MONTALE: Tisíc a jedno kouzlo

Vůně Montale Paris patří k mým oblíbenkyním. Od prvního setkání jsme si padli do oka, okouzlila mě jejich opulentnost a sytost, nezvyklé suroviny a jejich přepychovost, inspirace arabskou školou. A taky to, že dvěma základními materiály značky jsou růže a oud. Jak bych je mohl nemilovat? Tenhle vztah trvá už léta a nenarušily ho ani super-neochotné prodavačky z butiku na Place Vendôme (už ho zavřeli, chachá!). Jestli se nepletu, jediný přímý prodejní kanál značky teď představuje e-shop, ale pokud někdy opět otevřou svůj vlastní pařížský boutique, musím se tam jít podívat už kvůli tomu, abych zjistil jestli budou recyklovat ty namachrované Sušíly, nebo si pořídí kvalitní personál.

Tady na Frangipani jsem Montalky doposud opomíjel a je třeba to napravit. Tahle značka disponuje neobvykle širokým sortimentem vůní a spolu s kolísavou úrovní některých z nich by se dalo říct, že to až malinko přehánějí. Žádná z nich (tedy z těch, které jsem zkusil – a bylo jich dost) není vyloženě špatná, ale je fakt, že pár jich za sto euro nestojí. Dnes se pokusím přiblížit vám aspoň ty Montalky, které momentálně vlastním. Tak pojďme na to.

Aoud Cuir d’Arabie – proč nezačít nesporným králem všech Montalovic vůní s oudem. Není bestsellerem jako Black Aoud, zato je oprsklý, nejsilnější a ostatní oudovky se před ním třesou. Romana mu decentně říká “Deradovo hovno” a je pravdou, že ACd’A je minimálně ve své nástupní fázi plně srovnatelný s hardcore oudovými vůněmi arabské provenience. Začátek je v režii typického drsně fekálního aroma – labužník slastně přivře oči, citlivky odpadávají nebo prchají. Hned za tím nastupuje důkladná, surově hořká kůže, chemikálie koželužny v Marakéši, za rohem kbelík dehtu. Tyhle poctivé a přímočaré odéry se do sebe zaklesnou jako dva macho borci v baru Blue Oyster a tango, jedem! Jenže najednou je ze souboje tanec, do vášně se vplete i nějaká ta chlapská něha a Arabská kůže změkne a zteplá (dvojsmyslný výraz! pozn. aut.).

Když se Cuir d’Arabie rozvoní, už je to jiná káva. Pořád je to oud s kůží, takže sice mužná a živočišná záležitost, ale přesto v rámci žánru hřejivá a nakonec i docela přítulná vůně. Když oud, tak naplno a zároveň na úrovni a kvalitně. Za mě jednička s velkou hvězdou. Pro zajímavost – pět let stará recenze Aoud Cuir s’Arabie, kterou jsem psal pro Parfémy Exclusive:

Montale – Aoud Cuir d’Arabie. Och ten brutus nástup – jako hromotluk, co člověka mírně profackuje a druhou rukou ho přitom drží přátelsky kolem ramen. No, máme tu konečně něco exkluzivně pánského. Tahle vůně – ne musí to být v mužském rodu – tenhle odér by na ženě působil jako hořčice na broskvi. Wow, teď co se můj nový arabský kámoš v křiváku zklidnil a přestal se mnou cloumat, ukazuje se, že je to docela příjemný chlapík. Dost lidí asi zaplaší tím svým drsným zevnějškem, ale je to jejich škoda. Z tohoto spojení prazákladních pánských esencí a démona oudovic vzniká přímočará apoteóza mužnosti, co sálá silou, teplem, nekomplikovaností a živočišností. Silně přitahuje tím svým nestoudně (a naprosto oprávněně) razícím sebevědomím a přímočarostí. Tenhle mačo si na nic nehraje, můžete mu věřit každé slovo, i když moc ukecaný není – na co taky, s takovým charismatem? Kdepak ženské – tohohle borce neunosí ani kdejaký chlap! Pokud to tam (aspoň trochu) nemá, tak bude s Cuir d’Arabie na sobě vypadat srandovně jako střízlík v o dvě čísla větším obleku. Dámy, jestli máte doma medvěda, kupte mu to k narozeninám, ale hned si k tomu pořiďte i vodítko a náhubek – pro sebe. Možná totiž budete chtít svého samce vylepšeného Aoud Cuir d’Arabie zblajznout i s chlupama 🙂

