• JUL ET MAD: Néa, Garuda a Nin-Shar (montalovský oud a švestková buchta)

• Néa (Luca Maffei)

Datle s pepřem jsou skutečně neotřelý způsob, jak zaujmout. Ale to přijde až později. Néa začíná nevinně – rybízovou marmeládou, což má být granátové jablko, já tam ale mám tu marmeládu.

Těžké, zralé ovoce, profukované pepřem, nastoupí až v další fázi. Ale tohle už je ovoce exotické, prý datle, jak je uváděno ve složení. Podle slaného a zeleného tónu a jisté mléčnosti bych ale tipovala i fíky. Nebo to způsobuje karamel ze slaného másla, tak oblíbený ve Francii. Každopádně v Née najdete zajímavý kontrast sladkého a slaného, což zapříčiňuje odbočku z obvyklého vývoje v harémovou vůni typu Aziyadé.

Oud je tady a vlastně i v celé kolekci, montalovský. Má ten nádech kynutého těsta, který je pro Montalky typický. Nastoupí společně se švestkami, můžete si to představit jako když děláte kynutou buchtu se švestkami z kompotu – nalijete těsto na plech a pokladete švestkami a ty se pomalu utápí v oudovém těstě.

Néa je a není gurmánka. Do něčeho, co voní takto byste váhali se zakousnout. Možná to dělá právě ten lehce slaný tón. Jistě, Néa, jako celá kolekce, je sladká kombinace oud-pačuli-růže, ale není to sladká nuda, ani mainstreamová smrt pod nánosem pačuli. Právě díky tomu mléčně zelenému a slanému tónu. Zpozornět by měli jak milovníci švestek a krotkého oudu, tak i milovníci fíkovek.

• Nin-shar (Sidonie Lancesseur)

Tak tady je přítomen od samého počátku – lehce štiplavý a plesnivý oud podtržený pelyňkem, ale ani teď se bát nemusíte. Oud je to domestikovaný, krotký, poevropštělý. Takový, kterým Derad opovrhuje.

Navíc je postupně přemodelován do sudu s kvasícím ovocem. Ten dojem starého sudu pokrytého ušlechtilou plísní, ve kterém zrál nějaký hodně dobrý alkohol, posiluje i umně zapracované pačuli.

Růže plná, tmavě rudá s kouřovými tóny z kadidla a párem třešní laškovně za uchem razantně nastoupí, ale dech jí poměrně rychle dochází, stahuje se ke kůži a ze sudu náhle zbyly jen cedrové a santalové třísky, pořád s tím plesnivým nádechem. Dávají růži zvláštní netradiční obal.

Nevím, proč mě napadá rakvička? Ne ta se šlehačkou, ale malá rakev.

Pomalu vadnoucí růži pietně uložme do rakve z cedru, santalu vyložené lehce koženým oudem a důstojně pohřběme. Rakvičku vystopujete jen těsně u kůže, dále od kůže je to prostě lehce pepřově štiplavá růže.

Nin-Shar je pro milovníky růží, které už nudí bulharské olejíčky, pačuliové pecky či rádoby arabky. S touhle se nudit nebudete. Nic jásavého, žádná slečna v růžových šatičkách. Vůně pro přikrmení podzimní melancholie jak dělaná.
Nin-Shar vydrží celý den a nechává stopu v místnosti. I pořádně velké. Z těch tří, je rozhodně Nin-Shar moje favoritka.

• Garuda (Luca Maffei)