• RUNDHOLZ 20mars2022: černá je hustá je černá
Konečně jsem našla černou vůni. Ta vám je tak černá, že nejde ani přečíst etiketu. Jo, tenhle vtípek už známe z Lady Gaga, jenže tam šlo o efekt čistě grafický, obsah je taková EMO hlčička z milionářské rodiny, co dostane k osmnáctinám audi a vuittonku a zase zrůžoví. Kdežto 20mars2022 / Rundholz je fakt hustej vyholenej der Junge Mann s ledovýma očima v černém koženém kabátě a okovaných botách.
A je to tak horká novinka, že all-schwarze Jugend s vyholenýma kotletama a brejličkama, kterého jsem potkala v pražské prodejně Egoist Fashion (pozor, není to ta voňavkárna!), vydal rozkaz prodavačce, že si chce lahvičku rovnou odnést, ta mu řekla, že až na Vánoce. Chlápek chvíli vypadal, že zvedne klopu, ukáže odznak a prodvačku zatkne za odpor. Paní ani nemrkla; to naopak já, se svým výzorem vedoucí účtárny nadnárodní společnosti na dovolené (se strakatým ruským šátkem okolo krku), jsem jim byla krajně podezřelá, prohlížely si mne všechny asymetricky pečlivě zastřižené zákaznice v černých umělecky zmačkaných baloňácích a tříčtvrtečních neforemných gatích zastrčených ve šněrovacích bagančatech. Každý underground si časem vytvoří své úzusy a mainstream, nakonec všichni individualisti stejně vypadají stejně.
Německá fashion značka Rundholz je underground. Designéři jsou hustí, jako jejich zákazníci. Přesto si ve tvorbě specialit, jako jsou vůně, nedokážou poradit sami, bez profesionálů. Bez parfuméra, který zná základy řemesla a je schopný dělat dobrý mainstream, vytvořit důmyslnou niche kreaci nebo umíchat černý lektvar. A to je dobře, vysoce profesionální a tenhle přístup oceňuju. A na vůni je to poznat.
20mars2022 navazuje na předešlou řadu ponurých vůní. Ve čtyřech předešlých kreacích najdete různé druhy a dávky kadidla. V téhle černotě je jen ve formě zapálené uhelné tablety, ještě před tím, než na ni vyklopíte lžičku pryskyřice. Ten palčivý, dusivý dým, který se valí z jiskřící tablety. Uhelný mour. Ale není dominantní. V srdci vůně je to černé NĚCO, co ji celou charakterizuje, táhne se od začátku až do konce.
Hlavní, černou, složkou srdce parfému je bylina, která se tváří jako pačuli, očištěné o veškeré nasládlé hnilobné složky. Zůstalo z něj TO palčivé, bylinné, skoro sterilní, málo přírodní a hodně minerální. Jako bláto, ve kterém pačuli roste. Ze začátku je pálivé, jako kousnutí do černé kuličky pepře, postupně otupuje a vyjevuje bylinné složky (ale ne zelené, ani trochu.) Ve složení je tahle dimenze popsáná jako libeček a seno, ještě bych sem přidala šedou ambru a černý pepř. Vzhledem k tomu, že složky jsou tvořené z chemikálií zcela fatazijně a nejak to asi popsat museli, tak tam vrazili tyhle položky. Ale já bych to nazvala „černota beze jména“. Nevídané, úžasné.
Vůně je neobvyklá tím, že má obrovsky bohatý základ (14 složek) a je to samá tráva, pryskyřice, exotické dřevo… Stejně, jako v srdci a v hlavě najdete kytky a koření, i ovoce…no way. Nenajdete je. Všechno jsou to jen nenápadní statisti k černému srdíčku. Díky tomu se podařilo vyplnit čerotu, aby z ní nezůstala taková ta typicky neživotná minerálně-chemická kreace, jako od Gezy Schoena. Ale Arturetto Landi, přestože patří do stejné syntetické partičky s Buxtonem a Schoenem, dokázal povznést černou syntetickou alchymii do velké parfumerie. Hustý.
Bežte to zkusit. I když se bude víc líbit zkušeným a otrlým jedincům a asi ji shledáte hodně mužnou, rozhodně ze studijních důvodů musíte poznat dimenzi „černé parfumerie“. Butik Egoist Fashion najdete v kousek od Staromáku v Malé Štupartské, v podstatě skoro naproti vstupu do Divadla v Celetné (a za rohem od Divadla Ungelt).
Máme jiný pojetí temna. Mars je fakt povedená vůně. Květiny, ovoce, kadidlo, jako když si vezmete kousek švestkového koláče do kostela. Dobře, souhlasím že je trošičku připálenej, ale ne moc. To se drží celkem dlouho. Němci si přečetli, že tam jsou zvířátka a už stojej v pozoru a hlavně o tom začali psát. Ježiš nic takovýho se tam neděje. Po pěti hodinách mám na ruce slabou vůni vánočního kadidla a to je vše. Škoda, jinak bych si ho koupil. S paní jsme si moc pěkně popovídali a až zhubnu, tak si tam půjdu koupit něco na sebe. Neřekla – vy to nepotřebujete, koukla na mně a řekla – počkáme na vás. No dobře. Na rozloučenou mne radostně omlžila parfémem 10sei0otto Scar, což je vůně starýho koně, kterej přišel umřít do kostela. Oud, kadidlo, zase oud potom prázdnota a nakonec takový vystrašený ebenový dřevo a pačuli. Je to takovej ten parfém Já vám ukážu. Jenže jsme přežili Zafar a tak už nás nic nerozhází. V metru jsem trochu nervozně pokukoval (podobně jako lidí kolem mě) odkud se jakože ten smrad bere.
Jinak to tady máte moc pěkný. Srdíčko.
Boží. Srdíčko.