Nikdo mne nevyzval, tak jsem se pozvala sama. Mně tenhle tag hrozně baví a vždycky šmíruju, co mají v kabelkách bloggerky: líbí se mi ty geometricky vyskládané kultivující předměty z letošního modelu kabelky Prada z kůže safiano, kde v sektoru A1 můžeme vidět diář Louis Vuitton monogram, v sektoru C1 kosmetickou taštičku Louis Vuitton damier azur, v sektoru G 16 takový ten i-telefon v obalu od Michaela Corse, co s ním holky posílají fotky kafíček a našpulených rybích tlamiček z kabinek v HáeMku na Instagram (vy víte, co to je, a USB se zeptá dcery). Mezitím jsou úzkostlivě srovnané rtěnky Dior, pera Parker, Meteorites (ty jsou povinné, že?) a milé drobnůstky od milých přátel, suvenýr z Paříže, diář (diář!!), pouzdro na vizitky (helejte se, jaktože žádná z těch mladých, zodpovědných dam nenosí v kabelce prezervativy?) Miluju ty voajéristické fotky jakostního obsahu luxusních kabelek, které mi ale bohužel nakonec řeknou o bloggerkách: „jsem úplně stejná jiná, než ty ostatní.“
Tak to já fakt neukážu. Stejně byste u poloviny věcí nepoznali, k čemu slouží, k čemu patří, z čeho upadly; já taky ne, ale spousta věcí se někdy hodí, tak je tahám sebou. Třeba klubíčko včelařského drátku, sterilizační kapesníček na dudlíky, průvodce New Yorkem a pytlík semínek hrášku. To nikdy nevíte, kdy se vám bude najednou hodit. Nebo knoflík od podzimního kabátu: nosím ho celou zimu, protože vím, že na jaře jako když ho najdu (jestli ještě někdy bude jaro). Jestli jste zvědaví na voňavky: vždyť víte, co byste tam našli (jak odpovídá přítel Derad na otázku, co mám vzít na voňavkový sraz? „Nic, stačí, co máš normálně v kabelce“).
Našla jsem v archivu dvě situační fotky, které nejsou moc sofistikované, inteligentní, intelektuální, luxusní ani krásné, ale jsou o mně, tak jsem se rozhodla taky do TAGu zapojit.
Fáze 1 – pět sedmiček. Dokumentaci fáze 2 se mi nepodařilo zachovat.
První vznikla, když jsem v pátek večer nakupovala a volala mi kamarádka, že stojí v nějakém krámu a nemůže se rozhodnout o velikosti kabelky. Prý kolik se vejde do střední velikosti té kabelky s Eifellovkou? Provedla jsem na místě bleskový pokus a podala jsem fotografické hlášení: sedm sedmiček. Jsem prostě spolehlivá kámoška na telefonu.
Druhou jsem udělala, když jsem čekala na manžela a přehrabovala jsem se v kabelce s myšlenkou na to, jak je možné, že ji mám tak těžkou, jestli by nešlo něco vyhodit (nešlo!). Já mám v každé kabelce záložní Pětku pro Strýčka Příhodu, víte? Našla jsem ji v boční kapsičce s dalšími nashromážděnými trofejemi a když jsem vykramovala její obsah, tak jsem mi došlo, že to je moje úplná vizitka: 2ks zkoušecí ponožka (to jako fakt nikdy nevíte, kdy se naskytne příležitost si zkusit nějaké boty); volná vstupenka do Louvru (ale ne do obrazárny, je do „Les Arts Decoratifs“ – hadry, šperky, kabelky, nábytek) a kabelkáč se železnou zásobou Pětky. No, tak tady mne máte. (Prezervativy v kabelce nenosím.)
Nepodceňujte to: potřebujete dvě ponožky, jednu lodičku zkouší jen nezodpovědné amatérky.Art decoratifs, Mode et Textile a popravdě jako první jsem šla na tého Vuittóna. Nenechte si to ujít, Mona Lisa je mrňavá a uvidíte ji na tisíci reprodukcích; na historické šperky Boucheron nebo originální šaty Elsy Schiparelli hned tak nenarazíte
A protože mne zajímá, co v kabelkách mých e-přítelkyň mluví o jejich charakteru, posílám tenhle voyeurský TAG dál na bloggerky, kterým bych fakt ráda nakoukla do kabelek:
Upozorňuju, že nemusíte fotit a nemusíte vyvalit střeva. Chci vidět, co ve vaší kabelce jste VY. Mám o vás tajné tipy, jsem zvědavá, jestli se mi trefíte. Vlastně to ani nemusí být kabelka, někdo potřebuje jiný prostor: kapsu, auto, dům…
No a samozřejmě každý další, kdo nám chce ukázat.
