• biehl parfumkunstwerke: al01 – ON-LINE rewiev

19:47
Stroboskop! Asi před 3 minutami jsem si stříkla na ruku al01 a mezitím vystřídal asi 5 poloh, včetně čistě chemických lihových fixů, čerstvě uříznutého kostace a chanelu No.5, v tomto pořadí.. To mne přimělo otevřít blog a pokusím se v první on-line recenzi zachytit polohy téhle podivuhodné vodičky.
19:50
Ostré, nakyslé mýdlo. Kdyby to tímhle začínalo, tak si to nikdo nekoupí. Ale rychle se začínají zjemňovat.
20:02
Bublifuk. Tak ne, mýdlové aldehydy nikam nešly. Zůstaly se mnou a obšťastňují mne pachem, pro mne fetišistickou vůní, ostré jarové vody. Kosatec je zřetelný, ale v takové té kyselé, řezavé formě, jako je třeba v Infusion d´Iris, kterou nemám moc ráda. Žádná mrkvička. Svěžest jako řemen! Jdu zamíchat kuře na paprice.
20:17
Horská voda. Chvilinku jsem nedávala pozor a to mýdlo frnklo. Ke slovu se dostaly zelené tóny, možná vetiver, ale jen ta část, kterou já nemám ráda – čerstvá, trpká šťáva. Vystřídala aldehydy a na ruce mám horský potok. A pozor! Louka záčíná kvést!
20:28
Ano. Neomylně, přicházejí nasládlé, kyselkavě omamné frézie. A kytičky přišly nejen na mé ruce, ale také z prvního patra k nám do přízemí; praštěný kocour Méďa shodil fíkus, který při své cestě dolů neopoměl ani jeden schod, na každém je hromádka. Idyla pátečního večera. Jdu to uklidit, kocour na mne kouká shora z místa po květináči, kam nedosáhnu a když mu nadávám, tak ublíženě slabým hláskem pípá “Měla sis to dát pryč z mého pelíšku.”
21:07
Uvědomuju si, že mám v oblibě dvě vůně, u kterým mne nikdy nenapadlo, že si jsou podobné. Tady se sešly: DKNY Woman a Grés: Cabotine. Studená březová šťáva a absolutní bílé květiny. Pořád hledám ten kosatec, co byl na začátku – už nepřijde?
21:44
Mýdlové, studené kytičky. Hezké, ale celkem nepobuřující. Hodně DKNY Woman, hodně, hodně.
22:15
DKNY Woman. Jakto???
22:41
Pápá…lehký závan hořko-bílých svěžích kytiček, hezké, vzdálené. Končíme.

Tak asi shrnutí: elegantní, chladná, aldehydová vůně s bílými květinami a lehkou citrusovou kůrou. Mýdlový bublifuk. Pěkná, čistá, nezvykle studená, mistrně ledová. ALE: dobře znám a často jsem používala DKNY Woman. DKNY se po určité době přehoupne do trochu těžší, květinové fáze; al01 zůstává pořád v té úvodní, nejkrásnější mrazivé poloze. Senzace. Bohužel “pořád” znamená tak třetinu času, co na sobě ucítíte DKNY, protože ta je fakt držák. Další senzace je ten začátek: v pár minutách projedete celý klasický rejstřík jako na tobogánu, každý okamžik jiný zážitek z ranku těch basic, známýchý, oblíbených a vždycky vítaných pocitů. S výjimkou těchto dvou delikátních okamžiků, kvůli kterým bych byla třeba já ochotná si vůni s podivným názvem koupit,  jsou tyyhle dvě blondýny sestry. Je na vůli každého soudruha, zda se rozhodne pro kvalitu s bonusem za 140USD/100ml, nebo kvalitu za 60USD/100ml – protože DKNY Woman je podle mne nejen velmi kvalitní, ale v rámci mainstreamu fenomenální. Já vlastně ani nevím, jak to uzavřít – DKNY je super, tu si kupte; al01 je taky super, ale nevím, jestli ji úplně docení ten, kdo není schopen poznat rozdíl mezi olivami ze Sicílie a Kalamata.
Ještě něco malinko o značce: Thorsten Biehl v roce 2006 kolem sebe shromáždil pět nosů, nezávislých parfumérů, s cílem “udělejte si parfém SOBĚ pro radost”, v podstatě s podobnou myšlenkou jako Frederic Malle. Parfuméři Arturetto Landi, Egon Oelkers, Geza Schoen, Henning Biehl, Patricia Choux a Mark Buxton, autor rebarborového ďábla, můj hrdina. Marka objevili v televizní soutěžní show, kde se zavázanýma očima rozeznával stovky vůní. Soutěž sice nevyhrál, ale pro svět parfumerie byl objeven. Jeho kouzlo tkví v přesných kombinacích a přesném dávkování ingrediencí. Takže příště si dáme mb01? Parfémy jsou totiž pojmenovány iniciálami parfuméra a pořadovým číslem – protože čichač, jakože my, nemá být rozptylován názvem. To už jsme tady měli a já nerada ty značky s číselnými názvy. Tady, protože se za jednou z šifer se skrývá šarmantní exhibicionista Mark Buxton,  jsem ochotná to tolerovat (hlavně proto, že díky jemu jsem schopná si systém pamatovat).