MARTIN MARGIELA: untitled (řvoucí bigarade)

Kdysi jsem si koupila kabelku MMM, zaregitrovali mne a začali mi posílat newsletery. Když mi v roce 2010 oznámili, že MM vydává svůj první parfém, zaplesalo mi srdéčko: moc se mi líbil design a myšlenka tohoto módního domu, dokud tam ještě Margiela byl (a tehdy ještě byl) a jestli by někdo tohle charisma dokázal zavřít do té krásné lahvičky, rozhodně by muselo jít o výjimečnou příležitost. Takže jsem běžela do nejbližší západoevropské parfumerky, slastně natáhla a NIC. Vůbec mne vůbec neoslovila, tuctová citrusovka.

Zdroj: MMM

Letos na jaře jsem zkoušela v jedné italské parfumerii novou kolekci MM, která mne (opět) velmi nezaujala. Nicméně prodavačka si toho všimla a přihodila mi do tašky k nákupu vzorek. Doma se ukázalo, že jde o starou, první, kterou znám…zkusila jsem ji až teď. A jsem očarovaná!

Florentský citron

Včera se mi zdálo, že cítím bergamot a hořký pomeranč. Dnes bych přísahala na amalfské citrusy a něco hodně dřevitě zeleného. Ve složení píšou, že jde o buxus. Myslím, že ten vůni nemá, ale pravda  je, že dojem tmavězelných, lesklých lístků vůně vytváří. Začátek je výrazně hořký, zeleno citrusový. Jakobyste z Bigarade Concentree/Male odstranili všechny civilizované složky a nechali jen bigarade, čímž se z jemného a něžného yuppíka stal na víkend neoholený dřevorubec. Dřevitou nahořklost a trpkost dodává cedr.

Druhá fáze, ještě krásnější, uvolní cestu  syrovému kadidlu a následně květinám, lehkému, sladkému zářivému jasmínu. Suché pižmo v pozadí tlumí jasmín, který si pohrává s citrusovými a hořkými tóny a výsledkem kompozice, která zahrnuje všechny obvyklé kolínským vodám, ale v nevídané koncentraci. Poměr sil se převrátil a máme překrásný výstup květin a hořkosti, mávající vzdalujícím se citrusovým tónům.

Vůně je překrásná. Stejně tak musím dát za pár měsíců nové trojici, třeba budu překvapená stejně. Nicméněě, jedna závažná chyba: výdrž! Nevydrží ani do konce večeře. Škoda.

podpis_ROM

You may also like...

2 Responses

  1. tutto bene napsal:

    Občas nám buxus v pozdním jaru kvete a snad t i trochu násládle voní, ale ta vůně je tak éterická až téměř neidentifikovatelná. O víkendu se ho chystám stříhat tak zkusím nasát vůni dřeva, no spíš párátek, roste to děsně pomalu.
    Při pohledu na ty citróny slintám jak Pavlovovi psi, děkuju pěkne!

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d bloggers like this: