• Nahatý YSL 1: Kdo chce vidět nahého muže?
Sledujete-li aspoň jedním okem parfémovou reklamu, nemohly vám uniknout provokativní reklamy YSL. Jako první ukázali macatou a nahatou Sophii Dahl v reklamě na Opium; za patnáct let kostnatá Kate Moss s partičkou nahatých samečků už neměla, co víc by ukázala. To už dnes nikoho nešokuje, nahota je nuda, modelky vypadají jako mrtvoly, takže nekrofilie už je taky nuda, kluci zaklesnutí ve francouzském polibku jsou nuda, znásilnění je nuda, Sophie Dahl váží 48 kilo, nuda. Ale začátek byl vkusný. YSL v reklamě na svůj první pánský parfém rozpoutal naháčské šílenství. Kdy se poprvé ukázal nahý muž v reklamě?
Upozornění: tento seriál asi bude poněkud nudný. Jestli nejste zvědaví na nahaté muže, teorii reklamy, genderové žvásty, hromadu písmen, tak se do čtení vůbec nepouštějte. Kdo to vydrží, toho čeká na konci odměna, hezký, tak akorát dlouhý i tlustý, dokonale retušovaný, šlechtický penis. V lehce vzrušeném detailu.
Kdo chce vidět nahého muže?
V roce 1961 otevřel Yves Saint Laurent po odchodu od Diora vlastní dům haute couture. Po deseti letech velmi úspěšného podnikání nadešel čas na první parfémy: pánský YSL Pour Homme pro Haute Couture kolekci a pro dámy Rive Gauche, vlajkovou loď „levné“ linie módy YSL. Yves se, na rozdíl od pařížské konkurence, významně věnoval trochu opomíjené pánské módě. Protože v sedmdesátých letech již byla značka YSL renomovaným módním domem a tvorba byla zcela zosobňována s ním, Yves byl celebritou, rozhodl se prezentovat „svůj“ první pánský parfém v reklamě sám.
Žena muž žena muž muž žena může muže
Yves Saint Laurent na fotce z roku 1971 nepůsobí příliš mužně. YSL se otevřeně přiznával k homosexualitě, v módní komunitě odjakživa tolerované, ve zbytku světa však vyvolávají žinantní pocity.
Co vlastně Yves vysílá? Dlouhé vlasy,velmi štíhlé tělo, do sebe schoulená póza. Vyzařuje zranitelnost, pro muže vlastnost společensky nepřijatelnou, zdánlivě nepřirozenou. Celková stylizace fotky, svatozář v pozadí, barevnost, osvětlení, kompozice, zasazuje postavu nahého muže do romantického rámce, který je obvyklý ztvárnění ženských postav (nebo sakrálních figur). Postava bez viditelného ochlupení na těle, se štíhlými končetinami v ladných pózách, zvýrazněná bradavka (sic!). Měkká ústa a retuší zvýrazněný jejich srdcovitý tvar, kontrastují s pečlivě upraveným porostem brady – jako jediný viditelný sexuální mužský znak.
Nedá mi nevzpomenout citát z italské komedie Vlk a beránek; unikající kadeřník Leon de Paris (Michel Serrault) s bíbrem, ne Justinem, v ženské paruce policajtovi, prověřujícímu jeho totožnost, na překvapené zjištění „Vy máte fousy?“ odsekne: „Žena fousatá – žena vášnivá!“, načež policajt odpoví : „V pořádku, jeďte!“
Žena fousatá, žena vášnivá
Teď je na místě pár slov ke genderu. Feministické hnutí by mohlo být vydatným zdrojem výborných vtipů, kdyby jejich dotace z evropských peněz nedosahovaly výše investic do ruského kosmického programu a kdyby neotravovaly každodenní profesní život lidí ve velkých firmách („v genderovém auditu jsme zjistili, že na 138, straně manuálu není jasné, zda termín „účetní“ zahrnuje i soudružky účetní, zaevidujte incident, proveďte nápravu a nahlašte řešení Pentagonu.) Malé firmy zatím mají gule chovat se genderově nekorektně a královsky placené euroaktivistky se jim daří dovnitř nepouštět. Nicméně gender je smysluplný stav, jakkoliv ho feministky blbě (jak se jim hodí nebo nachápou) definují. Podstatou je, že když máte zvenku penis, nemusíte být zevnitř chlap. Nejde jen o homosexuály. Moje vlastní přesvědčení konvenuje středověkému chápání pohlaví – je to bod na škále fyzických znaků a stupnici pocitů a chápání sebe sama. Evidence mužů pro odvod vojáků zjednodušila, dá se říct degradovala, tuhle stupnici na bipolární chápání. Černý/bílý. Kdo se přihlásí k tomu, že je jiný, je divný, prostě buzna. Ale stejně to nepostihuje podstatu toho člověka, není opakem heterosexuála, je někde na stupnici.
