• SVĚTOVÁ PREMIÉRA! WIDIAN: London (semiš v barvě nebe)

Byla jsem u toho! Nepodaří se to často a tak si to nemůžu nechat ujít. Včera, v pátek 22/12, jsem byla na návštěvěv pražské parfumerii Egoist Royal Parfums, když přivezli novinku WIDIAN pro rok 2018, úvodní vůni VII. kolekce Sapphire Collection, která je věnovaná světovým metropolím: LONDON.
A protože vím, že tady v Praze má svolení k prodeji už TEĎ, tak jestli chcete zažít pocit, že jste parfémově předběhli Zeměkouli, tak si tam zajděte taky. TEĎ!

  • Widian chce do Evropy

Ali Aljaberi, majitel značky Aj Arabia, si myslel na to, že by nás v Evropě obohatil o nějakou tu arabskou tradici. To není tak výjimečná myšlenka ani z hlediska historie, ani v oblasti současné niche parfumerie. Ale protože ví, jak je globální doba rychlá, našel zkratku: dělá vůně, které jsou sice základem arabské, ale uvařené v evropském kotlíku Jean-Claude Astiera, dvorního parfuméra Martine Miacallef. O tom se nedá říct, že by v nebyl král tohoto oboru…a protože Abu Dhabí, země neomezených možností, íngredience jsou tak poctivé, jak jen to jde.
Flakonky jsou inspirované Velkou mešitou šejka Zayeda v Abú Dhabí, dostavěnou v roce 2007 a soudím, že ji musí být vidět z Měsíce. Pojme 40.000 věřících (to je Tábor a Sezimovo Ústí dohromady) a leží v ní největší peršan na světě. Na krabičkách je vyřezané arabeskové okno mešity a tím prosvítá barva flakonku, ale od nové safírové kolekce, protože ta bude celá modrá, na obalech najdete vyřezané dominanty měst, kterým se vůně budou věnovat. (Praha mezi nimi pravděpodobně nebude, ale vím o jiné vůni, která se pro Prahu chystá, a myslím, že to bude velké – v lednu čekejte detaily!). A protože nejde jen o pozlátko, tak od teď jsou flakony Widian opatřené úplně novým kovovým ventilem, který si nechali vyvinout a který udržuje flakon připoužívání hermeticky uzavřený (je to ten zlatý uzávěr).

  • Londýn forever

No tak pojďte do Londýna. Koho zajímá inspirace, přejděte na stránky Widianu, já se budu věnovat rovnou vůni. Začnu od konce: je 6,00 ráno, v sedm má vyjít článek. Stříkla jsem si London na ruku včera odpoledne okolo 15. hodiny, 1 šťouch. Stále výrazně voní. Po té, co jsem se celý večer oblažovala důkladnou, ale ne vlezlou siláží. Londýn navždy. Tečka.

  • Malinový špendlík

Začínám slohově správně, pro vyšší srozumitelnost, popisem detailu. Protože chci, abyste pohchopili malinu, kterou lidi buď milují, nebo nenávidí. Já se přikláním spíš k druhému typu pozemšťanů; malina je důvod, proč vůně arabského typu nenosím. Její sladkost ve spojení s oudem a kůží mi přijde příliš lepkavá.
Jenže Londýnská malina je na začátku zralosti, kyselo-sladký záblesk, který se na začátku vynoří, pak zapadne, pak je zase trošku cítit…a vlastně jen tak dráždí nos, aniž by do vůně nějak výrazně promlouvala. Stříkli mi pro srovnání nějakou jinou arabku s malinou v srdci a po tom jsem ji v Londýně necítila pár minut vůbec. Je to takový špendlíček zapomenutý ve švu večerních šatů, který vás občas malinko píchne, připomene se, a zase se někde ukryje a nenajdete ho. Nesmírně zajímavý moment, navíc krásně zapojený do celé té bleděmodré semišové kompozice.
Londýnskou malinu vyhlašuju jedním z nejzajímavějších okamžiků letošní zimy a nevylučuju, ale pochybuju, že by mne ještě něco překvapilo víc.

