BOTTEGA VENETA: Bottega Veneta Pour Homme
Mám jednoho inspirativního kamaráda, jmenuje se Derad, a občas mne vezme jinam. Třeba dnes: prý že si dáme něco čínského k obědu v pražském La Défense. Tak jsme seděli na rozvrzaných plastových židlích na ulici u rušné křižovatky, koukali na pražské mrakodrapy plné yuppíků, cpali jsme se thajským bambusem a plkali a bylo to ouplně dekadentní…pak jsme si dali ještě kafe.
No a po kafi mi inspirativní Derad ukázal Bottegu Venetu pro muže. Jen tak, prý “Zkus to.” Já bych v životě na pánskou vůni nesáhla. Mám dojem, že když to pojmenují “homme”, tak je tam nacpána dávka zeleně jedovatého kapradí a pačuli a levandule a nebude se mi to líbit a hotovo. Preferuju unisex vůně, líbí se ženě, nosí muž, základ koexistence.
Když před třemi lety Benátský krám s koženým kabelkami přinesl první vůni s vůni luxusní intrecciato kabelky upletené z kožených pásečků, způsobil trošku rozruch v mainstreanu. Kožené kůže nejsou obecně líbivé a tak vrhnout pěknou vůni v krásném flakonu za luxusní cenu na police Sephory byl trochu risk. Jenže vůně byla tak dobrá, že si fanynky našla. Ráda bych ji nosila, kdyby … různé důvody. Všimla, oblíbila, zapomněla.
U pánské verze mne jako první zaujala podobnost modelky Nine d´Urso, dcery legendární supermodelky devadesátých let Ines De La Fressange, se Zakem Steinerem. Je hrozně hezký, takový něžný, sofistikovaný, jemný aristokrat…že?
Zdrj: http://models.com/models/zak-steiner
Flakon je totožný jako u ženské verze, ale místo kovové plomby je tady šroubek, který přidržuje kožený páseček na hrdle flakonu ze zatmaveného skla. Takové nežně mužné. Očekávala jsem drsnější verzi mastné juchty dámské verze Bottegy Veneta. No a? No vůbec ne!
Výraznou kůži jsem hledala marně. Našla jsem jan balzamickou složku, která zosobňuje v parfumerii klasickou větev ruské kůže, vůně kozáckých bot. Ale skoro se mi zdá, že kdo neví, jak kůži hledat, najde jen cedr a pepř. Ale JAKEJ! Jestli může být pepř opulentní, tak ho najdete tady. Subtilní, vyčištěný, nepálivý akvarelový pepř, jaký používá Jean-Claude Ellena je přesným opakem této složky. V Bottega Veneta pour homme se pepř blíží hodně čerstvým černým kuličkám, sotva sklizeným, a tou šťavnatostí (jasně, oxymóron: šťavnatý pepř, vím) připomíná jiné koření: koriandr. Ve složení s balzámy a krásným hladkým, sametovým cedrem tady máem co?? Mandragore Pourpre / Annick Goutal. Moje oblíbená Mandračka P., že má být zastíněna nějakým mainstreamem? Ano? Ano……….o?
No, nevím. Obě tyhle vůně můžu nosit. Mandragore Pourpre / Annick Goutal je jedna z mých dvaceti signature (chápejte, já nemůžu mít ráda jen jednu, jsem promiskuitní) a je troufalé tvrdit, že mi ji může něco nahradit. Ani Mandragore obyč mi nefunguje jako Metadon. Mandračka je dokonalá. Tak proč uvažuju celý večer o pánské (!!) verzi Bottega Veneta jako o její náhražce? Nevíte?
Já měl drydown nakyslý – ač to zní u vůně hrozně, bylo to příjemné! Byla to taková perfektně padnoucí kyselost jako okurečka ke studené sekané, žádné zkyslé víno nebo nedozrálé ovoce, křivící hubu. Přesně taková ta bylinková nakyslost, které je asi těžké dosáhnout a málokdo se do toho pouští. Podobný subtilní kyselý tón má mistrovský Sous le Vent. U Bottegy je až na konci a dokonale ten dlouhý závěr oživuje, dodává mu šťávu.
Zrovna jsem ti to chtěl psát 🙂
Mně pánská Bottega zprvu připomene slušně vyprané a vyžehlené jehličí Fille en Aiguilles od Lutense a vzápětí zjemnělou verzi bylinkové kožačky Baladin od Nicolaïky. Já mám teda obraz kůže ukotven někde mezi arabskýma dryjákama a dehtem, ale když na ní nebudu trvat, je Bottega Veneta Pour Homme příjemné aromatické fougère se slušnou výdrží a neřve.
Přesně tak, zádná kůže. Ale pělná teda je. To se zase jednou něco v mainstremu zjevilo…má trochu divný drydown, je tam moc cedrověsladko, jde tak skoro k přírodní parfémům ale je to divné asi jen mně, protože jsem to nečekala. Doufám, že není moc drahá a že bude hit, protože to bych na ulici ráda potkávala.
“Kožené kůže” se mi povedly, co?