MICHAEL KORS: Sporty citrus (arabský sport)

Znáte mne, já tomu mainstreamu moc nedám. Obvykle zkouším jen když si Žaba kupuje svoje šumáky do vany (je trochu maniak, mně srdce krvácí, 30 Kč za jednu tabletku v Sephoře, ale beru to jako výchovný krok). A taky mne baví představa, jak asi manažerky marketingového výzkumu v Sephoře vyhodnocují zlatou kartu (mám nějakou historickou, která automaticky přešla do kategorie top zákaznic) na které se realizuje roční obrat pouze v šumákách.

Takže dnes při čekání na Žabu jsem sáhla po dvou vůních z nové linie Michale Kors, které mne zaujaly tím, že jsem o nich četla na nějakém blogu, kde neměly fotku ani popis, a druhak tím, že mají senzační flakony. A to teda! Nepodbízivý jednoduchý design, masívní sklo a techno-leštěné sklo, v Sephoře jako zjevení (stejně jako vedle stojící umatlané lékovky č. p. Eisenberg, zákaznictvem i personálem ignorované, hodně by věci pomohlo, kdyby to ty holky občas přetáhly kouzelnou Alihadrou, škoda toho).

Fotky jsem upytlačila v Sephoře, štítek a otisky prstů lehce ruší, ale přes bahno světa skutečnou krásu rozeznáte.

Na první pohled (a to jsem ještě neviděla cenovky) mne napadlo, že by je klidně bylo možné vydávat za exkluzívní linii značky. Druhý pohled mi padl na jmenovky a…NOPOMOC! Někdo si dá tak strašnou práci s flakonem, s krabičkou, s marketingem (linie obsahuje celou kosmetickou řadu, stejně krásně balenou) a pak TO pojmenuje “Sporty citrus”, “Sexy amber” a “Glam jasmine”. Proč? Proč? Proč má být klasická ambra zrovna sexy? To přece už i průměrnému zákazníkovi musí připadat pitomé…ne? No tak tu sexicu zkusím, teda. Jasmín neměli, citrus mne nelákal, ale co na druhou ruku…

Tak ta Sexy Amber: ambra mne moc neoslovuje, podle mne je to složka,která sama vůni neutáhne. Je to vycpávka balzamických, sladce květinových a vanilkových vůní, ale bez jejich opory nemůže být ani zajímavá, ani pěkná, ani výrazná, natož sexy...a není. Je to heliotropová, lehce gurmánská nuda. Nechám recenzi na Deradovi, on ambru rád, třeba v ní kouzlo najde. Pro mne jsou to perly sviním…

Sporty citrus na druhé ruce. Aha, tak prý citrus…čekám něco ve smyslu pronikavých citrónových vod typu Jardins od Hermese nebo DKNY Woman, čekám, čekám…a citrusy nepřicházejí! No když nepřišly na začátku, už asi nepřijdou, citrusy jsou typický otvírák…a co to vlastně přišlo? Od začátku lidské pižmo. Fuj, to je teda vošklivé…vlastě proč by to mělo být ošklivé? Jiný pohled na sport, žádná svěžest mladých skokanek do výšky, ale zpocené triko chlapů po fotbale! “Nesmrdí to?”, ptám se manžela. “Ne, to je příjemná lidská vůně s pomerančem!” (sledujte, o co rozšířil rejstřík: “františek”, “smrdí to” a teď “vůně člověka”. Vyvíjí se!) A to mi pomohlo pochopit. To je přece klasická příjemná fetišistická vůně.

Jakmile jsem si v hlavě přepnula do módu “težké pižmo s citrusy”, začalo to fungovat. Okamžitě jsem si vzpomněla na arabskou Maze: jemné citrusy utopené v oudu. Tady jsou pomeranče a mandarinky utopené v těžkém, mastném, klasickém pižmu. Arabskou optikou je tahle vůně nádherná, orientální, provokativní a lidská. Siláž a výdrž na jedničku. Kde je teda problém, že ji lidi ignorují?

Znáte úsloví “v blbou dobu na blbém místě”? Tak to se stalo vůni Sporty citrus / Michael Kors. S blbým jménem na blbém místě. Honorine Blanc vyprodukovala náročnou vůni, kterou si dokážu představit v takové situaci: nákladně oblečený businessman si jde, jen tak z nudy, v Benátkách na náměstí San Marco koupit něco hezkého, třeba manžetové knoflíčky, do butiku Boss. Nevím, proč zrovna v Benátkách nabízejí exkluzívní řadu parfémů Boss, kterou mají málokde; asi to prostředí, nebo se tam businessmani skutečně nudí a radostně utrácejí, protože rozhazovat v podloubí na San Marco má styl. Protřelý světoběžník, který pracoval na smlouvě včera ve Florencii, minulý týden podepsal kontrakt v Dubaji a pozítří má meeting v New Yorku, dynamický muž, atraktivní pro ženy, v nose si nosí vůně orientu i klid rozkvetlé oranžovníkové zahrady toskánského hotelu, pach potu svého těla po tenise v emirátu i vůni pokožky umyté přírodním mýdlem z pomerančového květu po sportu. V drahém butiku ve vedlejší ulici mu prodavač s čírem na hlavě stříkne na ruku Sporty citrus (ježišitojméno!) a suverén vykulí oči: “To jsem já!” Tohle je zákazník Sporty citrus! To by ale musela tahle vůně:

1. stát na výhradním místě drahého butiku
2. jmenovat se úplně jinak
3. stát o trošku víc
4. být v nabídce niche obchodů (a proč ji tam nestrčili? Jacomo tam má svoje Art vůně jde to)

Jsem okouzlená, ale ne natolik, abych ji teď koupila (ale cena je fajn, 100€ za 100ml považuju za standard u niche vůní). Sporty citrus je chlap. Nejen, že stojí ve špatném obchodě, ale i ve špatném oddělení. Myslím, že v Sephoře v dámské nabídce se nemůže setkat s úspěchem. Ostatně i ten flakon je takový mužný… Až ji bude Sephora prodávat na Vánoce za polovičku, já manželovi tuhle arabku rozhodně koupím.