• Parfumérská zahrada Francise Kurkdjiana ve Versailles
Král Slunce, Ludvík XIV. miloval život. Důkladně dbal na potěšení všech smyslů. Král Ludvík XV. Nádherný po něm převzal nejen Francii, ale také vášeň pro rozkoše těla i duše, uspokojování všech smyslů, bezhlavé hýření a luxus. Píšu všech smyslů: čich hrál stejně důležitou roli v jemných potěšeních obou králů. Všechno muselo správně vonět: jídlo, vzduch, každý prostor v zámku i v zahradě musel mít odpovídající vůni. Podle etikety. Jak klíčovou roli hrála klíčová pro život aristokracie vám naznačí letos zrekonstruovaná a otevřená parfumérská zahrada – Jardin du Parfumeur Francis Kurkdjian – ve Versailles.
Původně jsem chtěla článek pojmout jako procházku po voňavých zahradách Trianonu, kterou musíte projít, než se do utajené parfumérské zahrady dostanete. Ale došlo mi, že spousta z vás bude chtít exkurzi absolvovat a pokazila bych vám zážitek. Nikdo nechce vědět, že vrah je zahradník!
A protože mě po návratu z Verailles zaměstnaly životopisy Ludvíka a Ludvíka, odpovídajích královen a přilehlých milenek, pojala jsem článek jako několik střípků z voňavého života Krále Slunce a Nádherného Krále a až tam budete, tak si vzpomenete (a můžete doškolit průvodce).
Na konci článku najdete informace o exkurzi a jak se tam dostat. Bez průvodce není návštěva Parfumérské zahrady Francise Kurkdijana možná!
Grand Trianon a Petit Trianon
Velký Trianon, neboli Mramorový Trianon a Malý Trianon, jsou soukromé paláce na pozemcích Versailles. Ludvíkové sem deponovali své oficiální milenky, jejich děti a svůj soukromý život. Život krále nebyl tak úplně soukromý ani v soukromí, takže oba paláce mají veřejnou část, pro přijímání návštěv, a poměrně malou privátní zónu, kam už mohli jen blízcí přátelé a osoby schválené králem. Tady oba králové popouštěli uzdu soukromým vášním.
Večerní voňavá procházka u ložnic Trianonu
Mramorovým sloupovím starého Trianonu vcházíte do zahrad určených pro setkávání veřejnosti. Záhony letniček jsou vždy osázené tak, aby ladily s mramorem: květiny v bílé a různých odstínech růžové barvy, v nepravidelných rozestupech, připomínají žilkování mramoru.
Přelom 17. a 18. století zahájil hygienickou revoluci. S mytím souviselo i zakrytí pachu, ale lidé neměli ve zvyku nanášet vonné látky přímo na pokožku. Parfémovaly se předměty, které pak provoněly interiér: úložné boxy na prádlo a na paruky, čalounění, přikrývky… k tomuto účelu se používaly květinové vody, zejména pomerančová.
Musíme si uvědomit, že jsme v první polovině 18. století: drtivá většina květin je “němá”, tzv. muettes. Netvoří žádné esence nebo vonné látky, takže nejdou zachytit do lahvičky. K vůni konvalinek, hyacintů, pivoněk… nám pomohla až chemie o 100 let později. Jediná cesta, jak dostat vůně do interiéru, byly živé nebo sušené rostliny.
Rejstřík vůní byl tedy omezený a pro skvělé a rozličné parfémování interiérů zámeckých budou se používaly vždy živé rostliny.
Píšu úmyslně “rostliny”, protože k aromatizaci se používaly květiny, byliny, trávy, ovoce i zelenina, v zimě sušené vykuřovací směsi. Rostliny se pěstovaly v užitkových zahradách přímo na pozemcích Versailles a v zimě v obřích sklenících – zejména dvě speciální tropické rostliny, které byste asi neuhodli, a o nichž bude řeč dále.
Ložnice přízemního Trianonu už patřila do soukromé zóny. Francouzská okna všech ložnic směřovala do zahrady s kašnou, a bylo možné je otevřít. Nejen aby král mohl pohodlně přecházet mezi ložnicemi, ale by bylo možné ráno i večer v negližé vyjít mezi květiny a potěšit se jejich vůní.
Květiny na záhonech byly pečlivě vybírány tak, aby jejich vůně působila uklidňujícím dojmem.. Módní květny v královských zahradách byly jasmíny, tuberózy a hyacinty. Ale v této části zahrady byl přísně zakázaný hyacint: jednak může způsobit bolení hlavy, ale taky má vzrušující účinky a sem král chodil odpočívat. Pro milostné hry byly určeny jiné budovy.
