• MILLER HARRIS: Terre d'Iris (kosatec do letních pařáků)

Na stará kolena mi hráblo a rozhodla jsem se, že budu jezdit do práce na kole. Vlastně jsem si s tou myšlenkou pohrávala už delší dobu, jenže můj pracovní nástroj je notebook a dosud jsem sebou všude tahala tříkilové heblo s kilovým adaptérem. K tomu klíče, mobil, peněženka, nějaký ten flakon … Nedovedla jsem si moc představit, že to vláčím na hrbu nějakých dvacet kilometrů tam a dvacet zpátky.

Teď jsem si (ne úplně dobrovolně) pořídila ultrabook. Chápu, že s ním pojišťovací agenti v Pendolinu honí vodu, když dotykový displej ultrabooku obrátí naruby, aby všichni dobře viděli efektně barevné Excely, ale na opravdovou práci to moc není. Musíte k tomu mít pořádný monitor, pořádnou klávesnici a nejlépe i myš. I v tom Pendolinu je to k ničemu. Trocha slunka a na displeji vidíte tak akorát sami sebe. Jako zrcadlo dobrý.

Ale je fakt, že se ultrabook vleze i do malého batohu. Tím má poslední výmluva padla a nezbylo mi, než na to kolo sednout a jet. Mám za sebou první cestu a žiju. I když nejásám, čeká mě ještě cesta domů a to převážně do kopce.

Nejdelší část přípravy mi zabrala volba vůně. Na pohodové podvečerní vyjížďky se mi osvědčil Shalimar a jeho odnože. Ta vanilka vždycky tak zajímavě povlává kolem mě. Ale tušila jsem, že po dvaceti kilometrech ostřejšího tempa budu ke vzkříšení potřebovat něco silnějšího. V koutku skříně se krčil dlouho opomíjený zbytek odstřiku Terre d’Iris a já si vzpomněla na ten bylinně-citrusový pravý hák, co mi vždycky uštědřil. Hrábla jsem po něm a bylo to ONO!

I když nebudete zrovna páchat takové sebevražedné akce jako já, zkuste Terre d’Iris jako nakopávačku do letních veder. Je to totiž úplně jiné pojetí kosatce. Pudrové, mrkvové či prašně zemité kosatce vás můžou v letních vedrech pěkně přidusit, ale to vám Terre d’iris neudělá.
Přes svou sílu a výdrž má totiž parametry kolínské. Má ve složení důvody, pro které jsou kolínské v létě nenahraditelné – osvěžující a hořké citrusy, mýdlový pomerančový květ, aromatické byliny a chladivý lesní mech. K tomu jen nenápadnou, jemně sladkou květinovou linku podpořenou zelenými balzamickými pryskyřicemi.

Terre d’Iris působí komplexně, propracovaně a barevně. Mé synesthetické vnímání vůní v tomto případě pracuje naplno a před očima mám barevnou škálu od žlutooranžových úvodních tónů fenomenálního hořkého pomeranče s bergamotem, přes zelené byliny až po šedomodré odstíny chladivého mechu ve stínu lesa.
Je téměř nesladká po celou dobu vývoje a díky své bylinné nahořklosti může někomu možná připadat příliš maskulinní. Jako pánská fougere. Ale podle mě má do pánské vůně daleko.

S klidem ji doporučím všem existujícím i smyšleným pohlavím, bez ohledu na to, kolik jich teď vlastně je. Ztratila jsem přehled.
Jestli hledáte výraznou letní svěženku bez banálních, okurkově vodních tónů, sáhněte po tomhle mimořádně povedeném kousku z dílny Lyn Harris. Dá se sehnat za pár peněz i na českých a slovenských eshopech.
A držte mi palce! Jestli mi vyjde další článek, znamená to, že jsem přežila i zpáteční cestu.