• Velké fialkové defilé 14. KARL LAGERFELD: Kapsule Floriental (z kouta zahrady)

Podivná vůně v podivném flakonu z podivné kolekce tří parfémů, z nichž každý měl představovat jeden parfémový archetyp. Podivný je i název, protože vůně není ani květinová, ani orientální. A podivné je i uváděné složení z pouhých tří ingrediencí.

Kliknutím na obrázek se přenesete na přehled fialkových recenzí.

Floriental jsem si pořídila kdysi kvůli úplně jiné složce, než je fialka: toužila jsem po břečťanu. Autentickém, drsném, suše hořkém, podobném pačuli a vetiveru. No, tak ten tady není. Ani zelený čaj a fialky jen malinko. Vlastně jse si říkala, jestli mi do lahvičky nenalili něco jiného.

Začátek je pěkný. Ne nijak originální, ale drsná nálož tmavězelených rozdrcených fialkový listů (ne lístků), přiostřeno citrusy, zatmaveno rozdrcenými tmavězelenými, nepřátelskými kopřivami. Výrazně pánský, přesně vyjadřující význam slova: fougére. V pozadí je cítit zemitá sladkost, jako lehce zahnívající stopky úrody ze zahrady. Domácký a celkem příjemný tón.

• Intermezzo o fialkových tónech

Vůně fialkového listu je od fialkového květu hodně odlišná, i když cítíme příbuznost. Obě vůně se skládají ze spektra chemických látek s názvem “ionony“. Ty se dřív získávaly z květů a později i z listů a celá směs znázorní “vůni fialky”. Dnes se vyrábějí chemicky (aroma fialkového květu byla první syntetizovaná vůně vůbec) a podle toho, jak se směs namíchá, výsledek je list nebo květ nebo něco mezi nebo fialka kompletní. Představte si to jako obrázek oblouku duhy: nahoře fialová, dole červená. Fialová, indigo, modrá a zelená je lístek; žlutá, oranžová a červená je kvítek. Vyberete-li si fialovou, modrou a zelenou ze spektra, dostanete úplně jiný dojem, než z kompletní duhy – ale nepochybně duhu poznáte. Ve fialkovo-iononové řeči byste dostali “lístek”. Stejně tak si můžete vybrat jakoukoliv kombinaci barev, pořád to bude duha (fialka), jen s jiným zabarvením.

Vůně květu je sladce pudrová, vůně listu zelená s výraznými tóny kovu, minerálů a vody; tento typ iononů se používá do svěžích, mořských vůní, především pánských, nebo do moderních kompozic, často niche, ve kterých máte najít minerály, sůl nebo krev. A právě tohle spektrum je ve Floriental / Karl Lagerfeld. Bohužel.

Bohužel proto, že na konci první hodiny zeleň ustoupí, aby dala vyniknout vanilce. Žádná vanilka ve složení není uvedená, ale nepochybně etylvanilin tvoří základ této vůně. Na začátku, když jsou u žezla ještě zelení mužíci z temného kouta zahrady, tvoří slabé kompostové pozadí. Na úplném konci (po úctyhodných 7 hodinách) je kompozice přesně opačná, příjemná, vlažná, nasládlá a vzdušná vanilka s lehounkým zeleným podtónem čerstvě posekané trávy. A to mezi tím – to se nedá vydržet. Šest hodin protivného chemicky zeleně-mořského pachu se slušnou, málo sladkou (ne gurmánskou) vanilkou. Vanilka postupně dostává navrch, ale pořád je vysloveně ušpiněná něčím vysloveně chemickým, co vypustili do přírody. Silně mi evokuje čínskou ekologii a zvedá žaludek. Konec enviromentálního hlášení.

Floriental není drahá, už se nedělá, ale sem tam se objeví za pár korun v e-shopech. Jestli chcete (dejme tomu) zajímavý, divný zážitek v divném flakonku – prosím. Chcete-li si potykat s fialkovým lístkem – prosím. Četla jsem názor, že její podivnost ji řadí do niche produkce. Já o tom nejsem přesvědčená. U niche, i když jsou podivné, je požadavek na kvalitu složek – i těch syntetických. Bohužel tady ty syntetické složky potěší stejně, jako výhled z Řípu na přírodu Neratovic. Ale do spektra fialkových vůní rozhodně patří.