Petit Trianon
Novější Petit Trianon, postavený Ludvíkem XV. pro Madame du Pompadour, Ctižádostivá milenka krále se považovala za tak výjimečnou, že vyžadovala svůj vlastní, soukromý Trianon. Nechtěla dědit obydlí po “obyčejných” milenkách. Dáma zemřela 4 roky před jeho dokončením, ale palác nezůstal neobydlený: hloupá, ale rozmarná a veselá Madame du Barry se sem nastěhovala, aby poskytovala soukromá potěšení králi.
Předtím, než vznikl Petit Trianon, vybudoval Ludvík XV., nadšený botanik a zoolog, rozsáhlé francouzské zahrady s mnoha stavbami, které umožňovaly těšit se záhony květin. Doprostřed nich se rozhodl zasadit nový palác.
Jídlo musí chutnat a vonět v souladu
Víte, k čemu sloužila funkce “ochutnávače”? Ponuré seriály z kulis středověkých hradů nás přesvědčily, že šlo o to, aby vládce nebyl otráven. Ale to by bylo pro jemný život ve Versailles zoufale málo!
Královský ochutnávač měl dost důkladnou funkci: odpovídal nejen za zdravost a hygieničnost jídla, ale jeho úlohou byla také estetika vzhledu a vůně královských pokrmů. Všechno muselo ladit! V soukromých zahradách Trianonu měl ochutnávač prostor v letní jídelně Pavillon Frais.
Tady má přístup k čerstvým produktům soukromé královské zahrady a statku (Menagerie) a připravuje jídlo tak, aby graficky a aromaticky ladilo s atmosférou dne a náladou krále a jeho společnosti. Spolupracoval také s dekoratérem interiérů, aby se na královském stole nepotkaly barvy nebo vůně, které by neladily s květinovou výzdobou. Že měl v tomhle úkolu stejně důležitou roli květák jako růže si můžete povšimnout na výzdobě budov.
Ochutnávač musel znát i kouzlo působení aromat a vůní na jeho psychiku: často dostával úkol dopravit do blízkého Pavillon Français, který sloužil Ludvíkovi jako místo potěšení z jídla a milostných her s jeho dámami, jídlo a nápoje rozněcující vůněmi něžné vášně i nízké chtíče.
Pavillion Francais je zasvěcen lelkování a hrám s dámami. Jeho čtyři strany jsou otevřené záhonům a aromatická květinová výzdoba uvnitř vždy ladila s ročním obdobím a barvami na záhonech.
Zelená voňavá zastávka
Část zahrady je věnovaná vůni přírody. Ne, nemyslím Hameau de la Reine, kde si o 20 let později královna Marie-Antoinetta nechala postavit kašírovanou vesničku na skotačení s s dvorními dámami v rokokových kostýmech. Všechen porcelán ve Versailles nechala vyhodit a pořídit nový, s chrpami, protože měla dojem, že sblížení se spodinou je hezká móda (však jí to hezky spodina oplatila).
Přestože Marie-Antoinetta nezdědila spolu s Trianonem vášeň pro zahrady, květiny a jejich vůni, přivedla do Versailles prvního parfuméra jménem Claude-Francois Prévost.
Ale jezírko s kapry tady nechal zřídit už Ludvík XV. a jeho okolí bylo upraveno a osázeno aromatickými jehličnany a bylinami, tak aby projížďka poskytla vůni hlubokého lesa.
Tady je: Jardin de Parfumeur
Jak jsem psala výše: ve Versailles se nikdy nevyráběly parfémy nebo silice. Všechny vůně musely být čerstvé. V létě je poskytovaly zahrady, v zimě skleníky. Zahradníci vyvinuli systém postupného vysévání, aby květiny celoročně nakvétaly a zelenina plodila.
Okolo historických skleníků se dostanete do zamknuté tajemné parfumérské zahrady.
Voňavá zahrada tady vznikla za Ludvíka XV., který tady spolu se svým zahradníkem podnikal biologické pokusy s křížením a pěstováním zahraničních aromatických bylin a koření. Nedochovala se žádná dokumentace a tak se zrodil nápad oslovit současného velkého parfuméra, aby pomohl s její rekonstrukcí.
Sponzorem se stal Jardin de Parfumeur se stal Maison Francis Kurkdjian (LVMH). Jeho ředitel, a jak asi víte, tak současný šéfparfumér Dior, Francis K. spolu s hlavním zahradníkem vybrali okolo 300 parfumérských rostlin.
Některé z nich, jako růže stolistá nebo čokoládová, jablečná či ananasová máta, kterou přivezli z cest do Afriky vyslanci Ludvíka XV. Jestli jste si je koupili za pár korun ve vašem zahradnictví, vězte, že jejich pra pra pra předek vyšel z této zahrady.
Jediná růže, která dává vysoký výnos esencí – žádná krasavice, že?
