Velké fialkové defilé 10. JOVOY: Poudré + galerie: Jovoy Paris, Rue Casanova

březen 2013

Moje první návštěva ve slavném butiku Jovoy na staré adrese 39, Rue Casanova znamenala pro mne tři zlomy v mém parfumérním životě: pořídila jsem si Atelier Flou/Ten Nine, zamilovala jsem se do Veloutine a pochopila jsem, co může parfumér říct o voňavce narozdíl od slečny v Sephoře (slečny ve Fannu nebo Marionnaudu úplně opomíjím; obzvláště Marionnaud považuju za totální fiasko kosmetické komerce a nepochopení doby služeb pro zákazníka a nepřekvapuje mne, že zavírá jednu prodejnu za druhou. Pokud by byla vyhlášená soutěž o nejotrávenější prodavačku na světě, vyhraje ta s tím krásným obočím z Palladia a hned druhá bude blondýna z Letňan; připadají mi jako trvale stávkující, asi dostaly školení ve Francii).

Francois Henin mne protáhl butikem, všechno, co jsem chtěla vidět odšpuntoval, nechal mne psát si poznámky do Turina, pche, on mi je disktoval!, vnutil (jakože VNUTIL) mi aspoň tři vlastnoručně vyrobené vzorky, ale hlavně mi na rozloučenou věnoval bonboniéru parfémů Jovoy. A to je věc!

Bonboniéra pro nečokoládového fanatika

Čokoládová kolekce mi radost neudělá. Tahle krabička mi podlomila kolena. Je hezká, ano, kuličkové parfémky jsou praktické, to taky, ale co je hlavní: je to KPZ. Kurs Pro Začínajícíhoparfuméra, Kus První Znalosti, nebo Kurva, Prostě Základ! Obsahuje sedmičku základních parfémních dimenzí, které se dají použít samy o sobě, ale hlavně: Francois Henin doporučuje KOMBINACE, PERMUTACE, VARIACE a KONSPIRACE. Přímo v bonbošce je vložený návod s doporučením, co s čím, ale hlavní rada zní: je na vás, jak to roztočíte!  A já pořád váhám a váhám, nábožně na krabičku koukám, přemýšlím, co nakombinuju – a zatím jsem na ni ani nesáhla. Ale protože cítím povinnost vůči vám, moji milí čtenáři, rozhodla jsem se postupně všech 7 Parfums Capiteaux vyzkoušet, napsat k nim aspoň krátké recenze (recenzičky) a pak se pustit do těch matematických úloh. Allons-y!

Boise
Chypre
Fougere
Hesperide
Marine
Oriental
Poudre

Po Poudre jsem sáhla jako první, protože dlouhodobě jedu v kosatci. No a co teda? No a nic. Zklamání. Čekala jsem teplou mrkvičku ve stylu Chanel 28 La Pausa, Profumi Iris nebo Hermés Hiris (ten název mne nepřestává omračovat onomatopoetickou dokonalostí). Nic z toho. Nakyslé kosatcové máslo, chladné, podobné notoricky známé Pradě. Na žačátku je lehce krémové, pižmovité, celkem fajn, ale bez výtazu, čekáte, co se stane…a stane: sekne vás do nosní přepážky fialkový dráp, který není vůbec hladivý, ale zelený a ostrý, jako začátek MyQueen. Nepochybuju o tom, že ingredince patří k tomu lepšímu, co jde dnes v obchodech najít. Mně se ale, bohužel, výsledek nelíbí. Vůně vydrží docela dlouho, ale po prvních 5 minutách je jejím dominantním tónem kyselost, šťovíková kyselost, a mně to není příjemné. Tak, jak je, je pro mne nenositelná. A připadá mi nedodělaná.

Zdroj: Jovoyparis.com

Nezavrhuju v prvním kole. Jsem zvědavá, co to udělá s Boise; kyselý kosatec a kulaté, sladké pryskyřice a dřeva (pokud budou), by mohly vyznít příjemně. Možná s Orienatelem, jestli bude teplý a vanilkovo skořicový (někde ta vanilka být musí). Nahlédnu do brožurky, zkusím a napíšu. Zatím jsem otrávená a plazím se do postele, ale jsem ráda, že jsem po třech letech otevřela Pandořinu skříňku a těším se na další objevy.

Díky vám, pilní čtenáři!