• L’Artisan Parfumeur: Coeur de Vetiver Sacre (óda na vetiver)

Vetiver je složka, která je v současné době použitá ve více než třetině všech parfémů. A jeho důležitost ještě výrazně stoupla v souvislosti s restrikcemi IFRA, které mimo jiné zakazují použití větvičníku. Větvičník je proto často nahrazován právě vetiverem. Teď se můžeme akorát modlit, aby tahle partička nedostala další geniální nápad, jak vykázat činnost …

Nevím jak vy, ale já si až do chvíle, kdy jsem začala zkoušet Coeur de Vetiver Sacre, neuvědomovala, jak je tato složka důležitá. Nezajímala mě a nevyhledávala jsem ji. Tahle, bohužel už skoro nedostupná, toaletka můj postoj k vetiveru změnila. Abych ji pochopila, musela jsem si o vetiveru něco přečíst a začal mě zajímat. Takže určitě čekejte i nějaké to vetiverové pokračování.

Vetiver je tráva. Tropický druh trávy původem z Indie, který se teď pěstuje v mnoha tropických zemích Asie, Afriky i jižní Ameriky. Tahle vysoká tráva se vyznačuje kořeny, rostoucími směrem dolů i několik metrů hluboko. Díky tomu není parfémářství jediný způsob využití. Používá se třeba i jako ochrana proti erozi půdy, k ohrazování rýžových políček, ale i ke stavbě chýší. Vyrábí se z něj žaluzie, kořeny slouží i jako palivo, esenciální olej k ochraně domácích zvířat, ale i látek či kožichů před hmyzem.

Trochu té trávy mám doma.

Esenciální olej se získává z kořene vetiveru parní destilací. Velmi záleží na tom, jak se destilace provádí, ale hlavně a především na tom, odkud vetiver pochází. Je velký rozdíl mezi vetiverem z Haiti a tím z Indonésie, mezi Indickým a tím z Madagaskaru… Je jako víno – hodně závisí na terroir. A samozřejmě záleží také na tom, jak je v parfému zakomponován. Je to totiž složka – chameleon. Má na svědomí spoustu různých tónů, které v parfémech najdete. Nevím, jestli existuje jiná takto proměnlivá složka (no možná oud). Vetiver může být:

• zelený
• dřevitý
• zemitý
• citrusový
• kouřový
• kožený
• pižmový
• citronový
• slaný
• nakyslý
• sladký
• suchý
• chladný
• ořechový
• kovový (konkrétně Indický vetiver získává tento nádech destilací v měděných kotlících)

Jako referenční vůně pro představu, jak vetiver voní, se doporučuje třeba Vetiver od Guerlain. Jistě, rámcovou představu si můžete udělat, ale zrovna v téhle vůni má vetiver jen jednu, lineární, polohu.

Vetiver Guerlain, to je vymydlený vetiver. Po klasicky citrusovém úvodu je to poctivým jádrovým mýdlem dočista dočista vydrhnutý chlap v bílém tričku a kožené, kouřem lehce načichlé bundě. A tak to zůstane po celou dobu, slušných pár hodin. Vůně je jako černobílá fotografie Jamese Deana s tou jeho vyhoněnou patkou, v kožené bundě, kouřícího a nonšalantně se opírajícího o blatník nablejskanýho auta. Hezký, přitažlivý, ale trochu nuda. I když všichni tento názor nesdílí: když si vzal tuhle vůni na sebe poprvé můj muž, šly po něm ženské v práci jak vosy po medu.

V porovnání s ním vyzní Coeur de Vetiver Sacre krásně proměnlivě. Je barevná  jako malba a zaručí vám, že se s ní nebudete nudit ani vteřinu.

Vůni vytvořila v roce 2010 pro dům L’Artisan Pafumeur  Karine Vinchon Spehner, která má mimo jiné na svém kontě takové skvosty jako Interlude pro Amouage, Opus III pro Amouage, Ombre Mercure pro Terry de Gunzburg. Ha, já to věděla, Opus III a Ombre Mercure mají pro mě mnoho styčných bodů.
Pro mě je tato vůně óda na vetiver bez vetiveru. Tedy on tam nějaký je, ale není sám. Hlavně je tam hromada dalších složek, jejichž každá kombinace představuje nějakou polohu vetiveru. Každá složka hraje svůj part a skladba, kterou hrají se jmenuje Vetiver.

Vetiver, dřevo, čaj, kadidlo a tonka. Samé voňavé věci

Vůně začíná docela z ostra zeleným koriandrem říznutým zázvorem a doostřeným pepřem. Pěkně vám provětrá nosní dutinu. Koriandr já nerada ale naštěstí mu to dlouho nevydrží. Hned vzápětí se objeví slané a kožené tóny. Žádný semiš, pořádná poctivá vydělaná kůže. Vyznělo by to hodně pánsky a podobně jako Guerlain, kdyby nepřišla sladkost ovoce a později tonky která z vůně udělá geniální unisex. Není to čerstvé, ani sušené ovoce, jak se někde uvádí, spíš lehce nakvašené, které se postupně rozplývá v černém čaji. To mě fakt baví, tyhle nečekané obraty.

Asi tak po hodině začne probleskovat chladivé kadidlo ohřívané a oslazené tonkou. Výsledkem je sladký, ale ne přeslazený kouř, který po dvou, třech hodinách přejde v ukázkově dřevitý drydown.

Už je jasné, proč vidím v Coeur de Vetiver Sacre ódu na vetiver? Každá její fáze jako by byla oslavou některé z poloh vetiveru.

Intenzita je slabší, odpovídá toaletce, ale výdrž je výborná, minimálně půldenní.

Proč já musím vždycky objevit inteligentní vůni a vzápětí zjistit, že je výroba ukončená?! Aspoň jsem si ho nakreslila.