ATELIER COLOGNE: Blanche Immortelle (překvapení u plážového domku)

Tak jsme se přesunuli trochu více na jih, k moři, a tady, už při vybalování, mne u plážového domečku překvapila povědomá vůně. A nebyla to vůně moře a borovicového jehličí, zahřátého sluncem, vůně tak typická pro tenhle kout světa.

Připálený cukr, karamel, seno, med, lékořice, javorový sirup, ale i celer, kari nebo magi…

Už víte? Ne?

A co “petit soleil“ (malé slunce) či immortelle (nesmrtelka)?

To už je jasný, že? Nesmrtelka, známěji slaměnka, čili botanicky smil italský. Tahle nenápadná rostlinka, divoce rostoucí především v Itálii , Francii a vůbec ve Středomoří, oplývá vůní se všemi výše uvedenými nuancemi a možná i pár dalšími. Kytka je to opravdu nenápadná, ty barevné, ozdobné slaměnky, které znáte a které se dávají do suchých vazeb, jsou vyšlechtěné příbuzné. Ale i ty voní pěkně, jen ne tak výrazně.

U této italské, divoké odrůdy stačí jeden malý keřík, do kterého se opírá slunce a budete o něm vědět v okruhu několika metrů. Voní celá bylina – květy, listy i stonky. Nejvíc ale samozřejmě květy.
Chtěla bych zažít tu vůni, která se musí vznášet všude kolem vás třeba na Korsice, při procházce v horách, mezi divoce rostoucími keříky slaměnek v době květu.

Slaměnka je asi mou nejoblíbenější parfémovou složkou. Proto mne vůně obklopující náš plážový domeček vyloženě nadchla.

Třeba kvůli nesehnatelné Immortelle de Corse (L’Occitane) jsem si zřídila adresu v USA a zaplatila docela krvavý peníze, protože jediný prodejce byl z USA a neposílal do Evropy.

Pořád hledám svatý grál mezi slaměnkami, podobně jako Romana hledá tu pravou mezi fialkami. Teď koukám, že zatímco fialek je blog plný, slaměnek je tu pomálu. To musím napravit.

Na té cestě za dokonalou slaměnkovou vůní jsem narazila na pár opravdu výjimečných, jako je třeba, rovněž již nesehnatelná, Sables (Annick Goutal) i na pár takových, které mi nesedly vůbec. Ale hledat nepřestávám.

U našeho plážového domku slaměnka soupeří o mou čichovou pozornost společně s levandulí a samozřejmě mořem. Jedinečná kombinace, kterou by stálo zato zavřít do flakonu. Už vlastně někdo zkombinoval levanduli a slaměnku?

Takovou vůni v arzenálu nemám, ale shodou okolností mám sebou cestovní balení jedné s velmi povedených variací na téma slaměnky, Immortelle Blanche od Atelier Cologne.

Zatímco korsická slaměnka od L’Occitane je hravě sladká až sirupová, ta od Atelier Cologne je jako její starší, dospělejší verze. A rozhodně je bližší té opravdové rostlině. Když tady přičichávám skoro už odkvetlé nesmrtelce, sladkého necítím nic. Cítím především intenzivní vůni schnoucího sena společně s kořením a taky ten přepálený cukr a suchou lékořici. Ne karamel, ale hořký odér, který vznikne, když ten karamel zapomenete na plotně.

Samozřejmě slaměnka není a nemůže být jedinou složkou parfému. Potřebuje spoluhráče. Nebo spíš nahrávače, co podpoří její všestrannost. Zvýrazní každou vrstvu její vůně a prodlouží trvanlivost parfému.

Perlivá mandarinková limonáda, zastříknutá bergamotem, je to první, co v Blanche Immortelle zavnímáte. Ale v horkém mediteránním slunci bublinky vyprchají velmi rychle. Mandarinky se objeví jen aby zvýraznily ovocnou fazetu květu slaměnky. Pro mne je tenhle úvodní akord lehce disharmonický vůči celé skladbě, ale chápu, proč ho tam Jerome Epinette, autor vůně, chtěl mít.

Hned po limonádě už se tlačí do popředí senově suchá, kořeněná a sluncem ožehnutá slaměnka. Cestu jí ještě zastoupí jasmín, ale nemá šanci, zůstane po něm jen medově sladká, vzdálená vzpomínka.

Situaci zcela ovládne hořkosladký spálený cukr s koňakovým podtónem, alias slaměnka. To, že má v zádech vzácnou podporu santalu až z Austrálie a dalších dřev, nikoho nezajímá. Královna léta je jen jedna, ona, slaměnka.

Blanche Immortelle to v sobě má. Tu opravdovost a divokost korsického malého slunce. 

P.S. Dnes jsem zjistila, že roste divoce i v horách v Chorvatsku. Ta vůně je nezaměnitelná.

Užívejte léto volnost a objevujte vůně kolem sebe!