• Recenze La Belle Hélène / MDCI parfums (dezert, po kterém nepřiberete)

Opět lovím v deníčku s poznámkami a zrak mi padl na krásnou Helenu: recenze MDCI parfums: La Belle Hélène.

Recenze MDCI parfums: La Belle Hélène

MDCI Parfumsje z těch značek, které nejsou moc vidět ani slyšet. O co méně ale dává Claude Marchal důrazu do publicity, o to více dává do vůní. Sedmnáct vůní za patnáct let trvání značky, to o něčem vypovídá. Claude Marchal, skromný ale šarmantní majitel, každou z těch sedmnácti vypiplal do dokonalosti. Spoluprací s nejrenomovanějšími parfuméry, kterým dává volnou ruku a neomezený budget si vybudoval takové renomé, že mu parfuméři sami posílají vzorky svých výtvorů. Claude Marchal je jeden z mála, který je v takové pozici, že si vybírá z nabídek. Jak sám říká, 99 procent z nich ale musí odmítat.  Výjimkou byla Stephanie Bakouche, která jej oslovila a ze spolupráce vznikla ikonická Invasion Barbare.

Flakony MDCI jsou z křišťálového skla a pokud zvolíte luxusní verzi s typickou bustou na víčku, pak vězte, že tyto prošly rukama Claude Marchala osobně. Dle svých slov sám osobně dokončuje každou jednotlivou bustu.
Ať sáhnete po kterékoli z vůní MDCI, nesáhnete vedle. Můj muž nosí Cuir Garamante a já toužím po Chypre Palatin. Dnešní recenze je ale o La Belle Hélène. Claude Marchal si pro ni přizval ke spolupráci Bertranda Duchaufoura.

Inspirací pro vůni nebyla ta bájná krásná Helena, kvůli které padla Trója, ale vyhlášený dezert „poires Belle Helene„.
Dezert tvořený hruškou pošírovanou v sirupu je podávaný s vanilkovou zmrzlinou, čokoládovou polevou a kandovanými fialkami. Recept byl vytvořen legendárním šéfkuchařem hotelu Ritz, Augustem Escoffierem, který přišel i s dalšími slavnými dezerty, jako jsou broskve Melba nebo palačinky Suzette.
Dezert byl pojmenován na počest světové premiéry operety Jacquese Offenbacha Krásná Helena, v Paříži.
A co nám tedy cukráři Claude a  Bertrand připravili? Jasně že hrušku! Tu máslovou – velkou, žlutou, zralou a sladkou. Po nástřiku se mi objeví před očima jako živá. Krásné. Ale ne dlouho. Ta šťavnatost mizí, vystupuje máslovost a moučnatost hrušky přezrálé, a začne to těstovatět až kynout.
Než se z toho stane hruškový koláč, přihodí k tomu cukrář meruňku,kousek kůže (pro nás znalce ovšemže osmanthus), růžové mýdlo a zasype fialkovým pudrem z líčidel.
Tím to začne krapet uhýbat z čistě gurmánské lajny. Já bych teda volila spíš čokoládu, nějaký dobrý koňak a zapálit.
Ale nejsme v cukrárně, takže nastoupí trojka pižmo-mech-santal a ten chaos umravní: mech je uzemní, pižmo se santalem uhladí.
Je to dezert, ale není k jídlu, stále přítomné aldehydy vás schladí. Je ke koukání. Je dokonalý a vy se jej bojíte dotknout.
Tak jako tato vůně, tak jako Helena – chladná, odtažitá a krásná.

Jaké je MDCI parfums: La Belle Hélène?

Zpočátku se dají najít styčné body s Jeux de Peu (těsto ála Serge Lutens), ve střední fázi pak s Traversée du Bosphore (meruňky a kůže, což má na svědomí osmanthus a L’Artisan).
Siláž je spíše menší, Helena se drží u těla, ale výdrž je úctyhodných 6 i více hodin.
Parfémy MDCI dostanete v naší oblíbené 1907 v Blave a Košicích, kde je to vždycky i s něčím navíc, nebo v pražské Egoist Royal Parfums.