• MAISON MONA DI ORIO: Signature a Monogram Collection

V Les Senteurs v Londýně se mi podařilo ukořistit tři vzorečky ze staronové kolekce Maison Mona di Orio.  Velmi mě totiž zajímalo, jak bude pokračovat výborná a úspěšná značka, jejíž historie byla tak nešťastně přerušena.

Historie 

krásná a velmi talentovaná Mona se vyučila klasické parfumerii u jednoho z nejlepších učitelů – Edmunda Roudnitsky. Po patnácti letech učení (!) založila v roce 2004 vlastní značku společně s Jeroenem Oude Sogtoen, módním a interiérovým  návrhářem.

První vůně byly uvedeny v roce 2006 a v roce 2010 spatřila světlo světa skvělá kolekce výrazných, nezaměnitelných vůní Les Nombres d’Or inspirovaná zlatým řezem ve smyslu pátrání po dokonalých proporcích. O vůni Cuir z téhle kolekce psala Romana. Já miluju její krásně „ožralou“ Vanille.
Bohužel v roce 2011 Mona náhle zemřela.

Mona_flakon

Source: www.monadiorio.com with kind courtesy of owner

 Znovuzrození

Jeroen se po dvou letech rozhodl pokračovat, přesto, že dům přišel o svůj nos. Značka postupně prochází kompletním přerodem od reedice ukončených vůní, přes změnu flakonů až po zbrusu novou, velmi smyslnou reklamní kampaň a také změnu loga.

Prvním krokem bylo v roce 2013 uvedení vůně Violette Fumée, kterou ještě dělala Mona pro Jeroena jako jeho osobní vůni. A do kolekce Les Nombres d’Or přibyla také Oud Osmanthus (původní Oud s původním vzorcem, jen přejmenovaná), obě již v nových, podle mě velmi povedených, hladce oblých ve stylu art-deco s velmi silným dnem, diky němuž působí solidním dojmem. Flakony navrhoval Jeroen ve spoluprácí s Ateliers Dinand v Paříži.

Následovala reedice starší, ukončené kolekce Signature, počínaje vůněmi Nuit Noire a Lux z roku 2006 v nových, černých flakonech a budou následovat další. V loňském roce na Signature navázala nová kolekce Monogram obsahující zatím jednu zcela novou vůni Myrrh Casati. Ke spolupráci na ní Jeroen přizval mladou parfumérku Melanii Leroux a ateliér Accords et Parfums z Grasse, kde Mona pracovala.

 

LightDark

Nevím, proč jsem testování tak dlouho odkládala. Snad z povědomého strachu, že už to bez Mony nebude ono? Mezitím jsem přečetla hodně článků a recenzí a musím říct, že Jeroenovi není co závidět. Nese těžké břímě kultu jménem „Mona di Orio“.

Začala jsem Moninými Nuit Noire a Lux. Leitmotivem Moniných vůní bylo světlo a tma. Snažila se do flakonů zachytit aspekty a kontrasty světla a tmy, najít harmonii mezi světlými a tmavými tóny, pracovat se šerosvitem jako ti nejlepší holandští malíři.

 

  • Nuit Noire (černá noc)

No páni! Začátek je TAK zpoceně, nasládle, nahnile animální jako prvotní hřích! A jablko tím nemyslím.

Vlastně úplně bezprostředně po nanesení můžete zachytit moc hezký hořký pomeranč se zázvorem, leč to je záležitost několika vteřin a vzápětí to chytne jiné grády!

všechny složky, které můžou být i samy o sobě animální (skořice, pižmo, hřebíček, kůže, tuberóza…) jsou tu nakupeny na jedné šťastné postkoitální hromadě. Je to jako vlézt ráno do hampejzu po mimořádně veselé swingers party. Když se snažíte, tak se z té obscénní hromady dá vypíchnout pomerančový květ. Absolutně absolutní, řekla bych.

Postupně vůně jakoby vysychá (tady už se mi to fakt nechce přirovnávat) a ke slovu se dostává suché koření, především kardamom.

