• Le Lion / CHANEL: jeden lev pro bohaté, jeden pro chudé

Slíbená rychlorecenze Liona / CHANEL, na jehož premiéru se tak dlouho čekalo kvůli covidu a bohužel jeho uvedení bez toho, abychom mohli do parfumerií, proběhlo zcela potichu a skoro tajně. Nespravedlnost! V mém žebříčku LE LION kandiduje na nejlepší Chanel tohoto století.

Nejprve jsem četla recenze, které mne odradily: och, ach, jak je to silné, jak je to živočišné, jako lví výběh… Nemám zájem, jak čtu “živočišné”, cítím tmavé pižmo, dřevo, ambru a pačuli. Danke.

A pak jsem náhodou přišla ke vzorku a, prosímvás, nic z toho není pravda! Jde o vůni sofistikovanou, kultivovanou, čistou. Ale došlo mi, že ze skupiny Les Exclusifs vyčnívá a skutečně nositelkám velejemných kosatců 28 La Pausa nebo něžňoučké fialkové Misie musela způsobit rozvrat osobnosti. A ten název sám o sobě je sugestívní. Ale copak už se zapomnělo na drsňáky Coromandel nebo Rusáka?

Le Lion / CHANEL pro bohaté

No, takže k věci: Le Lion má ze lva pramálo, tak jedině ze Lva salonů: jemně navoněný nebinární (jakože unisex) člověk sedí na sedačce z alcantry a čte knížku v dobře vyvětraném pokoji. V ruce vyhaslou dýmku, na sobě vlněné sako s koženými záplatami na loktech. A v paprscích světla z francouzského okna do zahrady poletuje prach, nebo spíš pudr, hodně pudru, jako kdyby před chvilkou prošla okolo stará dáma s naběleným obličejem a navoněná nějakým klasickým dámským aldehydovým Chanelem.

Tři věci:

1. Feeling je moderní, ale zároveň oldschool. Jakto? Nevím. Je to zázrak. Je zázrak, kde vzali tyhle složky, protože pokud vím, tak tohle všechno IFRA už dávno zakázala. Nepodezírám Chanel, že by používali nelegální materiál. Spíš prostě strávili měsíce a měsíce v laborkách…a přišli na to. Jak nahradit unifikované syntetické dřevíčka a kůže a karamely, které teď cítíme všude, i v drahých vůních, kvalitní chemií. Jde to. I am happy!
2. Rukopis Chanel. Kdo to dělal? Olivier Polge? Hmm. Tohle byla akvizice století. Ten chlápek pochopil Chanel, drží linii a DNA, a přitom je kreativní. A nepřehání to s počtem výtvorů, dává si na ně čas a je to poznat.
3. Co mi to jenom…vím přesně! Celý den mi šrotovala v hlavě deja-vu, než jsem došla ke své skříni, abych zapátrala, co mi tak strašně připomíná Le Liona…klasika, klasika, klasikáááá…a mám to!

Cabochard /  Le Lion pro chudé

No jasně! Ta kůžička! Tak OK, připouštím, že v něm něco chlupatého žije. A je to stejný živočich, jako ve slavném koženém Cabochardu (moje starší recenze ZDE). A možná to není tvor, ale rostlina: Cabochard totiž obsahuje ločidlo, čili “čertovo lejno” a to je bylina, která se používala ve směsi na leštění jezdeckých bot. Čili jedna z těch složek, ze kterých se skládá taková ta “zastaralá” vůně kůže (ne takové ty lehké moderní hladivé zaprášené semiše). A zároveň oba obsahují i pryskyřice, které je spojují.

Když jsem nad tím přemýšlela, tak mi došlo, že kouzlo Le Liona bude v tom, že jsou tam obě kůže: i ta lehká moderní, i ta klasická mastná a těžká stará. Proto ten old-shool dojem! Má to logiku a je to skvělé.

A ten průnik s Chabocardem? Dost velký. Caboš je tedy brutálně neučesaný, drsný a chraptivý. Takový jako “koncept Liona, co jsem si udělal večer před spaním, abych nezapomněl, co mne napadlo.” Není to vůně pro každého a je mnohem víc maskulinní (okej – dědkovská). Jenže? Jenže stojí 10% ceny Chanelu.

Vím, že zákazníci exkluzivek Chanel a  starých levných vůní se těžko potkají. A kdybych časem poznala něco mezi tím, tak přispěju.

Kde koupit?

Le Liona jedině v buticích a v Praze na něj trefíte i v tomto Douglasu – ale doporučuju si tam zavolat, naposledy neměli všechny testery a zrovna Lion jim chyběl.

Cabocharda můžete koupit tady na Notinu, ale to je ta nová verze 2019. Já osobně doporučuju spíš tu starou, kterou jsem našla tady na Vivantisu. Cena je stejná, já jsem si koupila ten starší – je v pořádku, můžete být bez obav.

Některé odkazy jsou affiliate.