Tak kdo je na té fotce?Žena, muž, gay, hermafrodit, intersexuál, nedospělý jedinec, nymfa s nedozrálým pohlavím? Někdo ze škály. Postava na fotce nabízí nějaký produkt, jehož prostřednictvím má spotřebitel získat její vlastnosti. Ale jaké vlastně? Co nabízí a komu? Kdo je recipient?
Heterosexuální žena, která se orientuje na nákup módního zboží, bývá obvykle kultivovaná. Aspoň do té míry, že dokáže srovnávat archetypy a tolerovat jejich narušení. Ženskost, obsažená v této reklamě, může působit jako zjemňující složka, kterou žena vtiskne svému muži spolu s parfémem do ruky. Taky může její muž získat podnikatelský esprit a odlesk úspěšnosti génia YSL. Tady to funguje.
Heterosexuální muž: s intelektuálním rozvojem společnosti vzrostla i obecná vzdělanost a touha po „krásných“ věcech: umění, novém umění, hudbě, módě… Vzdělanost nutně muže kultivovala, intelektuál, u kterého nezáleží na pohlaví, je dobrý koncept. YSL na obrázku je extrém, ke kterému nedojdou, nicméně má na ně stejný účinek, jako panenka Barbie na ženy: její proporce jsou nereálné, vysněné, na skutečné ženě by ani nebyly estetické; přesto se jim stále hodně žen snaží přiblížit.
Homosexuální muž jako nákupčí i spotřebitel: pink money nesmrdí. Existují vůně pro homosexuály, např. J. P. Gaultier: Le Male, vůně zn. Tom of Finland atd., ale jsou explicitně prezentované jako „od homosexuálů homosexuálům“. YSL, ikona homosexuálů, jeden z nejúspěšnějších a nejnadanějších gayů 20. Století, nekomunikuje ve své době přímo na homosexuály.
Autorskému týmu se podařilo vytvořit dokonalou postavu, která nemá gender, přesto má sexualitu i pohlaví. Tělo muže, duše kdoví. Yvesovi se podařilo stvořit dokonalou definici slova gender, vysvětlit to tak, jak to drtivá většina feministek nedokáže (no však drtivá většina feministek jsou jen Bruselem dobře přeplácené nájemné síly, které věří v gender stejně jako v Konfucia, ale dobře to sype).
Zajímavé je, jak se změnilo chápání po více, než 40 letech: prototypem muže z Davosu je Donald Trump a toho by nikdo z nás nahatého v reklamě vidět nechtěl, věřte mi. Na to, že YSL byl veleúspěšný podnikatel, patřil do ekonomické a vlivové světové elity, se už zapomnělo. Pokud ho diváci vůbec poznají, komentují muže jako „jasně homosexuál“. Pel úspěchu se ztratil, sociální parametr je pryč, zůstala jen vizuální složka, zastiňující společenské významy. Stejně by asi tenhle advertorial dopadl v 70. Letech v Asii. Výborný příklad, jak reklama ne/funguje bez prostředí, pro které vznikla.
- Nahatý YSL 1. Kdo chce vidět nahého muže?
- Nahatý YSL 2. Ty máš svaly, já mám čáry
- Nahytý YSL 3. Konečně penis!
Aha. Ten co jsem viděl, vypadal jinak.
Ten v tom odkaze?
Na té Ježíšově bradě vidím fousky, co tam mám vidět Romano? A že je ta tvář neskutečně krásná. Skutečnost, že tohle vytesala ruka člověka do šutru je až trochu děsivá – taková nadpozemská dokonalost. O Michelangelově genialitě si nemusím nic číst, stačí se podívat na tohle.
A k té S.Laurentově fotce – je perfektní. On mě samozřejmě úplně míjí (do medvěda má daleko jako pudink do řízku), ale ta fotografie nemá chybu. Co se týká její funkce jako reklamy; kromě její estetiky ji vnímám dost pozitivně jako neobvyklý způsob podpisu pod produkt – koukejte, s touhle vůní nešlápnete vedle, ručím za to vlastní kůží. Jo, pro mě je to marketingově přesvědčivé.
