• 1907 perfumes: My spice, koření mého intimního života

Recenzovat 1907 perfumes je pro mne vždycky hrozně složité. Ono je celkem jednoduché napsat o nějaké niche vůni “voní jako espresso v citrusovém háji” nebo “vanilka v nejvyšším gurmánském levelu”. Pro recenzenta je úplně nejlepší, když se něco jmenuje “Gauč v harému” a voní jako gauč v harému. Ale  1907ky jsou komplexní niche parfémy, fantazijní a nikdy nevoní “jako” a já je musím dlouho nosit, abych pochopila, o co jde.

 

Nejprve si řekněme…zvonečkové vůně a pocitové vůně

1907 perfumes mají dnes dvě kolekce, které mají svoji legendu. Tu si přečtěte zde, na jejich stránkách: komplexní Beneath the Surface a jednodušší Frag•ment. Já vám ale napíšu, co si o nich myslím já.

Prémiová kolekce Beneath the Surface

Pod povrchem ve flakonech tvaru oblázku vám má sáhnout do svědomí. Mně tedy sahá: nesmírně složité vůně mi udělají radost, když se mi podaří identifikovat aspoň jednu-dvě složky.

Proto se mi na ně tak strašně špatně píšou recenze: jako kdybych vám chtěla popsat sex s člověkem, který jsem si strašně užila, ale celou dobu jsme měli zhasnuto. Velký, malý, černý, bílý, hezký, ošklivý, starý, mladý? …mám jen ty svoje pocity, které jedou staccato na nervy a mozek a hodně reagují na něco z povědomí a z minulosti. A ty bez toho, abyste mně znali, nebo odhalila svoji intimitu, nepochopíte.

 

Zvonečková Guerlinade

Šestá vůně z kolekce, Fatamorgana, mi konečně trochu poodhalila logiku vůní 1907 a dnes vám můžu říct: pro mne je to “zvonečková kolekce”. Jako červená nit se v celé kolekci táhne charakteristický květinový akcent, sladce hluboký, co funguje až na kořeni nosu a voní jako “zvonečky”. Dávám do uvozovek protože já vlastně nevím, jak voní zvonek – ale mám představu o tom, jak má vonět (stejně jako mám představu, jak má vonět vlčí mák).

Zvonečkový akord má barvu veri-peri, modrozelenofialová měňavka, barva květu perivinklu, barvínku. Barvínek taky nevoní. Kdybych se chtěla pustit do zjednodušení, tak trochu vanilky, konvalinky, hvozdík, hořec, modřenec, konvalinka, špetka hřebíčku, narcis, růže, bílá květina, pomeranč…to jsem to zjednodušila, že? To je “zvonečkový akord”, guerlinade 1907čky.

Frag•menty, zlomky vůní

Fragmenty v lékarenských lahvičkách jsou jednodušší, míň komplikované, určitě s vyšším komerčním potenciálem. Pořád se bavíme o perfektním výběru složek, výdrži, žádných stopách po nějaké mainstreamové chemii…jen vás prostě nepřinutí 4 hodiny převalovat vůní na jazyku a přemýšlet, jakou náladu zrovna má. Pro zákazníka, který se poprvé setká se značkou, je rozhodně vstupem Whittoria, fanfára na bílé květiny, tak jak je svět vždycky miloval. Poprvé vám dají přičichnout k okraji zvonečkového akordu...a pak už je to na vás.

Ale moje momentální favoritka je My•Skin, vlastně My•Spice, a už je to venku. Jo, je to karmický návrat legendárního Skinu od Trussardi na zem. Odešel jako beruška, vrátil se jako opice. Pozor, na co šlapete.

Velmi tělesný niche My•Spice

Tohle byl okamžitý zásah mezi hemisféry. Stříkla jsem si a “sakra!”…..sakra, sakra, sakra, sakra…….my se známe! Intimně. Ale odkud? Kdysi dávno jsme se potkávali, milovali…..složení nic nenapovědělo. Něco z dětství?

