DIVINE – seriózní Francie

Značka Divine je mladá, ale zavedená, je jí 28 let a pochází ze severu Francie. Firemní promo je postaveno na prohlášení, že Divine se z jediného butiku v domovském Dinardu rozšířila a stala známou výhradně díky ústním referencím zákazníků. Ať už je to jak chce, my se podíváme, zda bychom mohli Divine považovat za moderní francouzskou parfémovou klasiku, či ne.

Eau Divine je příjemná, vyvážená kompozice ovoce a květin s kvalitami kolínské, což se vzhledem k poměrně komplexnímu složení dá považovat za zajímavé. Ovocná část buketu není příliš citrusová, spíš sladce svěží a napovídá, že Eau Divine bude slušet především ženám. Nejde o nijak zvlášť mimořádnou vůni, ale je sympatická. Dá se vyzvednout určitá miminkovská nevinnost, ta u svěženek běžně k vidění není – ani u těch lepších – a báječný drydown, který ED jen zkultivuje. A je pekelně dlouhý, i po 24 hodinách a sprše kůže stále slabě voní.

L’Inspiratrice představí tak vyšlechtěnou pačuli, že ji musím vyzkoušet na Romaně v naději, že by mohla jednou pustit pěkné slovo na adresu té ubohé rostlinky. Pačuli je ihned jasně rozpoznatelná a definovaná, ale zároveň parfém vydechuje kouzlo čistoty; kůže umyté mýdlem a ošetřené tělovým mlékem (to mluvím o pocitu, který ve mně L’Inspiratrice vyvolává – není to skin scent). Přitom oba tyto aspekty od sebe nejde oddělit, jako by ta čistota vycházela přímo z pačuli. Čistota v pačuli. Nevídané. Podle všeho dosáhl tohoto efektu tvůrce vůně Richard Ibanez zkombinováním pačuli a růže, nicméně ačkoli nemůžu přítomnost bohaté růže ve vůni popřít, pořád ji vidím především jako studii pačuli. L’Inspiratrice je opulentní, sladký, florálně orientální parfém spojující vášeň a noblesu. Z nějakého důvodu si ho představuju na tanečnici flamenca oblečené v rudých šatech. Na toho Ibaneze si posvítím, umí v přeplněném vesmíru parfémů stvořit novou hvězdu.

L’Être Aimé Homme je něco pro milovníky aromatických herbálních vůní. Složitě vrstvená konstrukce pryskyřic, bylin a dřev hřeje jako tatínkova šála. Skoro takový Aromatics Elixir for Men – podobají se nejen z hlediska typu vůně, ale i svou rezignací na trendy a módnost. U klasiky od Clinique tedy nejde o rezignaci, vůni je skoro čtyřicet let, ale L’Être Aimé Homme byl vytvořen v roce 2008. Divine si prostě lajsne i v dnešní době vydat vůni definovanou pouze tvůrčím záměrem autora a toho si velice cením.

L’Homme Infini se hodně podobá Terre d’Hermès – takže je to taky výborná vůně. Při přímém srovnání vyznívá Infini tepleji a méně suše. Osobně bych dal mezi oběma vůněmi přednost Divine, na druhou stranu kolega, na kterém jsem provedl slepý test, zase vyjadřoval sympatie Hermèsu. Buď jak buď, představu o L’Homme Infini už jistě máte. Dřevitá fougère s aromatickým kořením tiše, ale důrazně prohlašuje: „Jsem tu a jsem chlap“. Mužná elegance na jedničku. Otázkou zůstává, nakolik bylo smysluplné vytvářet dvojče konkurenčnímu bestselleru, navíc 6 let po jeho vydání.

Teď, když jsme se trochu rozjeli, přišel čas na vlajkovou loď značky, eponymní Divine. Snaha o vytvoření velké dámské vůně z ní přímo čiší a podle mě si nevedli špatně. Už od prvního nadechnutí se Divine předvede rozzářená (ale potemněle – jako purpur) a vážná, jako čerstvě zvolená premiérka předstupující před kamery a davy. Všemu celou dobu dominují kvalitní aldehydy s prezencí jak švihnutí bičem a luxusní hladkostí. To, co mi na parfémech s převahou uměle vytvořených složek občas trochu vadí – určité subjektivní „drhnutí“ v nose – je tady sníženo na úplné minimum. Do aldehydového buketu toho naskládali spoustu, balzamické, ovocné, jemně kořeněné (tak jemně, že nepřehluší vanilku) tóny a pochopitelně všemu vévodí květiny, spousty jemných květin, bez nějaké konkrétní v hlavní roli. Klíčový detail, tedy jak se to všechno podařilo poskládat a sladit, se povedl na jedničku. Asi to nebude druhá No.5, ale to ještě neznamený, že je špatná. Divine vytvoří kolem své nositelky dlouhotrvající obláček elegance, tak trochu chanelovské, mám na mysli takový ten jejich esprit zámožnosti. Vůně je výrazná a těžší, ale zároveň se zdráhám říct těžká, protože všechny použité složky, zvláště květinové, jsou nejspíš pečlivě vybrané tak, aby nepřekročily hranici, kdy parfém přestane být zajímavý pro mladší generaci žen. Divine si podle mě může vzít studentka 25+ k plesovým šatům stejně dobře jako pražská verze Koko Šanelové na sraz s kamarádkou.