Chypré Vanillé je mocná a netypická vanilka. Není to ani chyprovka, tak jak si ji obvykle představuju, na to je příliš silná – takovou Mitsouko si dá k snídani. Vanilka je kouřová, temná a hodně sladká, ale úplně jinak než třeba Guerlainovská vanilka. Není ani náhodou gurmánská, spíš narkotická. Těžká a dominantní, ale ne trapná a vlezlá. To dělá z Chypré Vanillé vůni příležitosti, opak každodenní šťávičky. Když není její čas, smete vás jenom přivonění k rozprašovači. Jakmile se ale vezme na vhodné místo a do správné společnosti, oslní. Byla by to perfektní vůně pro Morticii Addamsovou. A kdyby to jméno už nebylo obsazené, Poison by jí seděl jak ulitý.

Ač nějakou tu aquilárii obsahuje, voní Louban neoudově. Je to sice klasická plnokrevná Montalka, ale hlavní roli tam hraje míza sturače – ne kadidlo, ale surová míza. Taky je známá jako benzoe, nebo styrax. Ta vůbec nevoní jako kadidlo, není kouřová, nic takového. Voní jemně nasládle, exoticky a „draze“. Spolu s typickým Montale základem, (růže, pačuli, santal) je Louban prostě luxusní, silná orientální vůně. A je krásná. To, že ji s oblibou nosím já, samo o sobě nic neznamená, ale shodou okolností si myslím, že je stejně dobrá pro ženy i muže.

Aoud Amber Rose – pořádná, svěží, nejspíš bílá nebo žlutá růže s oudem, dozdobená grepem a labdanem. Pro mě ikonická Montale vůně. Je prodávaná v příšerně leskle růžovém flakonu (a to mám růžovou normálně rád) a disponuje potenciálem, vymykajícím se dokonce i standardu značky. Síla silic (!) dosahuje grádů mentolové tyčky do nosu nebo tygří masti a i když si to po pěti – deseti minutách sedne, přinutilo mě to naučit se aplikovat maximálně jeden střik najednou. Ne, že bych to nemohl vydržet, ale přestalo mě bavit dívat se na vyděšené pohledy lidí, nacházejících se v okruhu dvou metrů. Na druhou stranu vám Aoud Amber Rose při nešetrném dávkování zajistí snadný způsob, jak si v přeplněném metru udělat místo.

Když pomine divoké dětské mládí vůně, odmění se nositeli krásnou adolescencí a tak to zůstane až do pomyslného vonného důchodu. Jak se složky parfému spojí a dohodnou, nabídne AAR kromě oudu a ovocně laděné růže taky šťavnatý tabákový podtón a je to zářivá krása, podobná rozesmáté dívčí tváři nebo letnímu slunci.

Aoud Safran naprosto přesně plní, co slibuje a předkládá slušnou dávku oudu macerovanou v šafránovém nálevu. Zní to jako exotická nuda, jenže většina žen se při přivonění zatváří blaženě, jako by vyhrály voucher do klenotnictví. Fakt, nelžu. Říkám si, že to musí být tím, jak Aoud Safran evokuje horkost slunce, nebo tekuté zlato. Nejde o každodenní skromnou vůni a na nenápadnost můžete zapomenout (to se ostatně dá říct snad o všech vůních této značky). Aoud Safran je velký parfém, s mohutnou projekcí do prostoru a výdrží. Jelikož předpokládám, že čtenáři tohoto blogu mají solidní představu, jak obě hlavní složky, vlastně jejich směs voní, dodám jen, že kompozice jako by ještě nabízela stopy všemožných laskomin. Plně rozvinutý Aoud Safran hraje šálivými odlesky tabáku, medu nebo koňaku – každý z nich se objeví tu a tam jen na vteřinu a hned se zas ztratí.

Jestli vás díky srovnání se sluncem napadlo, že je to bezva hřejivá vůně do chladného počasí, máte pravdu. Ale to není nic proti tomu, jak to vůně rozbalí v létě. Oud zkrátka do horka patří, ovšem v kombinaci se šafránem se účinek násobí. Navoňte se tímhle parfémem, vyražte v třicetistupňovém vedru na koupaliště a Aoud Safran se rozezní jak loutna. Teprve teď vůně ukáže svou pravou hodnotu a potenciál. Krása a noblesa jsou absolutní a bez přehánění povznášející. Kdo nezakusil okouzlení z oudovky špičkové kvality v letním žáru, neví, co arabská parfémová škola znamená.