Obvykle pak stojím u skříní s parfémy a koukám. A tam mi to došlo – SKIN! Pamatujete si Skin od Trussardi, jednoduchou nenapádnou vůni maminčiny náruče? Vůni, která neměla žádné složky a tak se jí nic nepodobá? Bingo.

My Spice po nástřiku nejprve dost překvapí hřebíčkem. Karafiáty, hvozdík, hřebíček…jsou dost old school složky, najdeme je ve zvonečkovém akordu, ale jinak teď vůbec populární nejsou. Naskočí vám emoce: dávno ztracená vzpomínka, dětství, staré voňavky, turecké koláčky. A víte, co připomíná nejvíc ze všeho mně? Kousnutí do jadýrka zralé hrušky.

Hřebíček a hrušku hezky umocňuje sladká sluneční, plážová květina, ve složení uvádějí ylang-ylang, připouštím, že ty opalovací tóny v ní jsou. Celkové vyznění je takové ospalé, tupé, přitom ale docela silné. Možná trochu dusivé, jako nedělní bábovka.

A pak je tady jeden tón, ke kterému jsem potřebovala nápovědu: bobkový list. Poměrně kontrastní a dost divně vyčnívá z kompozice, což ji činí živější a zajímavější.

No a co ten Skin teda: už tahle horní vrstva je dost tělesná. Ale na pozadí jede NĚCO, co je složené z: ženské kůže namazané 80´ tělovým mlékem, mateřského mléka a teplého hruškového koláče. Plus čisté bílé pižmo. A jede a jede a maká a maká….od začátku do konce. Pořád přítomná. Nechápu, kde ten tón našli, jestli je to náhoda nebo reminiscence, ale je to velká parádička!

My Spice je poměrně lineární, ale to vůbec nevadí, já jsem tam chtěla mít ten intimní tón a mám ho tam celou dobu. Toto-je-prostě-SUPER. Siláž i výdrž perfektní, k tomu nemám co dodat.

Na denní nošení i do kanceláře optimální, ale dá se přiživit a vzít na večer i na noc do postele. Univerzálka.

Unikátní a charakteristická niche vůně

Přečtěte si ten nadpis 2x. Tak to je. Občas se povedou parfémy, které vybočují z řady a nejdou nahradit: Iris Ganache od Guerlainu, zmiňovaný Skin, Escada Lilychic, Rouge Now or Never od Lancome, Tendre Poison od Diora. My Spice patří do této rodinky a je předurčená stát se někoho signature ( jak najít svůj SIGNATURE parfém se dočtete zde).

Nevěřte složení u niche parfémů

Ještě něco. Já si složky ráda čtu, dají mi vodítko jak se předem vyhnout některým parfémům.

Pak ještě tak: aha! Pomeranč! To se mi asi bude líbit!

No ale niche parfémy, tedy správné niche, jsou udělané tak, aby vám něco vyvolaly, náladu, vzpomínku, pocit. Parfumér a Art director sahají do lahviček s ingrediencemi, s molekulami, které se jmenují nějak (třeba Dodecahydro-3a,6,6,9a-tetra-methylnaphtho(2,1-b)furan), ale rozhodně ne “konvalinka” nebo “šeřík” a ani tak nevoní. Konvalinka je mix třeba 30 dodecahydro-potvůrek.

Výsledkem práce niche parfumérů pak může být třeba “zasněžená horská vesnice, když se začalo topit”. Já si to živě představím, ale běžný zákazník by se z toho mohl sesypat. Takže je potřeba to do složení rozepsat jako “konvalinky, vodní akord, kadidlo, březový dehet, nevímco”. Věřím, že se u toho přepisování parfuméři občas dost nasmějí. A někteří i striktně odmítají rozložit hotovou vůni na složky. Pak říkají “složení je tajné”. Ale ve skutečnosti prostě nechtějí krásu rozebírat a zavírat do škatulek.

