• Aperitivo na stanovišti č. 1: Il Camparino, Milano (IT)

Aktualizováno: doplněná aktuální galerie 2014

Jasně, že mám více důvodů ke každoročním návratům do Milána, než Esxence. Libůstkou barového povaleče (což jsem jako já) jsou famózní aperitivi. Manžel-abstinent to nechápe, ale má pochopení a podporuje mne. Nevím, co se vybaví vám při slově “italský aperitiv” (pokud čučíte na české blogy, tak to bude “spritz“), ale jediný pravý je CAMPARI. A protože jsem v sobotu byla na úplně NEJVÍC APERITIVO MÍSTĚ na světě, tak si to teď musíte přečíst taky.

Gaspare Campari byl první, kdo otevřel trattorii s nápoji a jídlem v galerii Vittorio Emanuelle vedle Il Duomo v Miláně. Při slavnostním otevření 15.září 1867 za přítomnosti krále už Gaspare podával svoje hořké likérky. V tom samém roce 17. listopadu, to si budete pamatovat, se mu narodil syn Davide a Davide se stal nejznámějším milánským dandym, vinárenským povalečem, playboyem, flamendrem a tak, jak různě se říká těm nesnesitelným chlapíkům, co je všechny ženy milují a chlápci nenávidí a napodobují.

Davide Campari

Davide byl nejen bonviván, ale taky podnikatel, ctitel umění a inovátor. V roce 1915 přestavěl bufet v galerii na bar Il Camparino s revouční technologií výroby sodovky, takový sifonový post-mix. Z tanků uložených ve sklepě přiváděl do kohoutků v tekutý oxid uhličitý, který se míchal s čerstvou vodu barmani ho spritzali do typických kuželovitých skleniček s kostkami ledu. Jednak se to nedá pít samotné, druhka jim pak zákazníci dýl vydrželi stát u baru. V roce 1925 nechal přestavět původně empírový interiér do módního designu art nouveau, inspirovaného Klimtem. Poskládání květinové mozaiky na zdech trvalo dva roky.

Obliba Campari se sodovkou Davida ispirovala k výrobě “balené porce aperitivu”. Pozval si kamaráda Fortunata Depera a v roce 1932 pustili do světa svůj malý koktejl, světovou novinku. Do světa doslova: Davide změnil výrobní program firmy, soustředil se na Campari jako na vlajkoovu loď značky a začal importovat do západní Evropy a do USA. Depero, uznávaný předválečný umělec a grafik, měl významný podíl na světovém úspěchu Campari: grafický styl, který vtiskl Campari (nenápadné pozadí, zachycení modernosti, současnosti, příběh vložený v obrázku a výrazný červený prvek) se stal signifikantní a stal se legendou marketingových učebnic v kapitolách brandingu. A vlastně se sto let moc nezměnil…Mimo jiné, vlastně především, dal Depero světu konickou lahvičku Campari Soda.

Lahvičky k 80. výročí narození koktejlu.

Davidův styl la dolce vita se nesl celou luxusní galerií a lákal milánskou smetánku. Horních deset tisíc Miláňanů na nedělním korze muselo, MUSELO, se zajít ukázat do Il Camparino na hořkosladký aperitivo a prohodit pár slov s Davidem. Il Camparino se stala symbolem úspěchu, peněz, modernosti, snobství. Davide zemřel v roce 1936, v srpnu 1943 byla Galerie vybombardována a Il Camparino zavřena. Nadobro. Na jejím místě se čtyřicet let vařilo výborné italské kafe v Caffé Miani.

V roce 1983 napadlo lidi z Campari i z Galerie, že by bylo fajn udělat něco RETRO; po třicetiletém útlumu se značka Campari zase dostala na světové výsluní a dobrý nápad při rekonstrukci a rozšíření kavárny Miani realizovali vlastně jen tak trošku: nad dveře Caffé Miani pověsili historizující ceduli s nápisem “Camparino” a na okna nalepili nálepky. To byl první pokus a vydržel do roku 1996.

Jak se posilovala pozice firmy Davide Campari Milano SPA v Itálii i ve světě na začátku tisíciletí, přišel nápad na obnovení slávy Il Camparino. Vedení společnosti oslovilo výtvarník Uga Nespola, který vytvořil nový grafický styl, navazující na Fortunata Depera. V loňském roce proběhla rekontrukce a slavnostní otevření kavárny. Takže se můžete taky účatnit milánských setkání, drbů, intrik, obchodů a APERITIVŮ.

GALERIE 2014

Mimo chuti aperitivu mne zaujal příběh Il Camparino díky grafickému stylu, který je dlouhodobě obdivuhodný. Mne nejvíc oslovuje kampaň, která byla superúspěšná v druhé polovině 90. let a pomohla Campari opět na výsluní: určitě si vzpomenete na rudě vyvedené příběhy které nahradily láhev Campari. Z té zůstala jen etiketa a víčko.

Ale těch obrázků, které vznikly jako reklama, parodie nebo jako umělecké dílo, inspirované lahví Campari, je TOLIK za těch 180 let života Campari, že di každý z vás může vybrat svůj oblíbený. Třeba jako Japonci:

Nebo si i můžete něco vyrobit, třeba lampičku jako Ingo Maurer:

Prostě: něco si nalijte a vyberte si sami.

Zdroj obrázků: dlouholetý sběr na internetu; kde byl uveden autor, necháno v popisku fotky.