• CHANEL Les Exclusifs: Bois des Îles

prosinec 2011
Ernest Beaux, 1926. Kdo dával pozor, tak ví, že E. B. vymyslel taky No. 5 o 5 let dřív (ale už v roce 1920 připravil pro Coco Cuir de Russie, takto první vůni exkluzívní řady).

Ernest BeauxZdroj: Wikipedia

Ernest Beaux
Zdroj: Wikipedia


Kuriozitka: EB v roce 1928 umíchal pro Bourjois legendární Soir de Paris, kterou nosily vaše babičky (a nosím i já, heč). V roce 1969 vůně skončila a když ji Bourjois chtěl znovu nabídnout trhu, bylo nutno reformulovat recepturu kvůli nedostupnosti některých surovin v EU – tenhle úkol splnili Jacques Polge, toho znáte, a Francois Demachy (ten mmch. stojí za Dior Cruise Collection – tedy i mým oblíbeným E. d. Pondichéry). Ono se říká, že reformulace jsou vždycky horší, než originály, ale do té doby, než jsem se dostala k vintage miniatuře EB z 50. let a neměla jsem rovnání, nevěřila jsem, že by se to těmhle dvěma nepovedlo. No – nepovedlo. Vzájemný vztah je jako mezi novou a TV Nova. Možná to bude v budoucnu stát za srovnávací recenzi, až se trochu oteplí.  Ještě pro radost vám i mně několik starých flakonků, kterých je nepřeberně, stejně jako reklamních plakátů. Nejsou nijak zvlášť vzádné ani drahé, takový materiál já mám ráda, každý se může potěšit. Jestli na ni narazíte, určitě zkuste. 
Zdroj: ebay.com

Zdroj: ebay.com


Zdroj: ebay.com

Zdroj: ebay.com


Tak, zpátky k ostrovnímu dřevu: tahle recenze už nebude tak nadšená. Tak zaprvé je v ní santal, a všichni už víme, že ho nemusím. Stejně jako pačuli, jenže to je u Chanelů převlečené za mechovou něhu, to nevadí; santál ne, zachovává si tu klasickou sladkokyselou lepkavost. Přestože je postavený na základu z kombinace tonka+vanilka, což je jedna z nejkrásnějších kombinací, co známe já, Patricia Nicolai a Krtek, prostě z toho pořád vykukuje ta incko-bonbonovitá santálová špička. Tady to navíc podporují citrusy, které se santálem moc neladí, resp. pro mne z něj vypichují to, co nemám ráda.
Začátek je úžasný, sladký s pikantním ylangem a vanilkou a mandarinkovou kůrou, jenže během hodiny indické dřevo pohltí všechno kolem, jako dřevěné piliny na podlaze v lokále, kde se víly opíjejí květovým nektarem z kalíšků jasmínu a šeříku. Některé divoženky už jsou namol, leží pod stoly a sukýnky z růžových okvětních lístků mají splihlé a uvadlé. U baru si připíjí elfí královna broskvovou vodkou z jantarového poháru s poťouchlým barmanem (pižmoň jeden!) a vzadu už si chystá vílí uklízečka jar ve studené vodě a nadává, jak po těch rozmarných slípkách bude zase v álejích…no, tak tak nějak tam ty složky jsou, jedna přes druhou, ale stejně zásadní charakter vůně je sakumprásk pokácené exotické dřevo, piliny, třísky, suché kmeny a pryskyřice, ušlechtilý jantar i čerstvá smola. Všechno v nejvyšší kvalitě, čisté jasné složky.
Chtěla jsem vám přidat veselou historku o parkování, ale nechám si to na příště. Zatím se, milí čtenáři, moc v diskusi neprofilujete, nechci vás šokovat.

Chtěla jsem vám přidat veselou historku o parkování, ale nechám si to na příště. Zatím se, milí čtenáři, moc v diskusi neprofilujete, nechci vás šokovat.


Co mne zklamalo, je intenzita a výdrž: zatímco 31RC sálá všude kolem, Bois se krčí v koutku a potichoučku si tam skomírá. Kdybych měla na druhé ruce třebááá Kylie Minogue, asi by to srovnání dopadlo jinak. BdI má prostě smůlu…smolu.
Jenomže to vůbec neznamená, že ta vůně není krásná. Já ji nosím, a ráda. Jenom prostě v řadě Chanelovských exklusivek se dostala do zadní řady a kdybych si měla vybrat z Les Exclusifs nebo mainstreamovým Chanelem, tak bych asi radší sáhla po Poudree nebo po klasické No.5. Kdo má rád santál, ten si užije.
Flakony Les Exclusifs nejsou extra elegantní (i když někdo vidí eleganci právě v téhle jednoduchosti; podle mne mohly být flakony líp řemeslně zpracované a zachovat si čistotu linií).
Zdroj: Chanel.com

Zdroj: Chanel.com


Nicméně připojený servis při koupi vás nenechá na pochybách, že jste si koupili něco EXTRA. I účtenku zabalí do knížečky, dveře otevřou, ručku políbí…
účtenka
Douška: tak není. Už asi nikde v Evropě nejsou exklusifky za starou cenu, nemusím se tedy nahonem rozhodovat. Ukládám je k ledu a vrátím se ke svým milovaným střeleným Italům. Ale až za týden – od zítra vás čeká pěkný seriálek o nahatém YSL. Ano, o TAMTÉ fotce…
podpis

You may also like...

6 komentářů

  1. derad napsal:

    Bois des Îles je nejlepší šanelovic exkluzivkou a jinak to nebude.

  2. Canan Pamuk napsal:

    I ty jeden santálníku! Všechny jsou dobré, kromě Beige, z té se mi fakt zvedl žaludek v pátek – a to jsem ji dřív občas nosila. Asi mi ta rýma změnila změnila čichové schéma.

  3. Regina Nıne napsal:

    Jako u spousty vůní – začátek nádherný, zajímavý – drydown nic pro mě. Ale je to Chanel, tudíž to není taková hrůza, jako třeba Samsara. I díky té intenzitě a výdrži.

  4. Canan Pamuk napsal:

    Samsaru teda vůbec nemám ráda, a čím víc ligt, tím je blbější.

  5. Regina Nıne napsal:

    Však ji mám těsně za Molinardovskou Les Feminines.

  6. Sylva napsal:

    Flakóny Les Exclusifs pro edt jsou jednoduché a elegantní, vyjadřují hezky stopu značku. Bois des Iles je mou signature a jsem potěšena, že ji mohu mít i v extrait koncentraci, která je zahalena do typicky “razítkového” flakónku. Pokud bych si mohla vybrat jen jednu vůni z této řady, bude to právě a jedině Bois des Iles. A se Samsarou bych ji moc nespojovala. Samsara stojí hlavně na santalu a vanilce a je na mě spíš “tmavá” a celkem bez vývoje, Bois des Iles oproti tomu vnímám jako aldehydovou zahradu slunečnou, zářivou s ležérní elegancí s bergamotem, pomeranči a ylangem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..