Takže platí: jestli píšou, že je v tom hřebíček, tak to nic neznamená. Nevěřte tomu. Vy si tam můžete najít něco úplně jiného. Třeba ráno na pláži nebo svatební kytici. Vaše pravda.

Kde to koupíte

Všude možně po světě, kromě Česka (chápete to?), nejlépe přímo od značky 1907 na jejich e-shopu, nebo v jedné z prodejen v Bratislavě či v Košicích (tam zastihnete i majitelku Evku Škovranovou a Štefana, dobrého ducha značky).

Za lahvičku moc děkuji Evce a Štefanovi 1907, jakož i za jejich přátelství, přízeň všem nám z blogu a všechno, čím nás obohacují při každém setkání. 

 

 

 

You may also like...

3 Responses

  1. Zdeněk napsal:

    Psát dobrý recenze je hodně těžký. Vždycky to totiž skončí u jednoho, a to jsou vědomosti. A když je nemáš, tak to může být zajímavé jen nějakou dobu, ale pak už to nikoho nebaví. Tedy někoho, kdo se o parfémy vážně zajímá.
    Tak je jasný, že krátké popisky v různých e-shopech ,,S parfémovanou vodou Acqua di Giò Absolu se v kolekci otevřela nová kapitola vůní s důrazem na mužskou smyslnost a maskulinitu. Zpodobňuje spojení muže s přírodou a osvobození jeho vnitřní síly a nekonečné svobody.” V podstatě všechny parfémy z vás udělají sebevědomou ženu (muže) a téměř vždycky vás osvobodí. Tak tohle jsou samozřejmě strašný pindy.
    Další jsou recenze, které se podobají epickým básním. Jsou plné svitu temných sluncí, chvějící se hudby vesmírných sfér a spalujících polibků záhadných milenců … a v závěru zjistíš, že pani recenzuje Živé květy Šeřík.
    Nasledují recenze, kde se jednotlivé složky chovají jako lidi – skotačivá vanilka, něžná ambra, někde jsem dokonce četl, že hned vedle na vás křičí labdanum.
    A nakonec neustále vděčné pečení a vaření – voňavé a křehké něco posypeme něčím a nakonec zakápneme….
    Jakože nad tím neohrnuju nos, protože tohle všechno jsem taky nějak někde použil. Tady asi úplně nejvíc:
    https://www.fragrantica.com/perfume/Franck-Boclet/Tonka-29155.html
    OdysseusRex (já) 2015 a první recenze a Bocletovu Tonku. Kromě pádu do propastí plných sušenek a podobných nesmyslů je nejlepší konec: ,,Tonka, the Queen comes of aromas comes, tramtarata, accompanied by two Knights. Cedar and Sandalwood. This trio will accompany you for the rest of the day. And believe me, you can’t imagine a better company.” Pane Bože!!!
    Taky jsem strašně podváděl. Jakmile jsem v parfému ucítil nějaký kytky, tak jsem napsal, že to voní jako viktoriánská zahrada. A všichni hned že to cítí taky a že skvělá recenze! Jenže v zásadě nikdo neví, jak voní viktoriánská zahrada, že jo :)))
    S vůněma už jsem skončil a přiznám se, že recenze už moc nečtu (kromě těch tvých a ty jsou supr).
    Mám doma pár (přesně 38 oblíbených vůní) a to je všechno. Pěknou sobotu.
    Edit vůní bude možná víc :)))

    • Romana napsal:

      Doufám, že všech tvých 38 nebo víc vůní podporuje mužskou smyslnost a maskulinitu.
      Jinak pravda, jak píšeš, ale trpí tím i některé niche popisky. Dokonce se mne dost chlapů ptalo po nějakém článku o Etat Libre v časopise (ne mojem): “hele, znáš ten parfém, a fakt to voní jako sperma?” No jako….co na to říct? Třeba v práci na poradě. Jednou jsem odpověděla “Myslíš jako tvoje?” a byl klid.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..