• AEDES DE VENUSTAS: Œillet Bengale

Při přehrabávání vzorků se mi dostal do ruky jeden úlovek ještě z Milána – karafiát od Aedes de Venustas. Není to jejich nejnovější vůně, vlastně už je dva roky stará, ale protoře karafiátů není nikdy dost, koukneme se na zoubek i tomuhle.
Œillet Bengale představuje karafiát v odlehčeném, hravém provedení. V tom se podobá mému hvozdíkovému oblíbenci Œillet Sauvage od Artisana. První věcí, která u bengálského karafiátu zaujme, je způsob, jakým je za pomoci palety koření (když jsem na ten seznam koukal, dostal jsem chuť na masalu) podtržen pikantní aspekt karafiátu. Ten můžete zachytit někde na okraji jeho vonného spektra, podobně jako nahořklý chuťový ocásek u dobrého mladého sýra. Tohle prodloužení kořeněné špičky aromatu květiny si musel zkušený nos Rodrigo Flores-Roux důkladně promyslet, jelikož je úplně bezešvé. Jako by nějaký takto vonící, exotický karafiát opravdu existoval.
 

 
Zanedlouho se Œillet Bengale rozvoní a to teprve přijde to pravé vzrůšo: vznikne fantasticky dobře vonící, odtud už lineární a ucelený parfém bez jediné nerovnosti, narušující jeho oblost. Koření a všechny ostatní složky do sebe zapadnou a splynou, takže vnímám jen celek, subtilní vůni s květinovým srdcem a mladistvým duchem. Chvílemi probleskne nádech ovocné žvýkačky, což sice může vnuknout myšlenku na povrchnost, jenže skutečností je opak. Nepochybuju, že i ta troška ovoce je součástí parfumérova plánu, neboť s bengálcem perfektně ladí a osvěžuje ho. To hravé mládí by mě s karafiátem nenapadlo spojovat, ani si nevybavuju, že bych se s takovou interpretací někde setkal. Líbí se mi to a je to originální. Splnila se tak moje vysoká očekávání, která jsem od parfému téhle značky měl – zdá se, že Aedes si drží laťku průměru dost vysoko. Skvělé.
Tak a teď, když jsem Bengálský karafiát tak pochválil, se ještě musím poděllit o jeden drobný, leč zásadní fakt. Œillet Bengale neobsahuje karafiát. Žádná esence, ani syntetická molekula, celá tahle zářivá květina je zkonstruována rukama a nosem zmíněného Rodriga Flores-Rouxe někde u stolu se spoustou malých flaštiček a papírových blotterů. Tož jestli toto není umění, tak já su anglická královna.
Na pomyslném karafiátovém trůnu u mě dál zůstává Œillet Sauvage, ale tenhle bengálský kámoš taky stojí za hřích. Jestli jste občas už unaveni všemi těmi růžemi a jasmíny, zkuste změnu. Zapomeňte na neprávem udělený cejch pohřební kytky a očichejte si nějaký ten karafiát. Třeba té komplexní a hluboké vůni s příchutí tajemství přijdete na chuť.