• Arabské parfémy (RASASI, El Nabil): Kashka, Rania, Mizyaan, Mukhalat al Oudh, Maze

• Kashkha

Je poctou překrásné jordánské princezně Ranie. Jestli ji Rania nosí nevím (a dost pochybuju, Rania je moderní žena západního střihu, tipuji ji na nejdražší, na míru smíchané Guerlainy) a mně ji dokonce ani nezosobňuje, vykreslí mi spíš Semiramis.
Začátek je mléčně dřevitý, sladce květinový, s oudovým a pižmovým podtónem. Časem se vyvíjí do dřevitosti staré santálové skříňky, vysušené časem, zřetelně vystupuje růže. Lehce zakouřená teplým ovocným dýmem narguilé – vodní dýmky.

Spíš nasládlá, než sladká. Tři hodiny stejné, intenzívní vůně, jen to fikne! Neobvyklá pro Evropana, přesto nositelná i do MHD. Podle dovozkyně je Kashka taky u nás nejoblíbenějším a nejprodávanějším dámským arabským parfémem. Nechci, aby to vypadalo, že bych podceňovala obecný vkus Češek, tím, spíš používajících nezvyklé Arabky, ale nejprodávanější zboží je vždycky nejpřijatelnější pro masu, nejprůměrnější, nemusí to být nutně to nejlepší. Ale Kashka je dobrá. A má pěkný flakon.

• Rania

Tahle vůně nemá se skutečnou Raniou nic společného, kromě jména. Nemá k princezně žádný vztah, ale má vztah ke Kashce – je to její svěžejší verze, pro princeznu, když byla ještě v pubertě. Květiny nejdou tak těžké, oudu je minimálně a dá se vystopovat ovoce. Nejsou zaměnitelné, ale jsou si velmi podobné a kdo chce arabky vyzkoušet, tak tohle je první, co bych doporučila.
A flakon je pohádkový!

• Mizyaan

Šafrán, ten známý ostrý plastový tón, jako z kořenky s pravým šafránem. Teda jestli někdo máte šafránu plnou kořenku, milionáři. K tomu oud a suché pižmo. Nádhera! Ostrost dokresluje nějaké jehličnaté dřevo, nebo spíš jeho míza. Hladká, suchá, nahořklá a intenzívní; těžký likér z bylin, do kterého dali cukru jen tak maličko, aby nepálil na jazyku. Určitě unisex a podle mne je Mizyan/Mizyaan jeden z nejčistších a najladnějších oudů, co jsem kdy viděla.

• Mukhalat al Oudh

Dobrý název, že? Voní to: hromada oudu, hromada ovoce, citrón, přezrálé jahody. Je strašně silná, strašně sladká. Když se zamyslím, poznám v ní ještě jasmín a perníkové koření. Tak musely vonět hurisky, odaliskám přisuzuji spíš Maze nebo Mizyaan.
Ne,, Mukhalat al Oudh je už příliš arabský, příliš kořeněný, příliš všechno, abych to dokázala nosit. Ale je skvělý jako parfemace večerního pokoje nebo elegantní šatny a já si dávám kámen pokapaný touhle vůní mezi šátky a šály.

• Maze

Můj suverénně nejoblíbenější arabský parfém.

Maze je výrazně citrusová. Což nebývá zvykem u arabek. Jenže citrusy jsou utopené v oleji a tlumené oudem, takže v žádném případě nějaký takový CK ONE, ale pěkně poctivá, hluboká, olejová lázeň s olejem z kůry různých citrusů a velmi nesladkých květin. Řízná, v rámci možností svěží, suchá, nahořkle orientální. Zůstává za vámi takový ocas, že se lidi úplně klidně zeptají: “Nešláplas do…citronu?” Kdo MAZE  udělal, měl by dostat metál za sblížení Orientu s Okcidentem.

Trochu čistič nádobí. Ale pěknééj, jak říká Jožka.

U nás tyhle vůně prodává firma Anabis, od kterých jsem si půjčila některé obrázky.