• ARAMIS: Perfume calligraphy (oud pro slabochy) + jedno odhalení

(Slaboši = jedinci co neunesou oud v So Oud nebo Montale, třeba já).

Nová vůně od Aramisu, naprosto vybočující z konceptu značky: do prodeje byla uvedena v Harrods a jde o krok holdingu Estée Lauder k novým cílovým skupinám. Arabským (jak charakteristické pro novou Evropu to uvedení v Harods). Prý k padesátinám značky, něco trdičního. Cože?
To je ten důvod, proč nemám ráda globalizaci: ne, že by se mi Calligraphy nelíbila, ale PROČ? Proč nenažraní markeťáci v Estée, saháte do úspěšné, cenově příjemné značky, s perfektním positioningem vysoká kvalita/nízka cena? Je to dobré, je to úspěšné, proč je nutné to rozbíjet? Pro Araby máte předraženého Forda, tak proč?

Arais Perfume Caligraphy

Arabské znaky na etiketě znamenají “kaligrafie” (v arabštině dvě slova)

Vím proč, značka je dobrá, chce to z ní vytřískat co nejvíc – ale hrozí, že valutové zákazníky nenaláká a svoje staré dobré ztratí, protože kdo by hledal v Aramisu voňavku za batoh a ještě úplně jinou, než jsme si za ty roky zvykli (navíc se celkem ničím neliší od oud vůní mnoha prestižnějších značek). Nebo vás by napadlo hledat v Aramisu unisex, prezentovaný jako arabský luxus, a za tuto cenu?

Cena v € a desetinná čárkatečka je přesně tam, kde ji vidíte. EdP

Není to inovace, je to marketingové zoufalství a co funguje v sušenkách, je v parfémech směšné. Ten trend je ale všeobecný, Adidas šije luxusní šaty, Moschino má řadu Cheap, Armaniho portfolio značek je tak něpřehledné a výrobky v nich tak podobné, že už dávno jeho výrobky ztratily pověst kvality, protože černé triko může být z té nejvyšší i nejnižší řady a vypadá úplně stejně (a k tomu ještě outletové verze, které se vyznačuje knoflíkama na jedné niti). Ale ono jde stejně jen o to logo. Díky, Pane, za sedláky z Champagne, lahvička stojí pořád 15€, žádnou cheap verzi nemá a obsah je pořád stejný. Zatím…

No a ještě jedna maketingová kuriozitka. Dona Karan Gold Sparkling, fakt nepovedený indolický bílokvětinový propadák v cenové hladině mainstream. Ze stejné stáje: Estée Lauder. Výroba záhy zastavená, ale flaštiček plné sklady. Co s nima? Geniální porada vedení marketingu: zabalíme do toho něco luxusního! A nikoho nemusíme vyhodit, ztráty jsme zachránili. Dokonce v povídání o vůni jsou takové ty kecy o originálním flakonu s vnitřní září a tak…bla bla. Ale etiketa je opravdu hezká (dělal ji Arab  Tarek Atrissi, tak je autentická a je to poznat, a ten flakon vlastně taky není špatný, i když pro kaligrafii bych čekala něco ve tvaru kalamáře, nebo tradiční arabský tvar).

Aramis Karan

Možná, že příště bychom mohli luxusní vůně Estéée Lauder kupovat do přinesených, vždyť je to jedno, ne?

Tohle není cesta k novým trhům, lidi.

***

No a teď teda ta vůně: tak ta je FAKT dobrá. Je to sice taková prostá klasická kombinace růže & oud, oud & růže. Na první nadechnutí je to takový ten typický oblak oudové trpkosti, ale je hodně kultivovaný, zavání nejen poměrně svěží růží, ale taky dřevem a kořením. Je tam hřebíček a vanilka, jen velmi jemně, a právě asi spojení s dřevem jí dává tu západní tvář. Nestraší olejovitou urputností, oud je pojatý spíš v takové jemné formě čerstvě vydělané hověziny; přesto je oud dominantní, je to prostě oudovka a basta. Růže je celkem netypická, lehká jarní růžička, nebolí z ní hlava, taková rozverná a milá a ve spojení s vanilkou hodně sladká. Opravdu pěkná kompozice, kterou měli v Karstadtu zařazenou v pánském oddělení, je deklarovaná jako unisex (tak jasně, jak jinak u arabek) a moje kamarádka, parfémově vcelku nezkušená,  ji ohodnotila jako “hodně ženskou”. Čímž mi potvrdila můj dojem, že holčičí fakt je.

Myslím, že Arabům se líbit nebude. Je příliš evropská, jemná, instatní. Mohla by se líbit holkám ze západu, a to hodně. Na chvíli mne napadlo, že bych si mohla pořídit jednu evropskou oudovou vůni. Montalky jsou na mne příliš, nějaké rare oleje z Orientu mám, ale něco jako M7 bych třeba občas vynesla. Ale pokus za 150 éček…tak nic.

Výdrž excelentní, ale u téhle kombinace by překvapil spíš opak. Kůže na ruce od včera po sprše je cítit jemně, rukáv kabátu provoněl předsíň.

Určitě ji zkuste, když na ni narazíte.

You may also like...

6 Responses

  1. derad napsal:

    růže nejsou šílené.

  2. 747 napsal:

    A pořád mi sem nejde dávat “lajk” 🙁 (Jinde mi to ale funguje.)

  3. Myslím, že oud nemám ráda, ale nevím to jistě. Zatím jsem měla málem kolaps z Miroir des Voluptes od Muglera, kde oud je, a taky jsem zkoušela nějakou oudovou Montalku (už nevím, co to bylo…) a ta mi připomínala pach pavilonu šelem, kde velké kočky pozřely pupeny topolu, které z nich pak …hmm… vyšly druhým koncem…

    • Canan Pamuk napsal:

      Mám k oudu podobný postoj, nosím sice vůně, které můžou občas někomu smrdět, ale VŽDYCKY jde o to, že poznají, že jsem tím politá, ne že jsem do toho šlápla.
      Před rokem, dvěma by se mi asi nelíbila ani Calligraphy, ale dovezla jsem si z turecka čistý oudový olej a od přítele Derada jsem dostala vzorek (teda doufám, že dostala, já jsem mu to totiž dosud nevrátila) koncentrátu indického oudu. K tomu tureckému si občas cvičně čichnu a postupem času jsem se s ním sblížila…k tomu indickému mám vztah trvale ambivalentní, ráda bych ho Deradovi pochválila (jemu se hrozně líbí), ale kdykoliv si k němu čuchnu, tak mne cosi píchne vzadu v hlavě, chci vyslovit “Kolego, to je opravdu delikátní asijská ingredience nejvyšší kvality”, ale prostě proti své vůli se přeřeknu, vůbec to nedokážu rozumově korigovat, a vyslovím “Ježišikriste, Derade, to smrdí jak hovno!”
      Ale jestli na Aramise narazíš, tak ho zkus, myslím, že pro začátečníka je přijatelný, krotký. Hlavně tam nejsou ty šílené bulharské růže, které jeho pach ještě umocňují.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..