  • Vaše bleděmodré semišové pantoflíky s bambulkou z norka

Je mi líto, ale je všeobecně známo, že muži pantoflíčky s bambulkou nenosí. Ne, že by nemohli, ale nedělají to. A tak si myslím, že nebudou nosit ani Londýn. Protože tohle je nejjemnější bleděmodrý semiš, který můžete dnes na trhu koupit. Na rozdíl od evropských kožených vůní, které jsou hodně bylinné a trpkosladké, jsou arabské suché a animální. Obvykle se k nim do kompozice dává pižmo, aby zvýraznilo jejich temnou stránku zvířeckosti. Nebo spíš je to tak, že pižmo je přímo součástí té složky, která se nazývá “arabská kůže”. Tady je trošku jinak, jakoby kůže byla impregnovaná bílým, křišťálovým pižmem, které se používá pro hygienické potřeby.K tomu je přidaný fialkový květ a vsadím se, že i zemitý zelený lístek. Výsledným efektem je hladivý, suchý, až prašný semiš velmi světlé, studené barvy. Tělo vůně se už pak po dlouhé hodiny příliš nevyvíjí, jen ke konci zase odhalí trochu maliny.

  • Zacházejte s tím oudem jemně, pane

Nemůže chybět oud, to je jasné. Ale jen tak něžně, malinko a taky si myslím, že tady bude ve formě pravé, přírodní ingredience, která se dnes používá jen výjimečně. Syntetické oudy jsou nakyslé, ty poskládané z jiných složek (jak to dělá třeba Patricia Nicolai) postrádají tu pro evropské nosy nezvyklou ostrost. V Londonu je agarwood hořký a dřevitý a dávkovaný kapátkem. Píšou, že je jen v hlavě, čemuž bych věřila. Na začátku na vás udělá dojem, že to přiběhlo ze stáje, ale do půl hodiny nechá veškerý prostor semiši.
Doporučuju Londýn zkusit ze dvou studijních důvodů: za á zkusíte pravý oud a za bé zjistíte, že při zkušeném použití je to všeobecně přijatelná ingredience. Jestli oud nemáte rádi, zkuste to Londýnem prolomit.

  • Recence pozpátku

Jak na to teď koukám, celá recenze je úplně naopak, od konce. Ani nevím proč. Tak si to kdyžtak přečtěte odsud nazpátek. Anebo se na to vykašlete a běžte to rovnou zkusit. Odkaz na parfém a cenu je tady.
Jak se do prodejny Egoist dostanete: doporučuju spojit s návštěvou Orloje a Starého Města. Od Orloje projdete okolo domu U Minuty, to je ten zvláštní, vystrčený dům pokrytý česnými freskami (mimochodem je to první dům, který už nepatří k radnici – Pražská Radnice se rozkládá ve všech pěti domech od orloje doleva a jsou propojené sklepením. Přijdete na Malé náměstí, kde je Dům u Rotha, Furla a Swarovski. U Swarovského půjdete uličkou doleva asi 150 metrů k velkolepému kostelu Sv. Jiljí. Ten si prohlédnete, pak ho obejdete a když se za ním podíváte doleva, tak uvidíte Egoist. Husova 5.
A mimochodem stojí za to tam zajít teď, v době Vánoc, protože tam mají stromeček, jaký jsem ještě neviděla. Když jsme vstoupili do prodejny, Žaba ho uviděl první a prohlásil: “Vau, maminko, to bys chtěla!” Chtěla. Klidně i s těma Montalkama, které znovu nakoply motor a …o tom příště.
Děkuji parfumerii Egoist za možnost být u toho.

You may also like...

22 komentářů

  1. Zdenda napsal:

    Aurora mě nezajímá, co to setkání?

    • Setkání, jako rande? Jednoznačně ANO. Aurora je na jednom z nějkrásnějších míst řeky v Leningradě, to musíš vidět. Ta Něva tam má rozbočku a je tam tak veliká, že je vidět zakřivení Zeměkoule. Jestli nekecám, teda…

      • Zdenda napsal:

        Tak to se na tebe těším. Nevím, jak to tam bude s volným časem. Tvoje volno = zbytečně vyhozený peníze organizátora. Takže se všichni snažej, aby ho moc nebylo 🙁 Taky bude asi dost kosa.

        • Tomu rozumím, já tam taky byla pracovně. Rozhodně si ale nenech ujít v půl třetí v noci mosty. To nejsi ve službě, ne? A můžeš zároveň s tím sfouknout noční Zimní palác a Ermitáž. Ale bacha, ve 22.00 končí prodej alkoholu, takže svařák jedině ssebou v termosce! A pak asi Chrám vzkřízení Krista na krvi, nebo jak se to jmenuje – to je takové Rusko v kostce, prostě ty barevné bášně a vypadá to jako trs muchomůrek… Ten Petrohrad je dechberoucí, to si ti současní Rusáci ani nezaslouží. Všechno, co tam mají, mají od cara. A vy tam budete zpívat? Kde?

