• Vůně opáleného těla 1.

Plníme slib! Bikiny zavázat a mazat a stříkat!

Bezstarostná vůně líného letního večera po celodenním povalování na pláži, snědé kůže a sladkých drinků s deštníčkem pod kokosovou palmou. To je všeobecná představa komerčních parfumérů o tom, jak má vonět opalovací krém. Ztělesňují ji kombinací sladké bílé exotické květiny (ylang-ylang, tiaré, frangipani, jasmín), kokosu a kyselého ovoce: není nutno, aby to byly přímo citrusy (sluneční problém s bergamotem, který způsoboval těžké popáleniny kůže), ale třeba kyselé granátové jablko nebo mučenka.

Protože nenáročná a veselá vůně opalovacího krému je ohromně oblíbená, díky náladě, se kterou je spojená, začali ji výrobci prodávat samostatně. Často v úpravě, která vám umožní navonět se přímo na sluníčku – olejové nebo vodní parfémy, bez bergamotu a jiných dráždivých složek, viděla jsem i UV filtr. Proč je nosit? Prodloužíte si den na pláži anebo si ve zbylých 52 týdnech po dovolené vezmete moře sebou do kanceláře nebo do ordinace nebo za pult nebo ke stroji nebo kde dnes vlastně ženy pracují…vůně opalovacího krému je totiž výsostně ženská. Tak nejdřív Mirka, pak já a nakonec – Derad?

Romana

• Mirka doporučuje:

1. Terracotta Le Parfum / Guerlain

Pro mě je především „žlutokvětinovka“. Oficiálně se o ní mluví jako o bílokvětinovce, ale mě evokuje spíš žlutou barvu, barvu žlutých sladkých květů, písku, slunce a vanilkových dobrot…

Zpočátku je to nekompromisní, vyloženě banánový a lehce gumový ylang-ylang s ne moc sladkým kokosem. Postupně se ale promísí s dalšími složkami a uhladí.

Zcela zřetelný je tu odkaz na La Petite Robe Noire, ale ne tu třešňovou slaďárnu z posledních let. Myslím tím ukončenou LPRN modele 2 z roku 2011, nyní znovu vypuštěnou jako Mademoiselle Guerlain. Asi je to tím zvláštním zpracováním pomerančového květu s pižmem a kdoví čím dalším, které oběma dává tentýž lehce nahořkle mandlový nádech. Tenhle akord je doveden k dokonalosti v exkluzivce Mon Precieux Nectar z roku 2012. V Terracottě je jen náznakem, ale tvoří zajímavý kontrast ke sladkosti ostatních složek a tím ji vytahuje o třídu výš.
Terracotta je hladká, sladká akorát a tropická, vyloženě pro večerní procházení po plážové kolonádě se sladkým koktejlem v ruce. Výdrž a projekce uspokojivá.

2. Songes (edt) / Annick Goutal

Songes je snad nejvytrvalejší z jinak celkem subtilních vůní Annick Goutal. Možná je to fakt tím, že jsou použity absolutní výtažky, ale drží jak helvétská víra a taky jde výrazně do prostoru.

Songes je v podstatě velmi lineární krémová až máslová vůně bílých květin s pořádnou porcí sladké až gurmánské vanilky.
Jasmín je zbavený indolů, ylang gumovosti, nic vás tedy neruší v prožitku exotiky jak ze žurnálu. Perfektní tropický ráj vystavěný na sotva znatelném dřevitě pižmovém základu.  A evidentně to jde i bez kokosu.

3. Grain de Soleil / Fragonard
Tahle se lehce vymyká těm tropickým, přesto sem patří. Kokos je nahrazen sladkou skořicí a funguje to.

Je přiměřeně sladká a přiměřeně mastná (jak opalovací vůně musí být) a mě se právě to na ní líbí nejvíc. Ten lehce slaně-mastný tón. Jako kůže, horká od slunce a namazaná sladkým opalovacím krémem.

4. Sun / Jil Sander

Prapodivná úvodní kombinace citrusů s opalovacím olejem působí až plastovým dojmem.

Mě ta vůně nějak neladí, ten hřebíčkový karafiát mi tam nesedí, je jak z dob komunismu, bergamot tam nechal nakyslost a celé to prostě na mě jaksi nefunguje.

Zítra: opalovačky podle Romany a Derada

+ fotky Romana