• PARFUM d`EMPIRE: Corsica Furiosa (plesniví vám letos rajčata?)

Asi rok jsem nedržela v ruce žádnou z vůní Marc-Antoine Corticchiata, majitele a parfuméra mojí dřív zamilované značky Parfum d´Empire. Ještě tak předloni na podzim jsem oscilovala mezi PdE a l´Artisanem a pak jsem na krásného Marc-Antoina úplně zapomněla. Protože jsem poznala Marka Buxtona. O měsíc později jsem měla intimní čtvrthodinku s Pierre Guillaumem a s Markem byl konec. Já jsem hrozně na chlapy.
No nic. Letos v Miláně byl takový binec oproti předešlým letem, že jsem se raději věnovala ženám. Na baby asi nejsem, ale chlapi byli obsazení a kromě manžela Eleny z Fragranticy s rozkošnýma flakonkama s motivy z ruských bylin tak nějak unifikovaní, nudní. Parfum d´Empire představil nové flakony (nuda co?) a lákavě plné půllitrovky voňavek.

Corticchiato, mimo toho, jak vypadá, je taky hrozně šikovný. Nemá jen jednu polohu, “typický rukopis”; jeho vůně jsou rozkročené mezi těžkými harémovými pižmy, přes arabská tržiště, po akvarelové citrusovky s charakterem kolínské. V Miláně představil dvě novinky, každou z jedné nohy: orientální Musc Tonkin a lehounkou Corsica Furiosa.
No ale jak jsem mu byla nevěrná, tak jsem si na Corsicu vzpomněla až minulý týden na obědě s Blackmolou, která ji objevila jako svoji novou oblíbenkyni. Ani se nedivím, vím co používá a Corsica Furiosa / Perfum d´Empire přesně zapadá do konceptu. Seznam podobenek na konci článku, teď jak připadá mně.
Po letmých testech v týdnu dnes byla konečně příležitost ji vyzkoušet pořádně. Rodina mne přemluvila ke pro mne zcela neobvyklé aktivitě, kdy jsem si musela natáhnout spartakiádní tepláky, sundala jsem cenovky z blogerských tenisek Nike, které jsem koupila před šesti lety ve výprodeji, doplnila jsem model přílbou, protože jsem solidární s Žabou, značkovým hedvábným šátkem a uměleckým sportovním parfémem. Protože Corsica Furiosa je sportovní parfém world class, a vyrazila za krtkem, doufajíc, že nikoho nepotkáme a když ano, tak že mne v přestrojení nepoznají.

Kdybych nevěděla, že je tohle PdE, sázela bych, že držív ruce novou Hermessenci (btw. nová kůže by za týden už měla dorazit do butiku Hermes v Pařížské). Corsica Furiosa má na začátku něco, co mi moc nejde přes nos – nějakou bylinku, hodně parfumerní, která mi v kompozici nesedí. Sázím na lentišek. Trvá asi půl hodiny, než ho rajčata přebijí, ale ten začátek není úplně tip-ťop. Ale potom!
Subtilnost, ostré kontury a křišťálovost.
Něžnost zmohklé suché hlíny a betonového obrubníku po dešti. Pach plesnivého listí. Suchý zelený lesní mech v proudu světla. Možná by se mohlo líbit Dzoně.

Pichlavá pikantnost kousnutí do zeleného rajčete a vůně, kterou vydávají chloupky na listech, když je rozdrážíte při sklízení plodů.

Dojezd už je zcela ve znamení Hermesu (sorry, Mr. Corticchiato) – dupe Eau de Gentiane Blanche, obohacená o kyselost nedozrálého rajského jablíčka. Nemůžu se rozhodnout, která z nich je lepší. Obě jsou špičkové, Hermes je klidnější a domácká, PdE bohatší a sportovnější. Obě naprosto bezpohlavní, unisex pro ty, co rádi chlapy, baby nebo je jim to jedno. Kvůli začátku raději Hermese, kvůli konci PdE. Nebo obě? Jak to asi dopadne?
No a chtěla jsem se zeptat: plesniví vám letos rajčata? Mně ani ne, každý rok v druhé půlce srpna mi napadne listy i plody takový hnědý zmar, na rajčátkách vytvoří puchýře a nepomůže ani odstraňování napadených částí, rostline je během týdne kaput. Letos ne, asi díky počasí. Letos mi totiž rajčata vůbec nejdou. Mám jen dvě rostlinky, jedno klasické střední červené, druhé drobné, cherry oranžové, polodivoké, které se vyrvalo z pantů a bují a bují, nestíhám vyštípávat výhonky. Pod rajčaty mám netkanou textilii a dokonce i pod ní vyrazila z paždí ulomeného listu hrst výhonků. Vystrčily hlavičky, až když měly asi 10 centimetrů, odhrnuly textlii…a bylo jich z toho jednoho bodu asi čtyřicet! Bohužel – samé listy. Plodí minimálně, to divočejší je trošku lepší, ale celkem asi dvacet plodů za sezónu a nejsou moc velké. Jak dopadla vaše letošní rajčatová sezóny?