Dámský klín.
Tak teď mám buď šílené dejávu nebo to tu už bylo. Tohle mi prosím nedělej, jsem zmatena:) Veronika
To jsem si po ránu příjemně početla! Ta stará Opium reklama byla perfektní! A YSL nahatý je opravdu zvláštní postavičkou, bezpohlavní jako anděl:) Veronika
Ehm, mně se ti týpci nelíbí – a to se krotím, páč jinak by ten výrok byl dočista jinej.
Můj muž říkal: “To je tak strašně ošklivá fotka…tak…tak…HOMOSEXUÁLNÍ!! Vyžilý, vyzáblý, ošklivý homosecuál.”
To jste myslel/a? Zpracovávám to v posledním odstavci (a mmch. se teď dívám na Clinta Eastwooda v nějakém 30 let starém filmu a vypadá úplně stejně).
Jo, to taky. Fotka s YSL je příšerná -vychrtlej, neduživej, docela odpudivej nepřitažlivej týpek. Jak pro chlapy, tak pro ženský. Prostě antireklama.
Ta druhá je snad ještě horší, tam mě napadnou jen dvě věci: fotomontáž a děsně malý péro. Soráč!
Už dlouho jsem se chtěla zeptat: jste muž, nebo žena? (Vím, že to zní blbě, zvláště ve stínu toho, co tady zveřejním ve středu, ale prostě – máte za partnera F nebo M?)
My se, prosím, střídáme a nebo píšem společně. Můžete si tudíž vybrat.
Jasan, takže nikdy se netrefím vedle. (Pokud nejedu autem).
Úžasné čtení… Honem přidej nášup!!!
Až ve středu, kamarádko, jsem výjimečně lehce v časovém pressu…
VÝJIMEČNĚ? Cha!
(Hoď mi na mail výsledky své práce. Hořím zvědavostí…)
Číhej na začátek 20/2 na Nově, co máš hledat víš. Ale nečekej žádné veledílo, proste řemeslo…
Tak to se těším…A řemeso je důležité…
No, a prosím potom pochválit, potřebuju to, protože jsem pracovní úsilí dnes završila tím, že jsem si pořídila nové pravé zadní dveře…a sousedovi branku. Ještě to neví, navoním se Shalimarem č. p. a půjdu se přiznat, jestli ho Šuliméro nezabije hned na prahu, tak mi odpustí, jen abych vypadla.
😆 Já z Vás chcípnu! 😆
No, to soused Milan asi taky…
Nj, ale von chcípne šťastně omámen Šulímérem!
On je odolný. Kopřivu mráz nespálí…ale drží na mne, tak snad z toho vyváznu jen s napomenutím a nebudu muset do šatlavy či na pranýř. Máčení v koši ve Vltavě asi nehrozí, protože na to se zase trošku bojí mého muže. I když…i když současný Žito je vlastně náš soused. Musím si prostě začít dávat bacha. Halvně na h….
Couvání???
Couvání mi jde dobře. Jela jsem jaksi…prostě dopředu. Ale poslouchala jsem předpověď počasí a říkali, že BUDE sněžit, tak mi to asi klouzlo. Z obavy. Jsem děvenka starostlivá…
S tím středověkem mě hned napadla Pieta – obraz Krista. Ovšem zde bez mučednického výrazu. Podle mě geniální tah. Šokující, což přináší své ovoce. Tedy přineslo, dnes by se nad tím nikdo nepozastavil.
http://maspo.altervista.org/pieta3.jpg
Jéje, ten Ježíš má na bradě…ehm…no, fousy to nejsou…a pánské ochlupení už vůbec ne. Kabalistické poselství od umělce příštím věkům?
Nebo to tam vidím jenom já? (Derad určitě taky…)
No já nevím. Povídání se čte pěkně, ale když to nechám čistě na intuitivní reakci bez vysvětlování, tak mě nahý YSL ze všeho nejvíc děsí. Děsí mě ta jeho křehkost a neduživost. To by mě odradilo od jakéhokoli chlapa. Asi nejsem pečovatelský typ.
A děsí mě i ten urputně komplikovaný výraz. Trapný model komplikovaný není a taky se nezhroutí cestou domů. Možná jako ženská chci od chlapů, aby nepřidělávali komplikace, na ty si stačím sama.
No já nevím, na mě by tahle reklama nezabrala, já bych to nekoupila. Tolik problémů doma nechci
Tak ještě počkej do středy na pokračování.