PARFUM d´EMPIRE: Wazamba

Wazambu jsem vždycky považovala za mladší sestru Aziyadé. Mladší proto, že není tak zralá, tak pikantní. Znám její legendu o africkém iniciačním hudebním nástroji…a nevěřím jí.  Je tam sušená švestka, je tam včelí vosk kostelních svíček, jsou tam balzámy (i když tady je nejvýraznější myrha), na ostatních složkách nezáleží.  Wazamba není africká outdoorová vůně, je to evropský kostel, tichý, chladný kostel. Na rozdíl od Aziyadé, teplé, živočišné harémové dívky, Wazamba poskytuje útěchu, uklidňuje.

Začátek je sladce dřevitě jantarový, lehce zakouřený. Kouř stoupá z doutnajícího dřeva, které během několika minut zapálí kadidlo a uhlíkem někdo v kostele podpálí svíce z včelího vosku. Ano, Wazamba taky obsahuje ten kouzelný voskový tón, který je typický pro Parfum d´Empire a jinde je nevídaný.  Potud podobnost s Aziyadé, jenže v otázce švestky se rozejdou. Zatímco v Aziyadé je švestka polosuchá, šťavnatá a měkká, povidlová a je jí tam hodně, ve Wazambě ze švestky zůstal jen stín vysušené dužiny, křížala přischlá k pecce. Ve složení je jablko, a to by mohlo být taky: najdete prostě směs křížal od babičky. Ale jen tak trošku, co mají děti modlitebníků po kapsách v neděli, aby na mši nezlobily.

Wazamba je vzdušná, není to dusivé kadidlo, kouř stoupá až do kupole a vy nadechujete i čerstvý vlahý vzduch, který sem přichází otevřenými dveřmi s novými návštevníky kostela. Něžná vzpomínka na kostel u babičky na vesnici na podzim.

Kadidlo je můj oblíbenec, skoro každá kadidlová vůně mi sedí. A přestože se můžou někomu zdát všechny stejné (mému muži – “františek”) stejně jako se zdají někomu stejné všechny orientálky (mně – “samá skořice”), zkuste srovnat Wazambu s veselým Siderisem/M.C. Gentile, suše kořeněným Jailsalmerem/Comme des Garcons, vznešeným Nu/YSL, těžkým Black Jade/Lubin, temnězelený Herat/Coquillete.

Jaká verze kadidla se vám zamlouvá nejvíc?