Vanilla planifolia a heřmánek.
Ale najdete tady i němé květiny, které dávají dnes parfumérům inspiraci k tvorbě syntetických alikvotů přírodních vůní: alej sakur (aka třešňový květ v parfumerii), fialky, máky, pivoňky…
Tento záhon obsahuje všechny složky parfému Eau de Hongrie (1370), který je považovaný za první moderní parfém historie: hydroláty (květinové vody) konzervované v alkoholu (ovocná pálenka). Parfém si prý nechala udělat 72 letá královna Alžběta Polská před zásnubami s mladým králem Ludvíkem Uherským. Sňatek byl politický, šlo o spojení říší, ale přesto chtěla královna mladého krále zaujmout. Prý se to povedlo, zejména díky tomu, že Eau de Hongrie byla určena pro vnější i vnitřní použití (pověst neříká, kolik a kdo z manželů ji denně požíval), nicméně manželství bylo harmonické.
Skleník chrání exotické a citlivé rostliny. Nebyli jsme uvnitř, ale nakoukla jsem a všude byly afrikány. Vzhledem k tomu, že afrikány jsou to jediné, co i moji péči v zahradě suverénně přežije, mne to překvapilo…ale to nejsou TY ananasové skleníky…
Ananas nebo káva ve skleníku?
Ta věc s tím ananasem a skleníkama: Ludvík XV. miloval vůni ananasu (já taky). Ananas byl také prudce módní ovoce a kdo mohl předložit na stůl ananas, ten byl králem ne Slunce, ale Vesmíru!
Bylo potřeba zajistit stálý přísun ananasů na dvůr. Jenže ananasům se ve sklenících nedařilo. Z nějakého důvodu vždy rostliny uhynuly. Král poslal do světa biology, aby mu našli ananas, který přežije skleníkové podmínky. A poslové sice nepřivezli ananas, ale doručili spoustu nových skvělých rostlin, třeba ananasovou mátu nebo jablečník, ale taky jednu fakt divnou: kávovník. No a od té doby nezvali na dvůr šlechtu na ananas, ale na kafe. Vývoj nezastavíš…
Skleníky, zámecká Orangerie, ohraničují z jedné strany tuto klidnou parfémovou oázu a nejsou nepřístupné.
Jak se dostanete do Jardin du Parfumeur?
V současné době (2023) se dostanete do zahrady pouze s průvodcem na komentovanou prohlídku, a to pouze ve francouzštině. Prohlídka zahrnuje procházku klíčovými body Trianonu a na konci je krátká návštěva zahrady. Komentář je orientovaný na voňavé zvyky u dvora, průvodce nese jakési voňaví patrony a po cestě dává hádat ingredience.
Počet lidí ve skupině je omezený asi na 20, takže je docela dost času požádat průvodce o překlad do angličtiny. Já jsem měla velmi ochotného chlapce, který se o mne fakt staral a řekla bych, že když viděl můj zájem, dal mi víc informací, než domácím. Nezapomeňte ho na konci odměnit (20 euro mi přiišlo odpovídající)!
K tomu, abyste se do výpravy dostali je nutné si koupit online dvě vstupenky přímo na stránkách Versailles (nebo Trianonu – směřuje to do stejného e-shopu): jednak místenku na exkurzi, která se jmenuje “Jardin du Parfumeur” + budeme potřebovat lístek “Vstup do zahrad Trianon”. Pokud vám bude jeden z nich chybět, nikam nejdete (vstupenku do Trianonu můžete koupit na místě on-line z mobilu, jsou neomezené; ale na Jardin byly v červnu všechny vyprodané až do konce srpna).
Mimo samotné prohlídky Jardin de Parfumeur si můžete koupit také dva rozšířené programy, kdy po prohlídce následuje workshop. Ale jejich úroveň je skutečně “zábava pro rodiny s dětmi”, takže tuto kratochvíli si nechejte do Grasse.
Co se týká příjezdu do Trianonu: vstup je u Královniny brány – Grille de la Reine. Až k bráně se dá přijet autem a pohodlně a bezpečně zaparkovat ve stínu v parku. Vjezd do parku stojí 12 euro za auto (což je míň, než parkovné ve městě).
Pro pěší jezdí až k bráně Trianonu turistický vláček od hlavní brány Versailles.
Ve středu vyhde buď “Co to je sillage a jak ji otestovat”, anebo recenze nějaké mainstream novinky: mám tady nový Dior J´Adore l´Or, Goddess / Burberry anebo Zlaté Prsa / Gaultier anebo Průvodce Batch cody Parfémů. Uvidíme, co si odhlasujete na mém instagramu. A přihlaste se k odběru článků mailem TADY, ať vám to neuteče!
le Roi Soleil)
le Bien-Aimé