Chcete vidět, kam chodím?
Tady doleva. A nechoďte dolů do toho podchodu, protože je to nebezpečné, tam prodávají voňavky Fragonard, kabelky Lancel, Le Tanneur, šály Tie Rack, hodinky Louis Pion a je tam úřasný obchod NATURE & DECOUVERTES a ty duhové záchody (nemyslím tím gay).
Pravé křídlo Louvre, tam spěchejte.
Kapesní flakony ze 17. století; vůně se kupovala po litrech do přinesených osobních lahví, obvykle vyrobených pro majitele na zakázku ve sklárně. Do kabelkového flakonu si pak odlívala dáma nebo monsignore denní dávku. Jako já.
Flakony se stříbrným gravírovaným uzávěrem, 16. – 17. stol.
Flakony s rozprašovačem, Napoleonův dvůr
Dar pro Josefínu, smaltovaný flakon s rozprašovačem v dárkové etui.
Skleněné těžítko není vynález českých socialistických sklářů, jak říkala propaganda.
Trompe-l’œil v krystalické podobě. Pro mne zásadní expozice.
Zdroj: archiv Musee Les Art Decoratifs, Paris
Trompe-l’œil. Imitations, pastiches et autres illusions. Sako má svaly, dámská blůza knoflíky.
Svetr ze zimní kolekce 1928 Elsy Schipareli pletený stylem trompe-l’œil, optický klam. Elsa byla vizionářka, umělkyně pro módní byznys toho udělala víc, než všichni, kdo prodávali drahé šaty. Bohužel špatná obchodnice.
Vepředu “Hermeselle” od Hermés 1952; Léonard, 1958; Jean de Castelbajac 1978; Maiot chanet 1945
Trompe-l’œil v bytovém desingu 18. století. Zelí není tím, čím se zdá být. Všechny keramické předměty, přestože vypadají jako dekorace, jsou funkční nádobí. Göggingen, vyrobil Josef I de Hesse-Darmstad, 1748-1752
Ve věži je expozice bydlení 20. století. Nevynechat, i když pokojíčky na ambitech vypadají jako v Ikee.
Vidíte tam českou židli? Jdou tam dvě.
Nesmrtelná plastová bublina je Bulle od Christiana Daninose z roku 1968; hnědé křeslo uprostřed je Œuf 3317, Arne Jacobsen, 1958
Clarice hlídá expozici.
Židle “Clarice” od Niki de Saint Phalle z roku 1981-1982.
Pohovku Boule (v češtině totéž) navrhl v roce 1947 Jean Royère pro byt své matky. Časem získala přezdívku “Banane” (v češtině totéž) a rozšířila se do všech snobských bytů Paříže, Francie, světa. stejně jako křeslo Œuf (Vejce) v popředí a slaměná komoda.
Originální koupelna Jeanne Lanvin. V Louvru se může, až na výjimky fotit; tam, kde si to vedení nepřeje, je přirozená překážka – tma. Tohle je vlastně fotka načerno.
V bytě JL, přeneseném do Louvru, najdete samozřejmě Arpège – ikonický flakon Paula Iribe se zlatým symbolem Jeanne Lanvin a jeji dcery cestou na ples
Philippe Starck pro Kartell: Victoria Ghost Chair a W.W. Stool 1990
Poslední patro atria.
V Louvru najdete nečekané interiéry.
Doprava, doleva? Kde jsem, kde zvenku na paláci jsou tak velká okna?
Světlík nad expozicí židlí.
To asi poznáte
Výhled ze světlíku expozice židlí
Tuilleries
Rue Rivoli
Ne téhle fotce je jedno tajemství, které prozradím jen osobně.
Nákupem přes tyto odkazy podpoříte náš blog malou částkou, která nám pomáhá udržet kvalitu a nezávislost recenzí.
Jestli chcete dostávat parfémové novinky a zajímavosti, hned jak vyjdou a nic vám neuteklo. nezapomeňte se přihlásit k odběru článků mailem
ZDE.