          • Zdenda napsal:

            10.2. Budova Petrohradské filharmonie – Leoš Janáček Glagolská mše
            12. 2. Mariinské divadlo – Bohuslav Martinů Legenda z dýmu bramborové nati, Otvírání studánek, Romance z pampelišek, Mikeš z hor.
            15.2. Moskva Antonín Dvořák Stabat mater
            Jsou to všechno nádherný věci.

      • Zdenda napsal:

        Si minule napsala že v roce 2011 jsem tahal kačera, ale to už jsem si deset let platil důchodový pojištění. Je mi 57 let. Takže to bude něco jako setkání s vnučkou :)))

  2. Zdenda napsal:

    Romčo já nic nechci. A ještě je tam růže, kruci. Hele je to divný, ale já fakt nemůžu růži a vetiver. Tím si odbourávám asi 6o procent všech parfémů na světě, ale prostě to nedám. Montale, Mancera a Alexandre.J je to jedna dílna, že jo. Tak do těhle vod se moc nechystám. Ale něco bych skutečně chtěl. Tak jestli máš nějaký nutkání mi něco darovat, tak to bude informace. V druhý půlce února mám docela volno. Tak bychom se mohli sejít na kafe, já nebo ty vezmem nějakou vůni a ty bys mi vysvětlila, všechny ty čísla co tam jsou. Jako třeba kdy to bylo vyrobený, nebo do kdy to má životnost a tak. Nikdy jsem to nepochopil. Čet jsem spoustu článků a tam píšou třeba číslo v rohu má … ale v jakým rohu? na krabičce? v tomhle teda plavu strašně. V první půlce února jedu do Petěru a Moskvy. Poprvé v Rusku, to bude teda!

    • Jedeš, jo? Já jsem byla v září. Velkolepý, ale parfémově úplně nula. Ale máš štěstí, bude se tam hrát fotbal, takže předělávají celé město, asi poprvé od Stalina, všude zácpy, ale Aurora je natřená, jako nová, jen vyrazit…

  3. mirkau napsal:

    Zdendo, děkujeme za reflexi! Já tušila, že to není to pravý ořechový, ale ty minirecenze jsou o lovení z deníčku a občas se tak z hlubin vynoří divný věci. Ale budeme se snažit dávkovat vám to opatrně 😀

    • A nespletla sis deníčky? Nevzalas dceřin? 😀

    • Zdenda napsal:

      Ale no já vás jen tak škádlím. Psal jsem úplně stejně – Tonku zachránil Fíkový list a Vanilka se utopila v moři sladkostí. Dneska jsem už línej pořád něco popisovat a moje recenze se podobají tomu Žabově videu. Poslední Thundra Profumum Roma. První fáze : Houba vedle lánu pačuli. Druhá fáze: Shnilá houba vedle lánu pačuli Třetí fáze: Lán pačuli, u kterýho před pěti dny rostla houba. No a je to, ať si to lidi seženou. Že jo? 🙂

      • Hele, Mirko, a není tohleto ta minirezence, ke které se pořád snažíme dostat? 😀 Vždyť furt píšeme slohy… Zdendo, tak co s těma Arabians? Pošlu ti je ?

        • Zdenda napsal:

          AJ Arabia ? Nic neposílej! Mám to očuchaný v Jovoy. Nejsem takovej frajer, ale jsme tam měli koncert,no. Ty Arabský věci, který dělaj pro nás mne nějak míjej. Nevím jak to popsat. Jsou dobře postavený, ale jako by to ztratilo duši. Mám doma třeba Meydan The Spirit of Dubai, no krásná vůně a taky na ní hned zapomeneš. Já mám v merku dvě věci. Netopýra od Zoologist, fakt by mne zajímalo, co tam v tý jeskyni vyčarovali. A pak Oudovej olej, ale ten o kterým se už jenom vypraví, myslím, že ho skoro nikdo nemá, vyrábí se ze stromu, kterému říkají, nebo tomu dřevu kynam a jeden gram stojí $10,000. Ta vůně tě prý donese přímo k bohu. Jinak Arabové taky dost kecaj. Oudovej olej , i ten relativně drahej se ředí dřevem, jinak by to nedali. Totiž to skanky, nebo to fekální, co občas je u oudu cítit, může bejt taky kvůli tomu, že špatně odhadli dobu, kdy je namočenej ve vodě. To je opravdu magie! Ty nejlepší oudy to prý nemají. Jo a ještě k Londýnu. Když dá někdo malinu ke kůži tak to… ale jsou Vánoce.
          Tady jsou všichni přežraný a chrápou, to jsou zase vánoce. Jdu se mrknout do ledničky :)))

