• TAUER PERFUMES: No. 03 Lonestar Memories (200 let starý špek) + galerie: opevněný kostel PREJMER, Rumunsko
Tak zpětně to hodnotím jako ne úplně nejlepší nápad testovat tuhle vůni na nedělním odpoledním dětském představení Kocour Modroočko, na druhou stranu harantíci zase mne obtežovali řevem, šustěním pytlíkama a šťoucháním do židle a do žeber, tak jsme si kvit. Že jsem nespustila požární hlásiče a smráďata nemusela místo pohádky domů je bonus.
Jsem vášnivý milovník mrkve ve vůních, nechala jsem se omámit slibem „spicy carrot seed“ ve složení a taky jsem někde četla o kmínu. Fakt jsem se těšila, nenechala jsem se varovat ani „a rich smoky leather chord“, což se ukázalo jako pomýlenost. První nádech a vybavila se mi jedna jediná věc na světě, která může vonět stejně: dvěstě let staré uzené maso. Že to neexistuje? Dnes už pravděpodobně ne, no kdoví, možná…ale určitě je to věc vzácná a neodstupná a tak si to musíte jen představovat.
Tak pozor! Tady začíná galerie, spojler je na druhé fotce. Kdo už ví, račte přeskočit na konec článku.
PREJMER – opevněný kostel a jeho hlídač.
Němci v Rumunsku postavili nejen sedm hradů za lesem (Sedmihradsko = Transylvánie tzn. trans sylva, za lesem). Obydleli celou část východního Rumunska a postavili zde sídla. Aby se ubránili Turkům organizovali středověkou domobranu. Své kostely obehnali zdí, se střílnami a zásobárnami.
Když civilizace “objevila” kostel v Prejmeru v roce 1950, visely ve spižírnách kusy špeku staré 200 let. Civilizovaná britská spisovatelka was petrified, ale správce kostela jí s úsměvem oznámil, že to je dobře: 200 let jsme zásoby nepotřebovali, nikdo nás neohrožoval!
Vlevo kostel, umístěný uprostřed hradeb; vpravo vnitřní část hradeb s “bytečky” pro každou rodinu z vesnice.
Kostel je postaven v 13. století. Už tehdy Němci byli připraveni na to, že je budou nájezdníci obléhat dlouho a nezanedbávali ani vzdělání. V komnatách byla také škola pro děti ze vsi.
Jiné byty poskytovaly prostor pro služby. Švec, krejčí, výrobce a opravář nástrojů, dřevořezbář…
Nejvyšší patro hradeb, na které se dá vystoupit po pevných dřevěných schodech (vyrobeno ve 13. stol.!!)…
…… je ochoz, sloužící ke sledování okolí. Ve čtyřech rozích opevnění jsou umístěny věže, ve kterých byly právě spižírny (není tam už NIC!). Po obvodu koridoru nejsou umístěny pouze průhledy a střílny, ale také dvířka na vyhazování mrtvol a LATRÍNY. Bojové latríny. Oni ti Němci normálně Turkům káleli na hlavy. (Dnes se možná poměr sil změnil).
Uprostřed hradeb je vlastní gotický kostel.
Strohý a působivý.
Zlacený oltář s úplně nahým Ježíšem.
PREJMER- památka UNESCO – je jeden z mnoha opevněných kostelů, které můžete v Sedmihradsku vidět. Výjimečný je tím, jak je zachovalý a především, že má stálou otvírací dobu denně mimo PO od 10 do 17 hodin.
U ostatních se nemůžete spolehnout, že se dostanete dovnitř, nebo najdete člověka, který vás vpustí. Vstup do Prejmeru je volný. Ale Draculové tam nechodí vchodem…
Jestli tam Andy vklínil něco jiného, než březový dehet, tak ať sním myš!
Ne, to přeháním. Birch tar je jen úplně strašně výrazný, až fetišisticky přepálený; ale bez doprovodu nasládlých balzámů by voněl prázně a řezave, jako obyčejný chladnoucí uhlík. Nasládlá smolná vůně mu dává plnost a zaoblenost a postupem času se dostává na povrch čím dál víc. Vlastně celá vůně je o přerodu štiplavého dýmu ve sladký tonkový balzám. Jestli se bavíme o vývoji vůně, tak tady je řeč pouze o přechodu, prolnutí.
Když se hodně soustředím, jsem schopná identifikovat i další, lehce rostlinné vůně, hlavně geranium. Je to takový zvláštní tón, patrný hlavně ve fázi, kdy má navrch dým. Je zvláštní a pamatuju si ho z více Tauerových vůní. Myslím, že jsem objevila Tauerade, chemické kouzlo, které Andy vkládá do téměř každé své vůně tak zřetelně, jako Louis Vuitton vkládal svoje iniciály do každého kufru a kabelky (Tauerade podle vzoru Guerlinade vymysleli novináři, Andy o ničem takovém nemluví).
Tahle óda na hulení vám vydrží na ruce tak osm až deset hodin a jestli to přežijete vy i vaše okolí, tak se do ní zamilujete. Nedokážu si představit ženu, kromě sebe a asi dvou svých přítelkyň, která by ji dokázala nosit.