O autorce:
Romana Granátová je zakladatelka Frangipani.cz – nezávislého online magazínu o niche, indie a art parfémech, historii parfumerie a platformy pro recenze prémiové a niche antiage kosmetiky, fungujícího od roku 2011. Shromáždila okolo sebe tým autorů z české a slovenské parfémové komunity, se kterými publikovali více než 1500 článků a recenzí.
Romana publikuje parfémové články a analýzy také v life style a odborných médiích a jako seniorní marketigový profesionál poskytuje poradenství pro parfémové a kosmetické značky.
Frangipani.cz je od roku 2015 stálým mediálním partnerem výstavy niche parfumerie Esxence Milano a od roku 2014 je trvale archivován v Národní knihovně České republiky díky vysoké úrovni odbornosti a kvalitě textů.
Bože, bože, my se o takovém článku s Fatalkou bavíme asi rok a stále se něčeho takového strašně bojíme, ale my ho jednou napíšeme. V našich kabelkách jsou totiž také věci, které by měly být v koši, ale protože jsme koš nikde nenašly a na ulici odpadky vyhazovat nebudeme, taháme je v kabelkách. Stejně jako špinavé kalhotky, které jsme tam šouply po návštěvě milence, která se protáhla až do rána, a proto jsme šly uličkou hanby do práce. S odpadky a špinavým prádlem… Skvělý článek! (Boh)
Děkuji, právě jste se přizvaly k mému TAGU. (Ve své kabelce nosím i kousek zákeřnosti, která se už nikomu nehodila). Jinak k založenému spodnímu prádlu mám, jak jinak, taky jeden příspěvek, samozřejmě Z MLÁDÍ, teď už jsem zodpovědná a nestává se mi to: jednou při prohlížení prstýnků ve zlatnictví jsem sáhla do kapsy lehce po dámsku si odsmrkla. Ani by mi na tom nepřišlo nic divného, kdyby tomu prodavačovi málem nevypadly oči z důlků na krajkovou podprsenku v mojí ruce. Jsem byla v téhle bundě asi 14 dní před tím plavat a domů se mi to už nechtělo kompletovat.
Taky jsem systematik a zbožňuju výjevy žen marně hledajících u kasy peněženku nebo sousedku zuřivě šmátrajíc v kabelce po klíčích – které vítězoslavně otevřu já. Připadá mi, že některé kabelky nemají dno nebo žijí ve svém vlastním vesmíru …
To se pletete, já MÁM systém v bordelu. A myslím, že je to mnohem lepší řešení, protože narozdíl od vás se mi nikdy nemůže stát, že budu bordel v systému.
Však si taky občas připadám jako postižená. Naštěstí mám na bordel bohaté lidské zdroje, takže by mě kabelka fungující na principu černých děr už asi nespasila.
S tím úvodem jsi mě teda vyděsila, já se v tomhle životě už nestihnu stát pravou blondýnkou, nestihnu se stát ani průměrnou blondýnkou.
Nejsem ale ani chaotik. Kabelku pravidelně vyklepávám a nosím jen to nejnutnější. A miluju kabelky s přihrádkami jako katalogový systém. Miluju, když po hmatu najdu flešku, po hmatu najdu čip při průletu vrátnicí a miluju speciální kapsu na klíče.
Takže já jsem systematik. Normálně. Dneska mám v kabelce mimo obvyklý systém nechutnost, v mikroténovém sáčku důkladně zabalený lístek z čistírny, včera vytažený v gumových rukavicích ze dna odpadkového koše doma. Mokrý, zmuchlaný, ale čitelný. Hrozně se mi ulevilo, ten kabát jsem kupovala v listopadu.
Haha, zrovna včerejší překvápko z mé kabelky bys asi nechtěla vidět. Samotná jsem byla slušně řečeno jako opařená z mého objevu. Vytáhla jsem z ní značně jetou mandarinku, kterou dcera dostala ve školce, já ji hodila do tašky, prokoulela se na úplné dno no a já na ni pak z vesela zpaomněla. Můj muž ve snaze jednou pro vždy zatočit s mým chaosem v kabelkách mi koupil takový fešný organizér, ale nepadlo to na úrodnou půdu. já jsem schopná si neorganizovaný bordel vytvořir i tam:)
Tož tak tag bude asi hodně zajímavý.