  4. Zdenda napsal:

    Ty jo! To je fakt mega super recenze úplně nejvíc.
    Včera jsem byl taky na čuchačce jiného parfému v jiném obchodu. Mám takovou milou vlastnost, že prodavače neustále poučuju, jo. Došlo to tak daleko, že před každou návštěvou obchodu s vůněma stojím deset minut venku a říkám si- teď půjdeš dovnitř, budeš mlčet, něco si vyzkoušíš, budeš mlčet a pak odejdeš. Říkám to jako mantru. Pak to začne. Prodavačka neví, že o tom parfému já vím teoreticky všechno, znám jeho čtyři předcházející verze, vím, že autorovi se v dětství roztrhl medvídek naplněnej cedrovejma pilinama a tak do všech vůní cpe cedr. A tak dívka odříkává složení, já začínám pozorovat sám sebe, jak se mi otvírají ústa a slyším svůj hlas ,, no ale ten Oakmoss je jenom v tý verzi ze sedmdesátýho osmýho. Víte, že tohle je už čtvrtá verze?!” Za patnáct minut prodavačka tiše pláče v oddělení kosmetiky a já naštvaně odcházím.
    Vánoční pohoda?
    Včera to byl fakt myšlenkově plodnej dej. Říkal jsem si (v metru) co se děje, že jste se tak rozjely a slyším, jak vedle mne plnější paní s třema igelitkama s logem Lidlu říká druhé ještě plnější paní taky s igelitkama ,,Já sem tak stahaná, ještě, že sem ty vokna stihla minulou sobotu, no, a sem dělala jenom vosum plechů, to víš já to moc nejim (chi chi) no ale aby chlapi měli k televizi no, no voni to taky nežerou, já vlastně ani nevim proč se s tím tak dělám, sem měla ještě v mrazáku, z loňska. A Fanda chce jenom řízky, tomu kapr nejede, no, dneska musim udělat ten vobyvák a ještě dát záclony, bych to nedělala, ale kvůli těm chlapům, tak Jaruš pěkný svátky a stavte s Pepou, bože já sem tak utahaná… Paní vystoupila a zanechala za sebou naštvanost, únavu a vražednou vůní bulharského růžového oleje a hnijícího pačuli, která s mastnou arogancí přebyla mého drahého Kiliana. Fňuk!
    Chlapům je to jedno. Kopnou ponožku pod postel a je uklizeno. No a tak si říkám, holky se rozepsaly, protože se jim nechce uklízet. Doma na ně koukaj smutný okna, ale tady už třetí recenze?
    Kluk.
    Ten malej kluk na videu je boží a řek úplně všechno, co chceš vědět, perníčky, vánoce, linecký. Konec a jde se na pivo. Pak je tam ten hlas neviditelné Velké matky ,, a co TAM JEŠTĚ CÍTÍŠ?!” styl – proč nechceš říct tetě tu básničku, kterou SI ŘÍKAL VČERA!!! No.
    Mini recenze.
    Prada. ,,Překvapila mandle: v tu se přetavila neroli skrz sladkost”??! Hned po přečtení jsem ti začal psát dlouhý psaní, aby ses vyhýbala stylu Madle vyskočila, Benzoin překvapil a smutná Vanilka. Opravdu nikdy nepoužívala slova nadýchaná a špetka, posypat špetkou…(to teda neděláš, ale cítil jsem, jak to jede tím směrem) protože tak se ,, vaří” jinde, psalo se tak před deseti lety a už se to nedá číst.
    A nakonec naprostý zákaz krátkých útvarů jako – ,,Lesk mého nahého těla se odráží v temném zrcadle nekonečnosti a já cítím, jak mi po tváři kane slza křišťálové ambry.” No a druhej den Mirka – ,,Habanita se zamilovala. Ta vášnivá žena s rudou rtěnkou, která dokázala tančit … Nakonec jsem si řekl mlč a neraď, je to holčičí web a ženy prostě tyhle romantický věci mají rády. Dnešní recenze je ovšem úžasná. Je to vtipný, je tam spousta informací, prostě všechno, co má recenze mít.
    Mirko a Romano, máte můj hlubokej obdiv za to, jak to děláte. Vést takovej blog není žadná legrace a vy to děláte sakra dobře. Požehnaný Vánoce.
    Tady jsem pro vás vytvořil video. Je to jedna ze starších nahrávek, když jsem ještě zpíval s Musicou Antiquou Praha (jsem tenor 🙂 pa a srdíčko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..