• SISLEY: Soir de Lune (ach, ty můj slaďouši)

Nedávno se tady v komentářích u jiné vůně Sisley ptala Anna co říkám na Soir de Lune. A mně došlo, že odhalila mého kostivce ve skříni. K Soir de Lune mám totiž vztah jako ke krásnému a prostému milenci, kterému jsem v nezkušeném mládí propadla, pod váhou zkušeností se sofistikovanými muži odkopla a najednou se mi po něm zastesklo. Jeho kouzlo nebylo v hlavě, ale měl svaly, líbeznou tvář a černé oči. Byl sice hloupý, ale holky čuměly. Erotické rande s Václavem Klausem ml. mi nikdo z nich závidět nebude. S Reno Rainesem ano. Náš vztah prošel mnoha zvraty a teď jsme zase na chvíli spolu. S Luníkem, ne s Klausem.

• Fáze 1. Seznamování

Je to asi sedm let, kdy jsem si ho všimla. To musel být ještě hodně mlaďounký. Ročník 2006. Nejprve mne zaujala tělesná schránka a cena. Dramaticky romantický flakon, kýčovitý jako modré oči Brada Pitta, kudrliny Davida Hasselhofa, knír Juraje Kukury a oholená prsa Daniela Craiga. A za ty prachy, to MUSÍ být něco drahého, kvalitního a nedostupného! Chci tě poznat!

• Fáze 2. Oťukávání

První zkouška a mne málem porazilo. Jak kýčovitě vypadal, tak kýčovitě chutnal. Všecho je tam MOC! PŘÍLIŠ! Moc medu, moc pačuli, moc růže, moc mimózy. To se nedá vydržet! Med, suverénně nejkrásnější složka, tolik žádoucí, ale tolik znásoběná mimózou, že vyvoláva dušení. Moc nastrojený Brad to přehnal se solárkem. Schladla jsem.

• Fáze 3. Co se škádlívá

Ohromila mne ale výdrž tohoto medového samečka. Přece jen důležitý parametr pro výběr milence. Po tom všechny tajně toužíme. Neslábnul a neuvadal a když pominulo počáteční ohromení, milenec si sundal pár kousků oblečení, hlavně tu mimózovu šálu, objevila se dobrá kostra jeho těla: klasický sošný větvičník. A spolu s jeho hlubokým medovým basem ve mně vyvolaly vzpomínky na 80. léta, klasické chypre, pocit bezpečí mužské náruče Jamese Bonda Conneryho. Lehce vonící teplé, mužské pokožky.  Není tak prvoplánově sexy, jak jsem si myslela. Vlastně je hodně sexy i bez doplňků a pozlátka flakonu.

• Fáze 4. Zamilovanost

Takže…takže. Propadla jsem mu. Naznačila jsem manželovi, že pro klid v rodině by bylo fajn mít manželský trojúhelník a ten mi tohohle milence nejen svolil, ale dokonce pořídil. Začala jsem ho intenzívně nosit. Prvotní nahořklou fázi mimósy a pačuli nějak překlenu a v té druhé, medově chypre, si s ním pak užiju dlouhé hodiny. Je nápadný, lidem se většinou líbí, když není moc hlučný a neupozorňuje na sebe příliš, miláček davů.

I když na konci dne mne tou svou konstatní a neutuchající medovou vlezlostí už celkem dost otravoval, dokázala jsem mu vždycky odpustit.

• Fáze 5. Stydím se za tebe, jsi hloupý a nudný

“Ty už máš zase toho…toho…vem si něco zajímavějšího!” Vyslovila jednou kámoška Alena. A já jsem se zastyděla. Milenec je od toho milenec, aby vyvolával vzruch a závist. Aby holky čuměly. A tak jsem mu začala zahýbat s různými jinými živočichy, kořeny, starými klacky i výkvěty…a nakonec jsem se mi zdál tak zoufale nudný s tou stále stejnou, kýčovitě líbeznou tvářičkou, že jsem ho opustila nadobro. Zapomněla jsem na něj s tváří otočenou novým, vzrušujícím vůním.

• Fáze 6. Seš blbej, ale ráda se s tebou občas předvádím

Jak si občas žádá společenská konvence, bylo třeba vzít do společnosti někoho ohromujícího, nekonfliktně krásného a jednoduchého na pochopení. Společenská konverzace, lesk reflektorů, opojení bublinkami, intimní vztah na jednu noc a pápá, vypadni mi ze života, mazej zpět do krabice.

• Fáze 7. Nejsem povrchní žena

Nejsem povrchní, jdu do hloubky. A tak jsem si postupně vypracovala žebříček voňavých hodnot, kde tenhle slaďouš úplně propadl. Už jsem ho ke svému životu nepotřebovala.

• Fáze 8. Každá z nás občas udělá nějakou blbost

Anna se zeptala – a já jsem si vyvolala vzpomínku na romantické chvilky se slaďoušem. Vyhrabala jsem Leonarda di Capria, pomazlili jsme se… Alena se ptala: “Kdo to je, nová známost?” a já na to: “Ale kdepak, víš o koho jde, dobře to víš!” a ona: “Aha, tak to je zase ON! Nevypadá zle!” a za dva dny: “Ale už ho vykopni, je stejně nudný, jako dřív.”

• Fáze 9. Nudíš mne

Tak zase putoval nazpátek. Je nádherný, silný, oplentní a strašlivě nudný. Strašlivě! Dá se s ním strávit den, večer. A pak ho nemůžu ani cítit. Ale nedokážu se s ním rozloučit.

• Fáze 10. Milenec ve skříni

A tak jde vždycky zpátky do archivu, kde si schrupne, aby nabral síly…

• Fáze 11. Stará vášeň nerezaví

…a potěšil každou ženu, která zrovna potřebuje chvilku nezávazné rozkoše. Jako jednodenní výlet do Paříže.

Tak to už asi navždy máme s mým panem Medovým. Oba stárneme tak nějak současně a věřím, že nám to ještě dlouho vydrží.