• LORENZO VILLORESI: Piper Nigrum (pepperman) + gallery: Milano perfume shopping

Jeden z malých florentských parfumérů, který vychází z klasických receptů, přestože značka vznikla v roce 1990. Tělové parfémy nabízí ve dvou řadách, klasické a fantazijní, všechny deklaruje jako unisex. Piper Nigrum je soliflor z roku 1999 a jedna z bestsellerů. Vím proč!

Firenze

Piper Nigrum voní prostě a zkrátka jako pepř. To je všechno. Nehledejte v něm rafinovanost Poivre Samarcande z ředy Hermessence. Přestože je v něm hromada složek, nenechá vás na pochybách od začátku do konce, že jde jen a jen o pepř. Ne tedy ten černý ve slánce na stole, ale jako Piper Nigrum L (jak taková věc vypadá, najdete tady ve starší galerii – Spice garden na Srí Lance). Od začátku do konce znamená okolo 18 hodin (sic!), kdy se pepřák krásně rozvíjí.

• Fáze 1: zelená. Trpký zelený pepř se vším všudy: zelené listí i bobule pepřovníku, kůra stromu, po které se liána vine, tráva v pralese, šťáva z trávy rozšlapané botou cestovatele. Zavilou zelenost zajišťují složky vcelku normální, jako máta a rozmarýn, ale taky něco tak nechutného, jako je KOPR, čerstvý FENYKL a BADYÁN. Já jeden z nich můžu (kopr) a ze dvou omdlívám. Ale v PN jsou tak mistrovsky jemně přimíchané, jako anýz v červené řepě, že je nepoznáte; oceníte jen jejich přínos pro zelenost. Spíš bych čekala takový efekt od pačuli, ale ta tam není. Fáze úchvatná, neobvyklá, výsostně chlapská. Neznám ženskou, která by to nosila, kromě Derada. Tahle fáze trvá asi 4-5 hodin, siláž je ohromná, jakékoliv mávnutí rukou s jedním střikem EdT (toaletka!) vyvolá pepřovou bouři. Tak mne to pořád lákalo, až se na mne lidi venku dívali s podivem, že proč si čuchám k hodinkám, jestli třeba nejsem slepec (btw: správný gender korektní výraz pro slepce je slepice?)
• Fáze 2: balzámově pepřová. Po dlouhé době postupně zeleň vyprchá a jako kouzelným proutkem se během půl hodiny úplně změní charakter vůně. Tato fáze už se mi tak moc nezamlouvá, nemá tu výjimečnost zeleného pepře, ale stejně mne mrzí že spolu s koprem poleví i siláž. Nicméně další půlden se potěšíte z jemně opepřeného jantaru. Pryskyřic je v PN řada (a taky hromada), nedá se identfikovat žádná z nich. Výsledné souznění tvoří teplý, dřevitý oblak, jak to umí třeba tolu.

Zajímavé je, že v pepřáku nejsou zjevné kyselé citrusy, což je u pepřových vůní poměrně obvyklá složka; buď růže, nebo citrusová šťáva. Ladí spolu jako čočka a mrkev v hrnci nebo rostbíf a majonéza na talíři; Villoresi ale ukazuje, že to jde i jinak. Vůně je dokonale kompaktní, přes hromadu různých složek se po celou dobu drží ústředního tématu a kdo se nepodívá na složení, nenapadne ho, že nejde o čistý soliflor. Jestli se mi někdo snaží vnutit, že bez zeleně (vetiver, pačuli) voňavky nejdou dělat, tak Piper Nigrum dokazuje opak. A přesvědčivě.
Pro zajímavost uvádím složení z Fragrantiky, abyste si dokázali představit tu zelenou opulentnost: kopr, badyán, máta, zelené tóny, citrusy, fenykl/pepř, muškátový oříšek, olibanum, petit grain, hřebíček, rozmarýn, koření, elemi, oregáno/ambra, styrax, benzoin, peru balsám, myrha, cedr, dřevité tóny
Galerie: protože nemám fotku flakonu (ale to máte jedno, vypadá to stejně, jako L´Artisan), napadlo mne ukázat Florencii, ale tu všichni znáte, a protože všichni rádi nakupujete, tak ukážu místo, kde se Villoresi koupit a je od nás (Pražáků) vzdálené hodinu a půl letadlem.