MASAKÏ MATSUSHÏMA: Snowing Rose (mainstremový ú/výlet)

Milá Dzono, kamarádko! Jak jsi chtěla, předevčírem v kavárničce, aby někdo psal o mainstreamu, a zároveň jsme se bavili o tom, že nás nikoho nebaví recenzovat vůně, které se nám nelíbí, tak jsi mne dostala do hrozného dilematu. Dnes, zatímco Žaba dováděl na klouzačce, vydala jsem se do populární parfumerie, jejíž jméno neuvedu, protože mi zakázali vyfotit si lahvičky mobilem, abych se poohlídla po něčem, co bych ráda otestovala. Na moji hlavu a nervovou soustavu zapůsobila hra barev, nápisů, tvarů a blikátek takovým způsobem, že jsem zamířila instinktivně k nudnému a klidnému Chanelu…a pak jsem si uvědomila, že jsem tam proto, abych si vybrala něco, co chtějí masy, zákaznice, kterých tady bývají zástupy. Vytáhla mne z toho ochotná prodavačka Minnie s mašličkou ve vlasech, jako nosí moje oblíbená bloggerka, a nabídla mi zkusit novinky, čímž mne uvrtala do plnění slibu nezávazně a neuváženě tobě daného. Byla jsem pod vlivem kofeinu!

Moje dilema: mám pět vzorků, mám napsat pět recenzí: Downtown / Calvin Klein, Honey / Marc Jacobs, Snowing Rose / Masaki Matsushima, Swarovski / Miss Aura, Repetto /Repetto. Nevím, jestli jsem měla smůlu, ruka šmátralka se sekla, nebo jestli je to reprezentativní vzorek mainstreamu: ve třech vůních dominuje hruška, ve čtvrté lichi a růže a v té poslední vodní tóny a lotos. Kdyby mne někdo upozornil předem…přece nemůžu vynechat pět z pěti?

Nechci vypadat jako pozér nebo parfémový snob, ale už když jsme jeli z letiště v Ruzyni z exkurse (vřele doporučuji majitelkám Žab 4+ a rodičovského příslušenství), manžel reklamoval, že v autě něco „hrozně smrdí“. Nebudu říkat, co doslova jmenoval, stejně to všichni tušíte. Můj muž, který dosud vnímal vůně na dvoupólové škále „šedá-černá“ (nic mezi tím) se dokázal vyjádřit! Dala jsem mu čuchnout ke všem třem rukám a potvrdil, že na TOHLE on teda (už) není zvyklý. Bylo to i pro něj tak…odlišné od vůní, které nosím. Tak umělé a tak všechno stejné. Hrozně dlouho jsem se mainstreamu vyhýbala, kromě pár vyvolených doporučených titulů a celkem bezpečného YSL, Guerlaina, Diora, Chanelu, Sisley (a ještě pár, ať se neurazí). Byla jsem teď hodně překvapená i tím, že cena těchto novinek se vyrovná levnější niche parfumerii, že jsou lidé ochotní dát tisíce…jak říká můj muž: „Lidi mají peněz…a nevědí, jak se jich zbavit.“ Proto, prosím, následujících pět minirecenzí berte tak, že je píše někdo, kdo tomuhle oboru moc nerozumí, protože se věnuje jiné galaxii parfémového vesmíru.

• Snowing Rose / Masakï Matsushïma

.Jediná, která nebyla mezi novinkami a sáhla jsem po ní hlavně kvůli krásnému flakonu. Má barvu jako nápis „frangipani“ v záhlaví našeho blogu a vůbec se mi Matsushima flakony líbí, drží si linku a barevnost čínských kaligrafií. Taky se mi líbil nápad studené růže. Růži můžu jen v několika málo formátech a tento se zdál být šťastnou volbou. Název je úplně blbej.

Zdroj: web značky

Začátek: svěží vodička z májové růže s citrusy. Taková obyčejná a nenápadná. Asi po pěti minutách přichází její slavný okamžik: krátce zavoní jako sušená poupata růží v barveném pot-pouri z Hermessence Rose Ikebana a to je moc hezký okamžik. Bohužel to nedá ani patnáct minut slávy a pak se konečně objeví to, kvůli čemu ji nazvali „snowing“: vodní aldehydy a bílé pižmo. Prostě sálavá, svěží, citrónová aviváž. Nebylo by to špatné, pižmo a aldehydy udrží spolu jakoukoliv čistou vůni, citrón je v pohodě a růže to zkazit nemůže. Tak proč to nefunguje? Zaprvé: růže už je fuč a chybí dominantní složka, která by řídila dojem – takové to, jako když řeknete, že je „vůně o něčem“. A dál kvalita složek. Příliš moderní syntetika. Dokážu si představit arabskou variaci na tohle téma. Místo aldehydů by tam Asam dal víc pižma, bylo by to jasné, čisté a milé. Umím si představit i něco podivného z laborky Andyho Tauera, něco co by pár lidem připravilo bezesnou noc přemýšlením, jestli je to peklíčko nebo nebíčko.
Snowing Rose od Masakï Matsushïma nebíčko není. Dostanete protivně chemickou citrónovou vodu bez tváře, jejímž plusem je mimo flakonu ohromná výdrž. Mínusem všechno ostatní, včetně ceny.

Douška: hodně dlouho jsme s Dzonou diskutovaly o tomhle článku. Někoho parfémově naštvat mi až tak nevadí; snobská povýšenost, kterou by z něj někdo mohl cítit, ano. Nakonec jsme se shodly: vydat! Naši čtenáři jsou dost inteligentní, aby si s tím poradili. A ti, co nedočetli až sem…co po nich!