• vero.profumo: kiki (old-school sweet warm lavender)
Značka Vero.profumo. patří švýcarské aromaterapeutce Vero Kern. Její vůně navozují příjemné nálady a je poznat, že pracuje s plnokrevnými,kvalitními přírodními ingrediencemi. První tři vůně vyrobila v roce 2007 po 30 leté praxi v parfumerství a aromaterapii,čtvrtá Mito se objevila letos. Vero navazuje na tradici parfémů, tak jak kdysi vypadaly, něž její oblíbené značky Chanel, Caron a Guerlain začaly vyrábět masově líbivé vůně v průmyslových flakonech. Její produkce není pokus o rychlý zisk, vychází ze zkušenosti, vůně jsou promyšlené, výsledek dlouhodobé ideje. Jako první knížka Paola Coelha (jen první). Důmyslné flakony jsou ergonomicky vytvořeny tak, aby se dobře držely, sklo je probarveno (ne nastříkáno) do barvy, která chrání vůně před světlem a víčko obsahuje dávkovač k nanášení. Flakonky vyrábí malá soukromá sklárna, která se v nich realizuje podobně, jako Vero v parfémech. Doufám, že už toho Vero o moc víc nevymyslí, tohleto bohatě stačí – snad nedopustí rozpliznutí značky, nebude žádný Záhir a 11 minut…
„Pro vyznavačky individualismu ve francouzském stylu. Pocta Paříži. Burleskní parodie na Madame Lavande de France. Utancovaná prachovým karamelem. Cudná i divoká zároveň, jako návštěva Bibliotheque Nationale a večerního představení v Crazy Horse.“
Tak to vidí parfumérka. Já to vidím jako krotkou vůni, ani ne pařížskou, spíš provensálskou, nicméně s parodií, nebo spíš ironií, na Madame Lavande de France souhlasím, to je přesné – není to klasická levandulová kolínská; není to moderní pižmovo-levandulová prádlovka; není to usušená bio-levandulová kytička; přitom je maximálně levandulová, přesto jiná, než je obvyklé.
Vůně se otvírá obláčkem čisté a čerstvé levandule, po chvilce se přidá sladký prachový podtón, ve kterém bych já našla pryskyřici, nicméně to asi bude ten zmiňovaný karamel. Což je mi divné, karamel nesnáším, že bych ho nepoznala? Tady ve formě více, než příjemné a málo sladké.
Po deseti minutách se rozleží do prachové levandule, ale ne do sušené. Dojem je jako procházka po letním levandulovém poli hodinu po přeháňce, hlína už oschla, ale ještě jsou ve vzduchu cítit bakterie mokrého chodníku, čerstvě zalitá levandule i okolní plevel ožily a vypustily aromata květů, listů i kořenů s plnou intenzitou. Veselá, osvěžující a přitom plná, se zvýrazněnou sladkostí nektaru v květu levandule, která tam přirozeně je, ale obvykle bývá v parfémech přebita citronádovou a jehličnatou dekou.
A v téhle poloze už zůstane, jen se pomaličku vytrácí levandule a zesiluje se ten sladký základ. Myslím, že je to udělané tak, že vůně je z 90% levandule a ty ostatní věci jsou jen ve stopových množstvích, aby vytvořily dojem „pole“ se vším všudy, s hlínou, listovím, plevelem, nektarem… a přitom samy nebyly rozeznat (podobně je udělaný Tilleul od d´Orsay – hromada drahých, vzácných a krásných ingrediencí a výsledkem je nic než lípa, ale od jara do podzimu).
Lehká, intenzívní, teplá, suchá, pudrová, nasládlá levandule; tohle bych nosila bez přemýšlení a s radostí. Myslím, že by byla potěšením i pro lidi v mé blízkosti. Klidně v létě v zimě, pro dobrou náladu. Je originální, přitom old-school, nenapadlo by mne, že je to receptura z roku 2010, spíš bych hledala v historii. Ještě jedna dobrá zpráva: vydržela 2 hodiny a to i přes jednu krátkou koupel v bazénu.
Trochu vidím problém v dostupnosti: dá se koupit jen v několika málo e-shopech a asi ve dvou kamenných krámech v celé EU a cena je 110 slovenských za padesátku.
Levandulová esence, bergamot, citron
Absolutní levandule, geranium
Karamel, pačuli, šedá ambra
BTW: Vero má od včerejška nové stránky – lets go!
Zdroj obrázků: Vero.Profumo.
Tak jsem Kiki vyzkoušela. U mě teda bez deště, je to suché jak dech Sahary, i když ty tóny hlíny a tu plastičnost dalších vrstev levandulového pole taky zaznamenávám. Má to neuvěřitelnou sílu, je to jak písečná bouře nebo oblak kobylek. Lepší než skutečná, každopádně silnější než skutečná.
Líbila se mi i Rubj a docela pobavila mě Onda – zatuchlá chalupa s vlhkým sklepem, almarou se starými hadry a plísní v trámech. No proč se nenavonět.
Ještě chci sehnat Mito, abych si udělala celkový obrázek.
Já si tu pokaždý připadám jako na jiné planetě. Nicméně velmi zajímavé a bezpochyby příjemně voňavé.
A zajímalo by mne kolik vůní by měla mít taková “normální” žena k dispozici?
Jako JAK normální? Jako já?
No, tak nějak to myslím.
Tak já jich mám okolo tisícovky…když počítám vzorky, miniatury a flakony. Z toho flakonů mám pod čtyři sta, ale tak stovky se chci zbavit, hryže mne svědomí.
Ješkovyvoči!!!! 😯 To si neumím ani představit.
Jo, ale další stovku je potom třeba doplnit. rovnováha musí být:D
Co se týče kiki, asi by se mi líbíla. Podle ingrediencí by měla. Flakón je taky podle mého gusta.
Vera Kern má styl, což je u aromaterapeutky zajímavé – nic proti nim, ale bývají to také přírodní bytosti. A jak koukám na internet, ráda se fotí. Její brýle sice trochu připomíná tu plastovou hrůznost, co nosívá Vivienne W., ale třeba je to náhoda.
Každopádně vůně vypadají dost zajímavě, možná se poohlédnu po nějakém vzorku.
To určitě udělej, mně se zdají – až na jednu – výjimečné…kdybych tak mohla mít všechny vůně, které se mi líbí!