• LUBIN: Black Jade (temná růže)

Růže, kadidlo, pačuli. to přece znám! ale ne tak doslova… Tak ještě jednou: růže, kardamom, galbanum a něco jako svěží  kadidlo. Nahořkle sladký a přitom zvláštně svěží. Je to moc hezké, ale nedá se vlastně říct, jaký má vůně charaketr, je i sladká, i nakyslá, i hořká, i svěží, i temná. Neznamená to, že je bezvýrazná, naopak! Zajímavé. (A znám ho.)

Po půl hodince: ano, je to tam, trio růže, kadidlo, pačuli, je to to, co je v Midnight Poison. říkala jsem, že ho znám. Jenže v Poisonu toto kombo  nenávidím a tady se mi zdá lahodná. Může za to kardamom, přední úderku zjemňuje a harmonizuje, ztrácí se ta přehnaná výraznost všech tří ukřičených dělníků vůně. Pačuli díky antiperspirantu kardamomu nepáchne potem, je jen jemně, lehounce živočišné. Objevují se taky známky skořice, ale jen tak něžně, vůbec ne orientálně; asi tak, jako když si posypete teplou pěnu na kapučínu skořicovým cukrem a skořicový obláček z cukřenky zlehka tak prošumí kolem vás. Netrvá to dlouho, ale je to moc hezký zážitek.

Parfém je celkově takový teplý, nadýchaný; kdo zná Poison, tak asi zná tu přímočarost, se kterou vás obklopí, uchopí, zajme, usmrtí. Lubin funguje jinak, složky nejsou zapojené a lítají kolem vás jen v lehounkém oparu, sem tam růžička, sem tam skořička, sem tak kadidélko…v podstatě mi připomíná kouli z temného jantaru, ve které při otáčení prosvítají kousky hmyzích těl a zbytky rostlinných vláknin a každá z těch komponent zastupuje jednu složku vůně. Výdrž: nekonečná (ale to vzhledem ke složení není překvapivé).

Ty složky základní trojice mi pořád vrtají hlavou: je to stejné a přitom to není stejné, jako Poison. Když si vezmu to základní trio: růže v Poisonu je těžká, nektarová, bulharská; Lubinova je veselá, růžová, májová, možná divoká růže (ta růže, kvůli které nemám srdce zbavit se růžových flakonů Costume National). Kadidlo: kouřové, hořké, těžké kostelní vs. čerstvá, svěží trpká pryskyřice, sotva začala tuhnout a je světle medová. A pačuli: těžké, bahnité, mokré dřevnaté kořeny  a usušené bylinné kořínky.  Tak to je přesně ilustrace onoho: když dva dělají totéž.

Typický baňatý flakon má víčko z elemi: elemi je jedna ze složek této vůně a zřejmě je v plastu víčka jen přidaná. Vypadá jako tyrkysově zelený zachmuřený mrak a vůbec nekoresponduje  s vůní, a vlastně ani s jejím názvem (v tmavomodrém jabku Poisonu by mu to slušel mnohem víc, Dior se trefil). Ale krásný je, to ano.

A tady jsem si dovolila malý vtípek, kterého jsem si všimla až na fotce: asi nějaká zákeřná malá pomstička od konkurence.