• VIKTORIA MINYA: Maďarský zázrak?
Viktoria Minya je čerstvě (2013) vylíhnutá a všemi blogy opěvovaná niché značka, patřící krásné Maďarce stejného jména. Je to dáma mladá, velmi krásná a také velmi milá, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.
Na vytoužené parfémové studium v Grasse si Viktoria napřed musela vydělat prací v Paříži, kde pracovala jako HR manažer. Po studiu strávila ještě nějaký čas prací pro různé parfémové domy v Grasse. Pak se rozhodla, že už nechce být ve své tvorbě limitována marketingovými a obchodními zájmy a založila vlastní značku v Paříži.
Hned se svou první vůní Hedonist měla paní Minya ohromující úspěch. A letos následovaly další tři. Kromě toho si můžete zajít i pro parfém na míru, či na workshop, kde lze nahlédnout pod pokličku procesu tvorby.
Píše se o ní mimo jiné jako o první niché značce z východní Evropy. Já ale nevím, jestli se to počítá, když žije a tvoří v Paříži? Určitě to chce odvahu a má můj hluboký obdiv. Ještě větší odvahu projevila paní Škovranová, když založila niché značku s názvem “1907” v Košicích! Ale o tom příště.
Já jsem na značku Viktoria Minya narazila díky tomu, že mě zaujalo složení její nové vůně – Eau de Hongrie. Má v ní totiž být tokajské víno a znáte mě, na tohle já slyším. Obratem jsem objednala vzorky. Neměla jsem nic dopředu načteno, jen jsem zahlédla zmínku o Maďarsku. Očekávala jsem obálku z Budapešti, ale přišla a to velmi rychle, obálka z Paříže se čtyřmi vzorečky. Vzorky jsou v běžných vialkách o obsahu 1,75ml, opatřené cedulkami z plastového papíru s nerozmazatelným potiskem, což oceňuji. Když vzorečky patlám na sebe, většinou mi něco steče na nálepku a pak z těch mazanic nevím, co to vlastně ve vialce mám. Na nálepkách je uvedeno i složení a ke vzorkům byla přiložená vkusná vizitka. Celý set čtyř vzorků pořídíte za 15 éček.
Ovšem flakony, to je jiný kafe:
Na všech čtyřech vůních je poznat kvalita vstupních složek a kvalita řemesla. Bodejť by ne, vždyť jen vývoj Hedonist trval tři roky. Všechny jsou opravdu povedené, takže cena okolo 150-ti éček se mi při té kvalitě a vzhledem k těm úžasným flakonům zdá být adekvátní.
Hedonist:
Tuhle vůni jsem zkoušela skoro týden, než jsem ji pochopila.
Začátek je jako když si zapálíte medový doutník a k tomu si zhluboka přihnete ze sklenice tmavého rumu. Ostrý nástup je docela šokující. Napadne vás, že tohle určitě skončí sladkou smrtí v náručí jasmínu, nebo přinejmenším pořádným bolehlavem. Ale není třeba se bát. Parfém umně balancuje na hraně přeslazení, na hraně mezi dámskou a pánskou stranou, na hraně utonutí v medových tónech jasmínu a pomerančových květů. Tabák a rum přidávají ostřejší, lehce kovový nádech v kontrastu k luxusním, opulentním až barokním tónům absolutních extraktů květin. Je to jako kdybyste ochutnávali med z nabroušeného ostří nože: nebezpečně krásné. Po chvíli se přidá semišový osmanthus a máslo a požitkářsky se spolu všichni uvelebí na vaší kůži. Je jasné, co mají v plánu …
A přesně v tom okamžiku, kdy budete mít pocit, že je to přehnané a nesnesitelné a příliš hlasité, pocit, že vůně okupuje všechen prostor kolem vás a nenechá vás dýchat, přesně v tom okamžiku se vůně stáhne a nechá vás ve zmatku, s nosem až u kůže hledat, co se to stalo. Z vybuchující supernovy se najednou stala tělovou a tělesnou – je tu pořád, ale jen pro vás a pro ty, co jsou vám nejblíže. Hedonist si oblékněte až půjdete spát, úspěch zaručen!
Hedonist Iris:
Odnože parfémů většinou nefungují. Jsou slabší, horší, rozmnělňují původní nápad. Ne tak kosatcový a růžový Požitkář. Jednak to nejsou odnože, ale svébytné parfémy, které s původním Hedonist mají pramálo společného. A za druhé mě překvapily siláží a výdrží. V tomto směru jsou na tom o mnoho lépe, než Hedonist. Zvlášť Rose o sobě dává hodně a dlouho vědět.
Hedonist Iris je kosatec akademický. Akademickým nemyslím slabý, nebo umělý. Nic takového. Akademickým myslím přesný až skoro dokonalý, lehce odtažitý a prudce elegantní. Je zbavený své typické zemitosti, prašnosti a dalších “vad na kráse”. Je takový, jaký lze najít třeba v Paradis Paradis od Atelier Flou: čistý květ kosatce nebo spíše představa, model květu kosatce s jen nepatrným mrkvovým a mýdlovým nádechem. Nesladký, zelený a semišový. Romano, ten by Tě mohl zajímat. Nemá žádné extrémní vývojové zvraty, je univerzálně nositelný na rozdíl od staršího bráchy, s celodenní výdrží. Pokud máte rádi kosatcové vůně, směle do toho.
Hedonist Rose:
Začátek je jako když hodíte kousky broskve do šampaňského. Je to růžové a sladké, ale lehce natrpklé a perlivé, až to štípe v nose. Je okamžitě poznat růže, ten klasický růžový bulharský olejíček, ale je odlehčený. Růže je taková rozverná, čerstvá, zelená s ovocnými tóny. S postupem času zvážní, prohloubí se a zároveň uhladí až do sametové, tmavě rudé, dospělé a krásné růže. Sílí a stává se naléhavější. Z rozverné holky je dáma a tak to už zůstane až do konce, jen se ještě prohloubí lehkou dřevitostí a přisladí ambrou. Na ten konec si ale počkáte spoustu hodin.
Obě vůně totiž přežily na hřbetu rukou infrasaunu a sprchu!
Teď jsem se dočetla, že se paní Minya před měsícem vdala. Tak to gratulujeme.
Congratulations, Viktoria!
Příště dojde i na tu Eau de Hongrie a možná bude i jedno velké překvapení, pokud klapne můj plán!
Díky Mirce, která mi laskavě přibalila vzoreček Hedonist, jsem se zase parfémově zamilovala…. to je krása!!
Není zač! Jsem ráda, že se Hedonist líbí. Teď na zimu je jako dělaná.
Všechny zní zajímavě, ale nejvíc se stejně těším na tokaj:) Když ho piju, vždycky jsem víc přilepená nosem na skleničce, tak by mě vážně zajímalo, jaká je Eau de Hongrie..