• ODIN: 11 Semma (když derviš netančí) a sema, když derviš tančí (galerie Konya, Turkey)

Poslední vůně z černé řady ODINu má být vůní jedné z tradic Orientu. Já vím, co je SEMMA, vím to na vlastní kůži.

Ve 13. století založil v západní Anatolii v městě Konya muslimský filosof Mevlána řád mnichů, dervíšů, kteří se odklonili od tradičního islámu. Islám zakazuje mystiku, není nakloněn tomu, aby si lidi vysnívali myšlenky, které neobsahuje korán, snaží se mít mysl lidí pod kontrolou a jediná bytost mimo ty hmatatelné, se kterými se muslim může duchovně spojit, je Bůh a není jiného Boha… Tančící dervíšové řádu Mevlevi nejsou neobvyklou výjimkou, ale rozhodně nejpopulárnější. Súfijské (mystické) větve islámu vznikaly a vznikají dodnes v celém muslimském světě.

Konya, dvůr tekke

Dervíši z Konyi se odlišují tím, že spojení s vesmírnými silami nehledají jen prostřednictvím filosofie a umění, obvykle literatury a zpěvu a různých mystických praktik,  individuálně prostřednictvím sexuálního styku mezi muži a skupinově skr tanec. Monotónní, frenetický tanec, poskytující omámení smyslů, podobné holotropnímu dýchání. Tanečníci si vířením okolo své osy navodí stav pozměněného vědomí a v tom přijímají vidění a poznání věcí světa. Zvláštní postoj při tanci, levá ruka vzhůru a pravá dolů, tvoří spojnici mezi zemí a nebem, po které protéká přijatá energie a vědění. Muži oblečení v sukních se při tanci líbají a něžně dotýkají. V řádu je symbolem potvrzení blízkého přátelství, když staší dervíš daruje mladšímu flétničku, symbol penisu. Dervíšové mohli žít se svými rodinami “život normálního muslima” a do tekke, budovy řádu chodili jen přes den, navštěvovat své přátele a milence. Mnoho lidí v řádu vidí sektu, která vznikla jako zázemí pro lobbystické zájmy homosexuálů a žádné vznešené, mystické či náboženské důvody jí nepřiznávají. Prý šlo o skupinku haštěřivých homosexuálů, zahánějící nudu psaním básniček, tanečky a zpěvy. Ostatně Mevlánův milenec, spoluzakladatel sektičky, kterému věnoval většinu svých milostných básní, Tabrízí, byl zabit ostatními derviši ze žárlivosti.

Konya – tekke

Ať to bylo jakkoliv, Mevlána a jeho filosofie lásky a lidské blízkosti má v Turecku mnoho příznivců. Z jedné strany jsou to lidé, prožívající odklon od tradičního islámu, což v Turecku není povinné náboženství; a na druhé straně se k Mevlevi hlásí mnoho lidí, kteří prožívají určité zklamání ze “Západu” a konsumerismu a islám, nebo jiné náboženství, je pro ně příliš. Pokojná filosofie s krásnými tradicemi a malebným folklorem jim poskytuje duševní klid, podobně jako třeba veselý a nezávazný hinduismus, poskytující svým věřícím jen to, co oni sami chtějí přijmout.
Tanec dervíšů, tedy to, co z něj udělali animátoři pro turisty, můžete vidět kdekoliv na světě. Nejčastěji asi v egyptských letoviscích v rámci večerních zábavek, Turci preferují disko. Jestli ale chcete vidět opravdové dervíše a skutečnou semmu, musíte do Konyi 17. prosince. Tehdy tam totiž začíná týden oslav Mevlánovy smrti (neboli “svatby” se zabitým Tebrízím). V moderní budově, postavené jen k tomuto jedinému účelu, stačí sehnat lístky od vexláka a můžete se nechat spojit s vesmírnou energií.

Jedenáctá vůně americké fashion značky ODIN Semma má být asi mystická. A ona je zatím…moje druhá letošní vůně, která je “jako“. Jako Dior Midnight Poison. Naprosto dominantní tón – něžnými květy proslazené pačuli je tady popsáno jako tabák. Není – je to pačuli v té nejklasičtější formě nahnilých stonků trávy, ale kultivované pro nošení v NYC. Od Midnigtu se liší jen v detailech, v podstatě je to jako obléknout si jeden den fialové šaty s černou kabelkou a lodičkami a další den si k těm samým šatům vzít šedivou šálu a myší kozačky.

Řízné pačuli je doslazené červenou květinou (Dior – růže, Odin – karafiát) a lehce zklidněné pryskyřicemi v základu (Dior – jantarové tóny, Odin uvádí myrrhu). U obou dvou můžete najít ve složení ještě nějaké nepodstatné věci, které ale v hlavním vysílacím čase nehrají zásadní roli – ok, v Semmě je přece jen cítit skořice, aniž by měnila charakter vůně, spíš jen přispívá ke sladkosti. Ale smrtelné pačuli vše přebije.

Zásadní rozdíl je pak v dojezdu. Zatímco Diorek, jako řádný a úkázněný člen mainstremu za pár hodin unikne do pudrovo-růžičkovo-vanilkové nictonosti, Semma pačuli nepustí a stále zavile zeleně vysílá do okolí. A to i po několika dnech (po 5 dnech na papírku se zdá, že zatím ani nemrkla okem). Z košile ji nevyperete, z ruky tak Savem. Neuvěřitelné!

Jediná vůně, která mám spojenou se semou, je vůně kadidla a suchého dřeva tančírny. Protože dervíši se nemodlili v mešitách, chybí mi ty typické pachy modlících se muslimů, jako růžový olej, pižmo, koření, pačuli. 11 Semma / ODIN nemá se skutečnou semou nic společného. Ale to vlastně nevadí. Tipuju, že v Evropě je tak stejný počet lidí, kteří znají semu, jako Semmu. A tak obojí bude pro znalé takovým intimním dobrodružstvím.