Eat Cake” a všichni víme, co to znamená a jak fatální věta to byla…(mmch. vzpomenete si na tenhle seriál? U toho jsem se strašně nasmála, hned po Herr Flickovi s Helgou a Premiérovi; byla to taková ženská sranda, myslím, že chlapi na to koukat nemohli).

Kupovala jsem naslepo v období mého pátrání po vanilkovém Svatém grálu a zlákalo mne složení: Sugar Cane, Coconut Milk, Vanilla Orchid & White Musk. Protože jsem mazaná, nenechala jsem se oblafnout tou orchidou, protože já dobře vím, že jde o orchidej Vanilla planifolia, no prostě jen a pouze o obyčejnou vanilku (a v tomhle případě o čistý etylvanilín). Proto se nedejte zmást hodnocením na Fragrantice, kde všichni orchidej odcvrnkli, protože to složení je tam špatně vypsané (spíš mne překvapuje, že se najdou lidi, kteří ji tam našli!). Cukrová třina je fajn, to znamná, že to bude hodně sladké, kokos v gurmánské verzi miluju a dlouho jsem ho hledala taky (neporazitelný je v Bronze Goddess/ Estée Lauder a každý rok ho v limitkách opakují, počíhejte si) a pižmo muší bejt. Utvořila jsem si představu vánoční kokosky a s tím jsem si vůni pořídila.

Kokos převlečený za tonku

No, k mému zklamání – žádný kokos! První čtvrthodinka je hodně cukrárničková, hutná, ale ne kokosová – místo kokosu je v ní oříšková tonka, naprosto jednoznačná tonka, i když šťavnatá jako sušené ovoce v karamelu. Doplněno tučným vanilkovým krémem z másla. Jenže tahle zajímavá dezertní chvilka vyprchá, jen co stačíte vyzvednout dítě ze školky a pak nastupuje čistá kuchyňská vanilka.

Vanilkový cukrový závoj

Pominu-li šťavnatý oříškový začátek, Let Them Eat Cake / Tokyo Milk je čistý mléčně vanilkový soliflor. Možná kokos poskytuje mléčný dojem, ale jako samostatná složka cítit není. Vanilka je krásně buchtová, jedlá, jako vanilkový cukr v pytlíčku od Oetkera. Gurmánské tóny bábovky, kousnutí do sladkého pečiva, jako je na obrázku na flakonu (vlastně ve flakonu) v ní ovšem nehledejte: voní přesně jako když sypete závěje vanilkového cukru na bábovku. Ano, to je presně ten pocit: nadýchaná, cukrová hebkost, pudrovitě prašná, tichouce poletující v teplém vzduchu kuchyně okolo vás a dopadající na mastný sladký povrch bábovky dusivky.

Co znamená fixátor

Pižmo do receptu Margot Elena dávkovala špetkou prstů, velmi odlišnou od těžké “vraž tam lot” ruky M. D. Rettigové – jen na špičku nože, kapku, kterou neumím pojmenovat jinak, než “fixátor”, tak jak se pojmenovávat má: není vlastně vůbec cítit, ale jak se vůně blíží ke konci a vanilka slábne, stává se mastnější, kosmetickou – ano, tak tady přesně pochopíte, jak fungují bazické tóny parfémů (báze, základ). Pižmo dodává vůni po celou dobu hustotu, aniž by se amo projevilo. Jeho síla je pravděpodobně celou dobu stejná, ale je překrytá ostatními složkami. Jak složky slábnou, pižmo se zviditelňuje, ale pořád tu horní vanilku nepřekrývá – naopak, pořád jí pomáhá udržet si tvar (tvář).

Díky tomu, že Let Them Eat Cake je v podstatě jednosložková, je velmi jednoduché pozorovat odhalování pižma, když vanilka slábne. Představte si to jako tání sněhu na strukturovaném povrchu. To, co je pod sněhem, dodává závěji tvar, aniž by se samo projevilo svůj charkter, aniž byste věděli, o co konkrétně jde. Nevidíte to, ale víte o tom. Jak se sníh (vanilka) ztrácí, zostřují se skryté kontury, čím dál víc je jasné, co se pod sněhem skrývá, a nakonec se vám vyjeví celý podklad, zrytý záhon. Po sněhu zůstanou jen stopy a vlhkost. Přesně tak odhalí tenhle parfém pod závějí vanilky pižmo. Jestli chcete pochopit funkci fixátoru, doporučuji jako názornou pomůcku!

Poctivě jsem vám flakony vyfotila ze všech stran a pak jsem zjistila, že mám na foťáku takovou príma funkci, kde se dá poskládat fotka do puzzle…mám ho teprve třičtvtě roku, tak se nedivte.

Krása kýče

Výdrž i projekce průměrná, ale za fakt dobrou cenu korun stojí za to si tenhle parádní flakon, který má pět tváří, pět povrchů, pět etiket, pořídit. Flakony jsou prý inspirovány “antikou”, no, asi jsem chodila do jiné školy. Pravda je, že na tvarově jednoduchý flakonek už se toho víc nevešlo, na každé straně je nějaký motiv a etiketa je potištěná i zevnitř. Baví mne ho fotit, pokaždé ukáže něco jiného. Jestli je to váš šálek kafe, pořiďte si k němu celou koupelovou řadu. Kolekce TOKYO MILK nabízejí k většině vůní řasu produktů, je to ťuťuňuňu roztomilé, propracované, všechny krásně voní, krémy na ruce krásně zvlhčují a dlouho voní, no asi to musíte mít. U nás doma je třeba pořád v permanenci ajfelovková pěna s vůní bonbonu, i když flaška byla za ty dva roky už asi desetkrát naplněná načím jiným (“jé, maminko, kouzlo, zase tam přibylo!”) Koupit se to dá v USA, bohužel, na internetu, bohudík a občas na ně narazím v nějakém obchůdku s bio kosmetikou a designem (naposledy v Rochesteru, ale adresa je vám asi málo platná). Musíte hledat, nebo poprosit au-pair kamarádku o propašování bez cla.

Poslední věc: podobnost. Jestli vás nelákají ty věci okolo (mastičky, gelíky, kelímky, flakonky), tak Let Them Eat Cake / Tokyo Milk velmi dobře zastoupí Satine / Lalique (která má mimochodem taky hezkou legendu a její flakon fantastickou pověst).