Mírným překvapením pro mě byla vůně L’Infante, podle názvu jsem očekával mladistvou šťávičku, ne-li rovnou dětský parfém, ale ono je to trošku jinak. Jestliže jsem v předchozím odstavci opakovaně porovnával Divine s Chanelem, tady by mi jako úhelný kámen docela dobře posloužil Dior. L’Infante mi svým duchem připomíná jejich klasiky jako Diorella, Dioressence, atd. ovšem v soudobém podání – opět chybí už jednou zmíněná těžkost. To vůbec není špatný nápad, inspirovat se naprostou klasikou a vyložit ji po svém dnešnímu masovému publiku, zpovykanému horečně se podbízejícími výrobci vůní. Teď ještě, aby to někdo ocenil. Mně se teda L’infante líbí moc! Čistá, tradičně pojatá květinovka s velkou dávkou něhy, která se s postupem času ve vůni ztrácí. Střed vůně je tak pěkně oblý, až to připomíná nějaké neexistující ovoce, ale pozor, žádné tam není. Jenom poctivé a krásné, převážně bílé květiny, podle složení krocené pivoňkou a lístky černého rybízu. L’Infante je tak krásná, svěží a ženská, jako sedmnáctiletá Milena Dvorská.

zdroj: blesk.cz

Vraťme se opět k mužské části portfolia Divine. L’Homme de Cœur se ukazuje jako mladší, spíš introvertnější a veskrze příjemný chlapík. Neprosazuje se, neukazuje svaly ani nemetá dramaticky načuřené kukuče. Je to chlap, který o své mužnosti ví a nebojí se o ni, takže si klidně dovolí být laskavý a rozdávat okolí hladivé úsměvy. Pod odkazem na srdce si nepředstavujte žádnou výheň milostné vášně, tady jde o srdečnost. L’Homme de Cœur je jemný dřevitý parfém, žádné mohutné sosny a jehličí pralesa, ale spíš čerstvé hobliny tak měkké, že je můžete dát na hraní batoleti, ať si je žužlá. Pižmový podklad patří k tomu nejlepšímu, co se na muskovém hřišti dá potkat, je až melodický. Vím, blbé klišé. Tak jinak – gurmánské pižmo. Ano, tohle pižmo máte chuť olíznout a nehledejte v tom nic erotizujícího, prostě je to pěkné, příjemné a přitažlivé pižmo. Teď jsem se podíval do složení a tu měkkost dřeva dělá kosatec. To je ostuda, že jsem to nepoznal. Stejně mám LHdC stále za uhlazenou dřevitou vůni, i když teď už tam ten iris jasně vidím. A jelikož, jak víte, se bez přirovnávání neumím obejít, přihazuju jedno i sem: podobné propojení mužnosti s klidem a jemností najdete i u nádherné Invasion Barbare. Vůně jsou odlišné, ale tohle mají společné.

A s L’Âme Sœur se vracíme k aldehydům. Jiskrným jako perlivé víno a fialovým jako lasery na diskotéce v 80. letech. Oproti Divine se nesnaží předvádět žádné květiny (ve složení jsou), soustředí se jen na lesk, okouzlení, zábavu. Urputně rozjásaná, nestydatě sladká a přesto svou odhodlaností zazářit sympatická. Rozhodně nejde o nic do práce, tedy kromě varianty, že vaším zaměstnáním je tanečnice u tyče. Tím nemyslím nic špatného, jde mi o ilustraci atmosféry. Kromě toho by tanečnice L’Âme Sœur mohla ocenit hned dvakrát – voňavka je tak hlasitá, že by podle mě hravě překryla i čerstvé zapocení (a abych nemohl být nařčen z toho, že jsem šmudla, dodávám: na parfémy se v tomto ohledu nikdy nespoléhejte, deodorant nic nenahradí). Čím déle L’ÂS voní, tím je lepší, závěr je prostě překrásný, nevázanost je pryč a zůstává jen to nejlepší. Něco mi to připomíná, ale je to uloženo příliš hluboko v zaprášených a chátrajících sklepeních mé paměti; mám takový pocit, že něco od Etat Libre d’Orange. Možná Rien. Romano, kde jsi, tohle je přesně pro tebe!

L’Homme Sage jsem si nechal nakonec – nějak jsem si s ním nevěděl rady. Pánská vůně postavená na kontrastech pačuli s kardamomem, slaměnkou a šafránem vypadá nesmírně zajímavě a první minuta je i opravdu působivá. Jenže jakmile si to všechno sedne, začne být i L’Homme sage usedlý. K vůni jsem přistupoval s očekáváním své nadšené reakce, ale není to úplně tak úžasné, jak jsem si přál. Navzdory lákavému konceptu je pro mě hlavním výsledným dojmem, že tohle už tu mnohokrát bylo. Ale aspoň je z kvalitních materiálů, vydrží velice dlouho a třeba obdarovaného padesátníka určitě potěší.

Tak co, dospěli jste k názoru, že Divine dostálo vašim očekáváním a dělá francouzskému parfumérství čest? V tom případě se shodneme.