• HERMÈS: Hermèssence Iris Ukiyoé (žádná vařená mrkev)

červen 2011

Otcem exkluzívní řady dokonalých soliflorů Hermés je slavný a schopný Jean Claude Ellena a pod názvem Hermesence je najdete jen v buticích (ano, v Pařížské je prodávají taky). Nejstarší čtyři přišly na pulty v roce 2004 a letos můžete vybírat z deseti vůní. Prodejní balení je klasický tlustostěnný 100ml flakon, s volitelným obalem z hovězí kůže, který stojí tak asi jako lehce ojetý jarýsek. Anebo můžete mít kabelkáč 15 ml s krásně zabarveným dnem. No a právě o ty kabelkáče jde: vyberete si 4 příchutě, zajdete do Hermesu a necháte si je vyskládat do coffretu. Každá vůně má svůj vlastní obleček a za tuhle legrandu vypláznete sto euro (počítejte v Praze s cenou eura tak o 3 koruny vyšší, než v měnové unii).

Poslepu sahám do klobouku pro první a vytahuju kosatec. Žádná mrkev? Žádná, žádná, žádná? Nic! Tak tohle je paráda.

Coffret Hermessence

Nevědět, že to je kosatec, tak bych možná přemýšlela, co je to květinu – suchá, lehounce kyselá, absolutně nesladká vůně (slaná není opak sladkého, tak se o ní nedá říct, že je slaná – a je víc, než nesladká). Protože kosatcové vůně se vždycky zvrhnou v mrkev – nejlíp je na tom Prada Infusion d´Iris, kde je ta mrkev ještě taková suchá, ale jak se tam začnou přidávat květinky, tak to tu mrkev vypíchne a třeba exkluzivka Chanel 28 La Pausa je čistá mrkev pozvařená s kapkou No. 5. Kdybych nevěděla o kosatsi, myslela bych si, že čuchám k osmanthu – ale v řadě Hermessencí je samostatný soliflor Osmanthe Yunan.
V Ukiyoé není mrkev žádná. Kosatec, pomerančový květ, mandarinka a růže. Růže je neznatelná a zřejmě je to ta složka, která udržuje plnost vůně. Mandarinka vytváří kyselost, ale chybí vůně kůry, najdete jen dužinu. Je lehká, jako bývají citrusovky, přitom plná, kulatá a s excelentní výdrží. Jde do prostoru, ale díky lehkosti neobtěžuje. Intenzita i charakter připomíná Jardin sur le Nil, který je ale bohatší o koření a výrazně citrusovější (a unisex – Iris jen s přimhouřením oka, je spíš dámský).

Hermes má dva kosatcové solifory, druhá je v řadě Cologne pod názvem Hiris. Všechny ty kolínské, včetně Hirisu, jsou postavené na šedé ambře a suchém koření, takový ten “zaprášený dědův kabát”. Voní velmi lehce, velmi suše, prachově. Zajímavý kontrast, dvě vůně o stejném tématu od stejného producenta (nosem Hirisu je ale Olivia de Giacobetti), každá jiná, jedna s mrkví, jedna bez.

Rychlá recenze mého kolegy: “Tak toto měl Sandokan v tom prstenu. Jak to vypil, umřel, oni ho pohřbili do moře a on se tam probral ze smrti.”

Takhle jsou Hermesovské voňavky balené a jestli chcete vidět i ty krásné patnáctky flakonky, tak si klikněte na recenzi Brin de Réglisse (nenatahuju vás, ale neměla bych tam co dát).

Sbírka žije…

Pytlíčky

Vzorky Hermessencí

A ještě ad ukiyoe: japonské umění “plovoucí básně”, zachycené v dřevořezbách, v případě téhle vůně má být oslavou pomíjivosti přírody. Když se zadíváte na obrázek, tak tam tu filosofii najdete.

Ukiyoe (zdroj: neznámý – z netu)

Ukiyoe (zdroj: neznámý – z netu)