I swear, I requested that looked natural. Chcete-li koupit parfémy z našich recenzí výhodně, doporučuji e-shop Fragranza (kód FRANGIPANI15 na […]
Přečtu si detaily nastavení a zvolím jen vybrané cookies
I my máme cookies, abyste se nemuseli přihlašovat a ty ostatní věci, co si EU myslí, že tady spolu provádíme.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Oprava: KABELKOVALA…
Já si to vygooglila: Instagram je volně dostupná aplikace pro platformu iOS (Apple) a Android, která svým uživatelům umožňuje sdílení fotografií.
PS: A už jsem kablkovala… 🙂
http://ustarnouciblogeriny.wordpress.com/wp-admin/post.php?post=1678&action=edit
Bože, bože, my se o takovém článku s Fatalkou bavíme asi rok a stále se něčeho takového strašně bojíme, ale my ho jednou napíšeme. V našich kabelkách jsou totiž také věci, které by měly být v koši, ale protože jsme koš nikde nenašly a na ulici odpadky vyhazovat nebudeme, taháme je v kabelkách. Stejně jako špinavé kalhotky, které jsme tam šouply po návštěvě milence, která se protáhla až do rána, a proto jsme šly uličkou hanby do práce. S odpadky a špinavým prádlem… Skvělý článek! (Boh)
Děkuji, právě jste se přizvaly k mému TAGU. (Ve své kabelce nosím i kousek zákeřnosti, která se už nikomu nehodila). Jinak k založenému spodnímu prádlu mám, jak jinak, taky jeden příspěvek, samozřejmě Z MLÁDÍ, teď už jsem zodpovědná a nestává se mi to: jednou při prohlížení prstýnků ve zlatnictví jsem sáhla do kapsy lehce po dámsku si odsmrkla. Ani by mi na tom nepřišlo nic divného, kdyby tomu prodavačovi málem nevypadly oči z důlků na krajkovou podprsenku v mojí ruce. Jsem byla v téhle bundě asi 14 dní před tím plavat a domů se mi to už nechtělo kompletovat.
Taky jsem systematik a zbožňuju výjevy žen marně hledajících u kasy peněženku nebo sousedku zuřivě šmátrajíc v kabelce po klíčích – které vítězoslavně otevřu já. Připadá mi, že některé kabelky nemají dno nebo žijí ve svém vlastním vesmíru …
To se pletete, já MÁM systém v bordelu. A myslím, že je to mnohem lepší řešení, protože narozdíl od vás se mi nikdy nemůže stát, že budu bordel v systému.
Však si taky občas připadám jako postižená. Naštěstí mám na bordel bohaté lidské zdroje, takže by mě kabelka fungující na principu černých děr už asi nespasila.
S tím úvodem jsi mě teda vyděsila, já se v tomhle životě už nestihnu stát pravou blondýnkou, nestihnu se stát ani průměrnou blondýnkou.
Nejsem ale ani chaotik. Kabelku pravidelně vyklepávám a nosím jen to nejnutnější. A miluju kabelky s přihrádkami jako katalogový systém. Miluju, když po hmatu najdu flešku, po hmatu najdu čip při průletu vrátnicí a miluju speciální kapsu na klíče.
Takže já jsem systematik. Normálně. Dneska mám v kabelce mimo obvyklý systém nechutnost, v mikroténovém sáčku důkladně zabalený lístek z čistírny, včera vytažený v gumových rukavicích ze dna odpadkového koše doma. Mokrý, zmuchlaný, ale čitelný. Hrozně se mi ulevilo, ten kabát jsem kupovala v listopadu.
Haha, zrovna včerejší překvápko z mé kabelky bys asi nechtěla vidět. Samotná jsem byla slušně řečeno jako opařená z mého objevu. Vytáhla jsem z ní značně jetou mandarinku, kterou dcera dostala ve školce, já ji hodila do tašky, prokoulela se na úplné dno no a já na ni pak z vesela zpaomněla. Můj muž ve snaze jednou pro vždy zatočit s mým chaosem v kabelkách mi koupil takový fešný organizér, ale nepadlo to na úrodnou půdu. já jsem schopná si neorganizovaný bordel vytvořir i tam:)
Tož tak tag bude asi hodně zajímavý.
Ehm… tím úvodem jsi mě trochu vyděsila…ale pak jsem uklidnila u zmínky o včelařském drátku 😛