Tak asi po hodině se osazenstvo swingers party začne rozcházet. Stydlivě se rozhlídnou, oblečou a vypaří se. Bohužel až příliš rychle. Zůstane slabý, neurčitý dotek hladce krémového sladkého komba santal – tonka s jen velmi lehkým nádechem animální tuberózy. Vůně jakoby ztratila dech, vypadá to na neslavný konec slavné party.

Ale tak to není. Přiskotačí ambra a podpoří skomírající koření i celou vůni. Chytne druhý dech a jako kořeněná ambrovka, trochu ve stylu Muglerovy Miroir des Majestés,  už zůstane po celou dobu, což je mnoho hodin. Drží se ale u těla, je spíše tělová, nenápadná. Sladká únava po divoké noci.

Visuals Maison MONA DI ORIO 5 (566x800)

  • Lux (světlo)

Lux plně dostojí rčení „v jednoduchosti je krása“.  Jednoduše přímočará, dokonale seskládaná vůně s puncem kolínské, vintage nádechem a plností, sytostí a výdrží hodné koncentrace edp. Hořkým,ostře zeleně citrusovým úvodem probleskují kovově chladné tóny. Je to jako se dotýkat třpytícího se, ojíněného kovu za jasného mrazivého dne. Víte, že byste neměli, ale to nutkání vyzkoušet aspoň špičkou prstu jaké to je!

Postupně se do popředí propracovává pižmo, následované dřevitým vetiverem a smísí se s citrusovými dozvuky, ohřeje vůni a vytvoří letmý, měkce smyslný dotek, vzpomínku na minulou noc, vzpomínku na Nuit Noire.

Vzpomínka odezní a zůstává excelentní unisexová dřevitá vetiverovka s vynikající výdrží, která až po mnoha hodinách v základu zesládne do přítulné kombinace dřev, pryskyřic a vanilky.

Mona tuhle vůni věnovala památce svého učitele, Edmonda Roudnitsky.

The Marchesa Casati. A3 (566x800)

Luisa Casati

 Budoucnost? 

K už i tak velkému břemenu ve formě důstojného pokračování značky si Jeroen dobrovolně přihodil další balvan – parfémové ztvárnění excentrické a teatrální markýzy Luisy Casati, jakéhosi mixu Paris Hilton a Lady Gaga z přelomu 19. a 20. století. Bohaté a ne příliš krásné dědičky, jež uměla jediné, zato přímo geniálně – upozornit na sebe.

Jak se toho úkolu společně s Melanií Leroux zhostili? Musím prozradit že výtečně. Ale nepředbíhejme.

 

  • Myrrh Casati

Vůně se otevře pepřem suchým až to praští. Spíš než červený pepř, uvedený ve složení, mi začátek svou suchostí evokuje šedý prach z čerstvě pomletého černého pepře. Pak nastoupí myrha společně se suchou lékořicí, vůně nabírá na hloubce a naléhavosti. Kombo myrhy s lékořicí ale dodává i lehce zatuchlý, prašný vintage nádech.

Srdce je v podstatě kompaktní pryskyřicovou s pikantní kardamomovou a šafránovou špičkou. S benzoinem pak přijde i sladkost. Balzamická pryskyřicová sladkost v kontrastu s prachovostí a až palčivou hořkostí koření.
Složky se dokonale prolínají, takže vůně po dlouhou dobu mnoha hodin jen lehce mění své polohy. Vyvolává pocity vůní věcí a míst, zaznamenávám med a hřebíček, mech i zem, kůži a seno, teplo i chlad, světlo a tmu.
Ke konci se přidá kouřový tón kadidla a guajakového dřeva.

Chybí ta erotika z Moniných vůní? Ne, je tam, ne tak přímočará a animální jako v Nuit Noire, jen skryté náznaky, pocity.

Jeroen s Melanií vytvořili extravagantní, robustní a zároveň křehkou vůni. Vůni pro femme fatale.  Okouzlující důkaz, že parfém pro femme fatale nerovná se parfém přecpaný růžemi. A že dnešní orient nemusí přetékat chemickým oudem. A že se dá vytvořit vintage skvost i bez větvičníku.

Kdybych si já měla vybrat, beru Myrrh Casati.

Bravo!

 

 Pokud chcete, tady je video s Jeroenem, kde se vyjadřuje i k otázce původnosti vzorců Nuit Noire a Lux.

mirka_podpis

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..